25, 30 nebo víc? Kolik zápasů odchytá Neuvirth za Flyers?

Přidal  Pavel Krupička   do  , , ,      25. 9. 2015 13:56    Komentář  

"Michal Neuvirth by zřejmě mohl nastupovat častěji než obvyklá dvojka," pronesl před časem generální manažer Philadelphie Ron Hextall. Rozhodnutí ovšem v tomto případě neleží na šéfovi klubu, nýbrž především na trenérovi Daveu Hakstolovi - a samozřejmě se bude odvíjet také od výkonů brankářského dua Flyers, jehož druhou polovinu tvoří Steve Mason.

Ten loni absolvoval 51 startů s průměrem 2,25 gólu na zápas a úspěšností zákroků 92,75 procenta, což byly jeho nejlepší hodnoty od vstupu do NHL v sezóně 2008-09, přestože tehdy získal Calderovu trofej určenou nejlepšímu nováčkovi. V novém ročníku by si rád řekl o vyšší zátěž, třeba takovou, jakou měl před dvěma lety (61).

"Nic se pro mě nemění. Nevidím žádný rozdíl v tom, jestli mi bude krýt záda Neuvirth nebo Ray Emery," připomene svého bývalého kolegu, který momentálně zkouší štěstí na testech v Tampě Bay. "Připravuju se tak, abych odváděl co nejlepší výkony, bez ohledu na to, kdo bude mým partnerem. Jsme šťastni, že tu budeme Michala mít, ale žádným způsobem to neovlivní můj přístup k sobě ani k zápasům."

Stejně sebevědomě ovšem hodnotí svoje šance také labskoústecký rodák se zkušenostmi ze 168 zápasů National Hockey League.

"Jsem v téhle lize už dost dlouhý čas a vím, že sezóna je dlouhá a věci se můžou rychle měnit," říká Neuvirth. "Pro mě to znamená, že musím být připraven na každou příležitost, kterou dostanu."

Trenér Dave Hakstol je pro změnu v NHL nováčkem, doposud vedl pouze mužstvo Sioux City Musketeers v USHL a univerzitní tým ze Severní Dakoty. Nebude tedy zatížen minulostí, což možná dává bývalému sparťanovi větší šanci.

"Chceme, aby  měli hráči před sebou nějaký cíl. V případě gólmanů jím většinou je, že se nechtějí vzdát místa mezi tyčemi. Pokud jsou naladěni tak, že chtějí chytat co nejvíc, je to skvělé," říká kouč Letců v rozhovoru pro list Courier-Post.

Foto: Icon Sportswire

Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.