Být první volbou v draftu ještě neznamená hvězdnou kariéru. Daigle, Štefan nebo DiPietro by mohli vyprávět

Přidal  Lukáš Zitka   do  , , ,      16. 6. 2018 10:36    Komentář  

Fanda NHLVýhra v draftové loterii ještě neznamená, že si následně vytáhnete z balíčku trumfové eso v podobě hvězdy, okolo které vystavíte svoji neporazitelnou dynastii. Historie draftů, které se konají od roku 1963, pamatuje na spoustu hráčů, kteří nenaplnili vysoká očekávání.

Pojďme se podívat na tři takové případy z relativně nedávné doby.



Alexandre Daigle

Letos je to přesně 25 let, co zástupci Ottawy Senators zvolili nejspíše nejhorší jedničku draftu NHL vůbec. Frankofonní Kanaďan Alexandre Daigle měl veškeré předpoklady, aby tehdejší zámořské lize dominoval. Jenže Senátoři narazili na jeho nevyzpytatelnou povahu.

Jestliže osmdesátá léta v neprestižnější hokejové lize světa patřila Gretzkymu, následující dekáda měla patřit útočnému duu Lindros – Daigle. První jmenovaný očekáváním s přimhouřenýma očima dostál, Daigle se potácel v průměru (v lepším případě) či spíše podprůměru. Nejlepší měl čtvrtý ročník v Ottawě – 51 bodů za 26 branek a 25 asistencí.

Během deseti sezón v NHL byl celkem čtyřikrát vytrejdován, na přelomu tisíciletí dokonce na dva roky přerušil kariéru. V defenzivní zóně byl prakticky do počtu, morálku měl taktéž dosti pochybnou. Nakonec se v roce 2006 uklidil na čtyři roky do Švýcarska, kde v dresu Davosu, Fribourgu a SCL Tigers zažil vcelku obstojné sezony.

Pětadvacet hráčů, kteří prošli draftem 1993, získalo v lize více bodů než tehdejší jednička. Mezi nimi byla známá jména jako Chris Pronger, Paul Karyia, Saku Koivu, Miroslav Šatan, Adam Deadmarsh a další.

Patrik Štefan

Patrik Štefan se v roce 1999 stal druhým Čechem, který byl vybrán jako první (prvním se stal Roman Hamrlík v roce 1992). Své naděje do něj vložili v rodící se organizaci Atlanty Trashers. Zraněními stíhaný Štefan ale v dresu této organizace, která se v roce 2011 přestěhovala do kanadského Winnipegu, strádal. Bodové maximum si vytvořil v sezoně 2003-2004, kdy nasbíral 40 kanadských bodů.

Po neúspěšném angažmá v Atlantě podepsal v roce 2006 smlouvu v Dallasu. Jak tam pochodil si asi pamatuje každý…

Svoji bilanci zakončil na metě 64 gólů a 188 bodů v 455 zápasech a nikdy si v NHL nezahrál play-off. Mimochodem víte, kdo byli číslo 2 a 3 v draftu 1999? Nějací Sedinové, možná znáte.

Rick DiPietro

Rok po Patriku Štefanovi se nejslibnějším talentem stal gólman Rick DiPietro. Americký rodák se upsal New Yorku Islanders, kteří marně vyhlíželi návrat zašlé slávy legendární dynastie ze začátku osmdesátých let.

Jen třikrát se stalo, že by přišel brankář na řadu jako první. Montreal vybral jako prvního celkově v roce 1968 Michela Plasse, tři roky po DiPietrovi pak Pittsburgh zvolil Marca-André Fleuryho.

Co dělá z DiPietra zřejmě nejdražší omyl v dějinách NHL je jeho megasmlouva, kterou podepsal s NYI v roce 2006. Detaily smlouvy zněly: délka 15 let a částka 67,5 milionů dolarů. Už tehdy se zvedly varovné hlasy, které upozorňovaly na jeho náchylnost ke zraněním.

Brankář Islanders nikdy nedokázal svá čísla zvednout z průměru, byl decimovaný zraněními. Od podepsání tohoto dlouhodobého kontraktu strávil více než čtyři sezony mezi zraněnými. V červnu 2013 jej Ostrované ze smlouvy vykoupili. Znamená to, že až do roku 2029 budou na jeho účet posílat 1,5 milionu dolarů.

Autor  

Žurnalistiku se střídavými úspěchy studoval v Brně a poté v Praze. S novinařinou začínal v redakci Pardubického deníku, později strávil rok ve službách jednoho hokejového serveru. Následně na dva roky zakotvil v Evropském vydavatelství, kde však psal především o politice. Pak úplně změnil pracovní zaměření, aby se loni na podzim vrátil v plné síle do světa sportovní žurnalistiky v barvách časopisu Svět sportu a nově též serveru nhlnews.cz. Dlouhodobě sleduje především výkony hráčů Anaheimu Ducks a Detroitu Red Wings, mezi nejoblíbenější hráče řadí Pavla Dacjuka, Henrika Zetterberga, Teemu Selänne a Paula Kariyu.Kontakt na autora: lukas.zitka@nhlnews.cz