1982: Play-off plné překvapení, ale Islanders vládnou dál

Přidal  Roman Blaha   do  , , , , ,      22. 3. 2019 22:11    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 1982: Play-off plné překvapení, ale Islanders vládnou dál  

Seriál

FINÁLOVÉ SÉRIE STANLEY CUPU

Díl 4/40

1982

NEW YORK ISLANDERS vs VANCOUVER CANUCKS 4-0

Průběh série:
1 – 0 Islanders  – Vancouver 6:5p
2 – 0 Islanders – Vancouver 6:4
3 – 0 Vancouver – Islanders 0:3
4 – 0 Vancouver – Islanders 1:3



Nejproduktivnější hráči série:
Denis Potvin (NYI) 9 (2+7)
Mike Bossy (NYI) 8 (7+1)
Bryan Trottier (NYI) 7 (1+6)
Thomas Gradin (VAN) 5 (3+2)
Stefan Persson (NYI) 5 (0+5)
Lars Molin (VAN) 4 (0+4)

Gólmani:
Billy Smith (NYI)  – 260 minut, 10 inkasovaných branek, průměr 2,31
Richard Brodeur (MIN) – 260 minut, 17 inkasovaných branek, průměr 3,92

Nejproduktivnější hráč celého play-off: Bryan Trottier (NYI) – 19 zápasů/29 bodů (6+23)

Conn Smythe Trophy: Mike Bossy (NYI)

Soupiska vítězů (v abecedním pořadí):
Mike Bossy, Bob Bourne, Billy Carroll, Greg Gilbert, Clark Gillies, Butch Goring, Tomas Jonsson, Anders Kallur, Gord Lane, Dave Langevin, Hector Marini, Mike McEwen, Roland Melanson (G), Wayne Merrick, Ken Morrow, Bob Nystrom, Stefan Persson, Denis Potvin (C), Billy Smith (G), Brent Sutter, Duane Sutter, John Tonelli, Bryan Trottier

Al Arbour (kouč), Bill Torrey (generální manažer)

Příběh:

Pro tuto sezónu se NHL rozhodla změnit složení divizí s ohledem na geografii. Pro play-off byl zaveden formát, kdy se utkávají týmy ze stejné divize – nejprve v semifinále a pak ve finále divize. Dva vítězové divizí ze stejné konference se potom střetnou v konferenčním finále o postup do finále Stanley Cupu.

Fanshop týmu

V základní části se nejvíce mluvilo o Edmontonu a ve středu pozornosti nebyl nikdo jiný, než Wayne Gretzky. Ten doslova roztrhal na kusy dosavadní střelecký rekord Phila Esposita (76 branek) a zastavil se na neuvěřitelném čísle 92 gólů.

Nejen, že se stal po Maurici Richardovi a Bossym teprve třetím hráčem, který dokázal nasázet padesát branek v úvodních padesáti zápasech sezóny, Gretzkymu stačilo na padesát tref pouhých 39 duelů a stihl to ještě před Novým rokem. Jeho bodový součet na konci sezóny činil neskutečných 212 bodů.

Oilers v základní části ovládli svou divizi, poté ale zcela nečekaně ztroskotali na Los Angeles. Vyřazovací boje byly toho roku vůbec plné překvapení. Jediným týmem, který potvrdil roli favorita, byli Ostrované. I když i oni měli namále.

V základní části nebylo v lize lepšího týmu. Islanders si ziskem 118 bodů vytvořili klubový rekord. Mike Bossy nasázel 64 branek a nasbíral 147 bodů, v obou kategoriích se před něj dostal pouze fenomenální Gretzky. Bryan Trottier skončil v bodování pátý (129 bodů) a Billy Smith obdržel Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezóny.

V prvním kole se Isles střetli s Pittsburghem v sérii na tři vítězné zápasy a byli velmi blízko k tomu, aby Tučňáci jejich panování ukončili. V závěru třetí třetiny rozhodujícího pátého duelu prohrávali s Penguins 1:3. John Tonelli nakonec dvě a půl minuty před koncem vyrovnal a poté zápas v prodloužení také rozhodl.

Poté už se úřadující šampioni neohlíželi zpět. Ve finále divize přehráli městské rivaly Rangers (4:2) a v konferenčním finále na n nestačil Quebec (4:0). Nakonec ani Vancouver ve finále na ně neuhrál jediný zápas, byť hned ten první muselo rozhodnout až prodloužení.

Scénář byl podobný, jako v už zmiňovaném zápase proti Pittsburghu. Mike Bossy pět minut před koncem třetí třetiny srovnal na 5:5 a ve chvíli, kdy do konce prvního prodloužení scházely pouhé dvě vteřiny, tentýž hráč rozhodl o první důležité výhře v sérii.

Ačkoli se Richard Brodeur v brance Vancouveru překonával a držel v každém utkání těsné skóre, Canucks nedokázali urvat ani jednu výhru a Ostrované tak v nejkratším možném čase dokráčeli k vítěznému hattricku. Dodnes jsou jediným americkým týmem (míněno dle sídla), který vyhrál Stanley Cup třikrát v řadě.

Také v tomto roce někteří hráči Islanders přepisovali historické rekordy. Bryan Trottier zaznamenal v play-off v té době rekordních 23 asistencí. Devět bodů Denise Potvina ve finále je dodnes nejvíc, kolik dokázal nějaký obránce nasbírat ve čtyřzápasové sérii, stejně jako je maximem Bossyho sedm branek v sérii, která skončila 4:0.

Památná scéna se odehrála ve finále konference mezi Vancouverem a Chicagem. Ve třetí třetině druhého zápasu zvyšoval Denis Savard v přesilovce vedení Chicaga už na 4:1. Kouči Vancouveru Rogeru Neilsonovi se počínání arbitrů pranic nelíbilo a dal to také originálně najevo.

Na hokejku zavěsil bílý ručník a začal s ním mávat na znamení, že se vzdává, protože proti rozhodčím stejně nemůže vyhrát. Přidalo se k němu několik hráčů a tento moment také zachytily objektivy fotoaparátů. Dodnes je akce známá jako „Towel Power“ zvěčněna před vancouverskou Rogers Arenou, kde stojí Neilsonova socha. Jak jinak než s ručníkem na hokejce.

Zajímavostí pro českého fanouška jistě je, že do dvou utkání finálové série zasáhl v dresu Vancouveru také dlouholetý útočník národního týmu a pozdější úspěšný trenér Ivan Hlinka.

Řekli o sérii:

Kouč Ostrovanů Al Arbour neskrýval euforii. „Když jsme vyhráli poprvé, říkalo se, že to byla náhoda. Loni jsme ukázali, že nebyla. A letos jsme dokázali, že jsme opravdu dobrý tým,“ prohlásil. „Miluju tyhle hráče. Všechny bych je objal a vzal si je k sobě domů,“ dodal v dobrém rozmaru.

Když bylo během play-off jeho svěřencům nejhůř, vyburcoval je proslovem v kabině. Isles byli v rozhodujícím pátém duelu proti Pittsburghu na pokraji porážky. „Nevzdáme to. Ještě nejsme mrtví. Dáme do toho všechno a nějak to zvládneme,“ pronesl ke kabině.

„Bylo vidět, že tomu opravdu věří. Po tomhle proslovu jsem měl najednou všechno sebevědomí světa,“ přiznal Bryan Trottier. „Kdybychom prohráli, naše nadvláda by skončila. Další den by nebyl žádný trénink, prostě by byl konec. Vůbec bych nevěděl, co mám dělat,“ řekl útočník Bob Nyström.

„Důvěřujeme jeden druhému, navzájem se respektujeme, to je základem našeho úspěchu,“ prozradil Bryan Trottier. „Vyhráli jsme, protože si moc dobře pamatujeme, jaké to bylo pořád prohrávat,“ řekl útočník Ostrovanů Bob Bourne. Jeho kolega z obrany, Dave Langevin, jej doplnil. „Nedostává se nám respektu, jaký bychom si zasloužili. A co děláme my? Pořád vyhráváme pohár.“

Kouč finálového soupeře jim vysekl poklonu. „V současnosti jsou jasně nejsilnějším týmem. Už na začátku roku všichni věděli, že zase vyhrají. V polovině sezóny to bylo stejné. A když začalo play-off, každý věděl, že to zase dokážou,“ prohlásil kouč Vancouveru Roger Neilson.

„Snažili jsme se na ně hrát tvrdě, ale oni to ustáli. Jsou to skuteční šampioni,“ řekl na adresu trojnásobných vítězů útočník Canucks Dave „Tiger“ Williams.

Titulní foto: Icon Sportswire

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.