1980: Začátek nové éry. Na trůn usedli Islanders

Přidal  Roman Blaha   do  , , , , ,      7. 3. 2019 19:41    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 1980: Začátek nové éry. Na trůn usedli Islanders  

Seriál

FINÁLOVÉ SÉRIE STANLEY CUPU

Díl 2/40

1980

PHILADELPHIA FLYERS vs NEW YORK ISLANDERS 2-4

______________________________________________________________________________________________________________________________________



Průběh série:
0 – 1 Philadelphia  – Islanders 3:4p (Spectrum)
1 – 1 Philadelphia – Islanders 8:3 (Spectrum)
1 – 2 Islanders – Philadelphia 6:2 (Nassau Coliseum)
1 – 3 Islanders – Phialdelphia 5:2 (Nassau Coliseum)
2 – 3 Philadelphia – Islanders 6:3 (Spectrum)
2 – 4 Islanders – Philadelphia 5:4p (Nassau Coliseum)

Nejproduktivnější hráči série:
Mike Bossy (NYI) 11 (4+7)
Denis Potvin (NYI) 9 (5+4)
Paul Holmgren (PHI) 8 (4+4)
Bryan Trottier (NYI) 8 (4+4)
Clark Gillies (NYI) 8 (2+6)
Ken Linseman (PHI) 8 (1+7)
Bobby Clarke (PHI) 7 (4+3)
Stefan Persson (NYI) 7 (3+4)

Gólmani:
Billy Smith (NYI)
351 minut, 23 inkasovaných branek, průměr 3,93
Glenn Resch (NYI)
20 minut, 2 inkasované branky, průměr 6,00
Pete Peeters (PHI)
311 minut, 20 inkasovaných branek, průměr 3,86
Phil Myre (PHI)
60 minut, 6 inkasovaných branek, průměr 6,00

Nejproduktivnější hráč celého play-off: Bryan Trottier 21 zápasů/29 bodů (12+17)

Conn Smythe Trophy: Bryan Trottier (NYI)

Soupiska vítězů (v abecedním pořadí):

Mike Bossy, Bob Bourne, Clark Gillies, Butch Goring, Lorne Henning, Garry Howatt, Anders Kallur, Gord Lane, Dave Langevin, Bob Lorimer, Alex McKendry, Wayne Merrick, Ken Morrow, Bob Nystrom, Stefan Persson, Denis Potvin (C), Jean Potvin, Glenn Resch (G), Billy Smith (G), Duane Sutter, Steve Tambellini, John Tonelli, Bryan Trottier

Al Arbour (kouč), Bill Torrey (generální manažer)

Příběh:

O rok dříve se Cleveland Barons sloučili s Minnesota North Stars a počet klubů NHL se tím snížil na sedmnáct. Před sezónou 1979-80 ale liga přijala čtyři přeživší kluby zaniklé konkurenční WHA – Edmonton Oilers, Winnipeg Jets, Quebec Nordiques a Hartford Whalers. Počet klubů tak narostl na jednadvacet a vydržel beze změny až do začátku devadesátých let. Do NHL se po zániku WHA vrátil legendární Gordie Howe a poprvé se v lize představil osmnáctiletý Wayne Gretzky.

Fanshop týmu

Ten se i přes mnohé pochybovačné hlasy, že je na ligu moc mladý a hubený, podělil o titul nejproduktivnějšího hráče s Marcelem Dionnem. Oba zaznamenali 137 bodů, Art Ross Trophy si ale nakonec odnesl Dionne (53), který dal o dvě branky více než Gretzky (51).

Z otlounkánka, který byl všem pro smích, se New York Islanders na konci sedmdesátých let vypracovali mezi elitu NHL. Denis Potvin, Mike Bossy a Bryan Trottier se zařadili mezi ligové superhvězdy. Čtyřikrát v řadě překonali Isles stobodovou hranici, zároveň ale měli reputaci, že nedokáží uspět v play-off.

V sezóně 1979-80 se ale všechno změnilo. V základní části nebyli tak suverénní jako v předchozích letech, oproti minulé sezóně si pohoršili ze 116 bodů na 91. V předkole play-off si poradili s Los Angeles (3:1) a ve čtvrtfinále přemohli Boston (4:1). V semifinále je pak nezastavilo ani Buffalo (4:2) vedené Scottym Bowmanem, který po minulé sezóně odešel z Montrealu.

Canadiens opustili také Ken Dryden a Jacques Lemaire, kteří ukončili kariéru. Čtyřnásobní šampioni z let 1976 – 79 sice nasbírali v základní části 107 bodů, ale ve čtvrtfinále nestačili na Minnesotu. Sen o pátém triumfu v řadě se rozplynul a trůn tak byl volný.

O pohár si to rozdali Islanders a Flyers. Philadelphia ovládla základní část se ziskem 116 bodů. Svěřenci Pata Quinna se dokonce zapsali do historie severoamerického profesionálního sportu, když nepoznali porážku ve 35 utkáních za sebou.

Ve finále se ale Letci museli sklonit před Ostrovany. Měli sice výhodu domácího prostředí, ale hned úvodní duel ztratili v prodloužení. Druhý zápas sice s přehledem získali, poté ale nedokázali ani jednou uspět na ledě soupeře. Islanders po dvou domácích výhrách odskočili do vedení 3:1 na zápasy.

Letci si pak domácí výhrou vynutili šestý zápas, který nakonec dospěl do prodloužení. Flyers byli po čtyřiceti minutách na pokraji propasti, ve třetí třetině však stáhli dvoubrankové manko a na okamžik zmrazili už oslavující Nassau Coliseum. Hrdinou se nakonec stal útočník Bob Nyström, který Ostrovanům vystřelil první Stanley Cup v klubové historii.

Islanders se radovali z triumfu v osmé sezóně své existence. Čtveřice hráčů působila v klubu už od jeho vzniku – gólman Billy Smith, Lorne Henning, Bob Nyström a Garry Howatt. Ti všichni byli u toho, když Isles v sezóně 1972-73 vyhráli jen 12 zápasů ze 78 a zaznamenali jednu z nejhorších sezón vůbec. Nyní zažívali úplně jiné pocity.

Ken Morrow se pak zapsal do historie jako první hráč, který ve stejné sezóně vyhrál olympiádu i Stanley Cup. V únoru byl členem amerického týmu, který v Lake Placid senzačně porazil Sovětský svaz a nakonec získal zlato, což vešlo do dějin jako „zázrak na ledě“. Po olympijském úspěchu se připojil k Ostrovanům a o pár měsíců později zvedl nad hlavu také slavný pohár.

Pro svěřence Ala Arboura tímto triumfem nic neskončilo, ba právě naopak. Začala nejslavnější éra klubu z Long Islandu, během níž Islanders vyhráli devatenáct sérií v řadě, což je dosud platný rekord play-off NHL.

Řekli o sérii:

„Upřímně jsme si mysleli, že jsme ten zápas vyhráli. Hráči si navzájem gratulovali, objímali se. Zapomněli jsme ale, že je před námi ještě jedna třetina,“ vzpomínal střelec rozhodující branky v prodloužení, Bob Nyström, na to, jaká byla nálada v kabině před třetí třetinou šestého zápasu, kdy Ostrované vedli o dvě branky.

„Byl jsem trochu naštvaný. Ale řekl jsem ostatním, že jsme si to vždycky udělali těžší, a že to i tentokrát zvládneme,“ prohlásil Nyström o tom, jak se nálada změnila, když si Flyers vynutili prodloužení. A ještě jednou Bob Nyström, tentokrát o tom, jaký je pocit z vítězství. „Je to ten nejskvělejší pocit na světě. Je to vše, o čem jste kdy snili.“

„Báli jsme se, co se může stát. Nechtěli jsme, abychom se vraceli do Philly na sedmý zápas a momentum bylo na jejich straně,“ dodal John Tonelli, další z útočníků Ostrovaů. Na rozhodující moment nemůže ani po letech zapomenout. „Vidím to úplně živě. Myslel jsem, že to není realita, ale byla. Splnil se mi dětský sen.“

Generální manažer Bill Torrey popsal, jak se před uzávěrkou přestupů rodil kádr šampionů. „Věděli jsme, že Flyers už nedohoníme, ale nechtěli jsme panikařit a dělat unáhlené výměny, které by náš klub do budoucna zničily. Ken Morrow přinesl charakter, a když přišel Butch Goring, dodal nám vyspělost a flexibilitu. Společně nás zase nakopli.“

„Když dal Bobby Nyström ten gól, byl to nejlepší moment mého hokejového života,“ rozplýval se nejužitečnější hráč play-off Bryan Trottier. O zisku Conn Smythe Trophy pak prohlásil: „Hráči, kteří ji vyhráli, jsou nebo budou v Síni slávy. Je úžasné vidět své jméno vedle jejich.“

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.