- Reklama -

Babcock se rozloučil s Detroitem

- Reklama -

Deset roků strávených v jednom klubu je z pohledu hokejového trenéra takřka věčnost. Pokud s tím týmem navíc získáte Stanleyův pohár, v dalším roce se znovu podíváte do finále a účast v play off je pro vás samozřejmostí, je loučení o to těžší. Když si dosluhující kouč Rudých křídel Mike Babcock naposledy sezval detroitské novináře na tiskovou konferenci, ukápla nejedna slzička.
„Dnešek je pro mě výjimečným dnem. Jak můžete vidět, jsem citově velice spjatý s klubem, s městem i se zdejšími lidmi. Jsem nesmírně hrdý na to, co jsem tu za posledních deset let dokázali,“ sdělil na úvod svého proslovu.
Následovala poděkování rodině Ilitchových, generálnímu manažeru Kenu Hollandovi, všem hráčům a zaměstnancům, městu, fanouškům. S nimi se rozloučil i prostřednictvím celostránkového inzerátu na stránkách listu Detroit Free Press.

„Když jsem dnes naposledy zašel za Kenem domů, jeho žena mě hned ve dveřích objala. Řekla mi, že se za mě bude chodit do kostela modlit. To dokazuje, jací jsou to lidé. Jejich dcera se 10. července vdává, jsem zvaný,“ pochlubí se. „Ilitchové se ke mně zachovali fantasticky, velice mi ztížili odchod.“
„Takovéhle rozhodnutí děláte jen jednou v kariéře,“ říká o svém přestupu do Toronta. „Celý život se ženete za nějakým takovým snem. Nechápejte mě špatně, Detroit jsem miloval, ale také jsem cítil, že přišel můj čas. S Kennym jsem to probíral ze všech stran a on se choval skvěle, ale potřeboval novou výzvu. Poté, co jsem koučoval jeden z modelových klubů Original Six, mi bylo určeno jít do jiného, pokud Wings opustím.“
„Jestli není snazší být prostě vyhozen,“ pokusí se Babcock odlehčit emocionální okamžik. „Najdete si jiný klub a život jde dál. Já tady prožil nejlepších deset let svého života. Když jsem tu v roce 2005 začínal, pověsil jsem si v kanceláři na stěnu jen dva obrázky, abych byl rychle sbalený, kdyby mě vyhodili. Postupně mi v ní začala přibývat spousta zbytečností, takže dnes jsem se musel vyhýbat odpadkovým košům.“


Mohlo by vás zajímat:


Když vyšlo najevo, že Babcock zvažuje Rudá křídla opustit, přihlásil se o jeho služby prakticky každý klub, který měl volné místo na lavičce (i některé další). Toronto zvítězilo s nabídkou osmiletého kontraktu za 50 miliónů dolarů, ale peníze prý při rozhodování nebyly hlavním činitelem.
„Dost peněz mi nabízeli všude, takže to nehrálo roli. Dostal jsem se do bodu, kdy už mám nakoupeno dost obleků. Hledal jsem novou výzvu,“ zopakuje 52letý trenér. „Probíral jsem to ze všech stran snad stokrát, pro Kennyho už to muselo být otravné jako osina v zadku a pro moji rodinu také. Teprve čas ale ukáže, jestli jsem se rozhodl správně.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -