132 bodů v základní části, šedesát výher, dvě prohry v play-off a druhý Stanley Cup v řadě. Takoví byli šampioni z Montrealu v roce 1977

Přidal  Jan Kadeřábek   do  , , ,      31. 8. 2017 15:26     Komentář  

NHL slaví sté výročí od svého založení, a tak se pořádně ohlíží za svou nesmírně bohatou historií. V hlasování o nejlepší tým všech dob promluvili fanoušci, kteří na trůn dosadili výběr Edmontonu Oilers z ročníku 198485 (viz ZDE). Stříbrnou pozici obsadili Pittsburgh Penguins ze sezony 19911992 (viz ZDE). Bronzové umístění připadlo Montrealu Canadiens, kteří se v ročníku 19761977 zapsali do kronik jako nejdominantnější mužstvo základní části všech dob.

Habs tehdy neměli absolutně žádnou konkurenci. V 80 zápasech základní části si připsali dnes těžkou uvěřitelnou bilanci – 60 výher, 8 proher a 12 remíz. Dohromady 132 bodů. Dominanci potvrdil už úvodní zápas sezony, v němž Montreal rozdrtil Tučňáky 10:1. Kanadský celek v průběhu roku neokusil hořkost porážky dvakrát za sebou.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Rekord quebeckého mužstva je platný i po čtyřech dekádách od jeho vytvoření, přestože ho v sezoně 1995-1996 vážně ohrozili Detroit Red Wings, kteří zaznamenali 62 výher a 131 bodů.

Canadiens nastupovali v pětičlenné Norrisově divizi, na druhé Krále z LA disponovali náskokem 49 bodů! Celkově druhý nejlepší celek po základní části, Philadelphie Flyers, zaostal o dvacet bodů.

Přidejme další čísla, jež hovoří za vše. Sestavu Montrealu tvořilo devět budoucích členů Síně slávy, jedenáct, připočítáme-li generálního manažera Sama Pollocka a trenéra Scottyho Bowmana.

Mužstvo kapitána Yvana Cournoyera přestřílelo soupeře o 216 branek, průměrně tedy o 2,7 gólů na zápas. Skóre Montrealu znělo následovně – 387:171.

„Rozdíl mezi vstřelenými a inkasovanými góly dosáhl 216. Představte si to. Spoustu utkání (22) jsme vyhráli rozdílem čtyř a více branek. V brankovišti jsme měli Drydena. Nic nám nechybělo,“ vzpomíná Bowman, jenž na lavičku Montrealu nastoupil v roce 1971 a během osmi sezon s ním vyhrál pět Stanley Cupů.

Trenér Scotty Bowman

Embed from Getty Images

Z čtyřiceti domácích mačů prohrál nejstarší klub NHL jediný, 30. října s Bostonem Bruins 3:4. Jinak v hale The Forum oslavil 33 výher a pouze šestkrát remizoval.

Sedmnáctého ledna 1977 Montreal padl znovu proti Medvědům, tentokrát na jejich ledě 3:7. Ze zbývajících 34 mačů základní části ztratil jediný, 6. března v Buffalu (1:4).

Nadstavbová část sezony byla formalitou, z čtrnácti duelů neuspěl Montreal pouze dvakrát. Ve čtvrtfinále úřadující šampioni smetli St. Louis Blues 4:0 na zápasy a skórem 19:4.

Nejvíce potíží způsobili New York Islanders, kteří připravili Bowmanovi a spol. dvě prohry. Ostrované ale v sérii od začátku ztráceli a pouze mazali dvouzápasové manko protivníka.

Boston v základní části svého odvěkého rivala trápil, ale ve finále si ani neškrtl a ve čtyřech mačích byl přestřílen 16:6. O dvanáct měsíců později se massachusettskému klubu naskytla možnost reparátu, ale tuto šanci znovu nevyužil.

Kapitán Montrealu Serge Savard se Stanley Cupem (Savard funkci lídra týmu převzal pro play-off 1977, jelikož původní kapitán Yvan Cournoyer do něj kvůli operaci zad vůbec nezasáhl)

Embed from Getty Images

„Každý rekord lze překonat, ale prohrát osmkrát za celou sezonu s devíti hráči Síně slávy?“ ptá se Bowman. „Když se bavíte o nejlepších týmech v historii NHL, pak tento musíte mít na zřeteli.“

Montrealu se dařilo i na poli individuálních ocenění. Útočník Guy Lafleur si vysloužil za 136 bodů Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče a Hart Trophy udělovanou nejužitečnějšímu hokejistovi pro svůj tým. Podobné uznání získal i za představení v play-off, když obdržel Conn Smythe Trophy

Gólman Ken Dryden se svým kolegou Michelem Larocquem obdržel Vezinovu trofej, jež se v té době udělovala brankářské dvojici mužstva s nejnižším počtem inkasovaných puků.

Habs se v letech 1976 až 1979 čtyřikrát po sobě radovali ze zisku Stanleyova poháru. Vítěznou dynastii nastartoval triumf ve finále 1976 proti Philadelphii, jíž Montreal znemožnil hattrick.

„Můžu se vám zaručit za to, že se z prohry Flyers, jež položila základy pro naši sezonu 1976-1977, radoval každý. Pokud by Letci znovu vyhráli, vrátila by se NHL do éry ‚Slap Shotu‘ (odkaz na film s Paulem Newmanem, česky Nakládačka; Philly se v 70. letech proslavila brutálním stylem hry, kterým strašila své soupeře, mužstvu se přezdívalo ‚Rváči z Broad Street‘; pozn. aut.). Podle mě se liga radovala, že jsme zvítězili,“ myslí si tehdejší člen Canadies Steve Shutt.

Dech beroucí jízda Montrealu neztrácí nic ze svého lesku ani po čtyřiceti letech.

Autor  

Narozen v roce 1993. Absolvent bakalářského oboru Marketingová komunikace a PR na FSV UK. V současnosti studuju žurnalistiku, první ročník magisterského oboru. O hokej se zajímám od 8 let. Díky dlouholetému zájmu o NHL jsem se rozhodl napsat bakalářku na téma „Marketing NHL v letech 2005–2015“. Kanadsko-americká soutěž mě fascinuje především svou úžasnou historií. Aktivně se věnuji karate a běhu, rád čtu a jsem velkým fanouškem rockové hudby, především Guns N‘ Roses, Bruce Springsteena, Rolling Stones, U2, Kiss, Bon Jovi a dalších. Jsem autorem knihy Guns N' Roses: Příběh nejslavnějšího turné, která vyšla v září 2016. Publikace se zabývá nejúspěšnějším obdobím kapely, roky 1989 až 1994.