- Reklama -

Capitals vs Islanders: Doma je doma. Nebo snad ne?

- Reklama -

Teoreticky by mělo jít o nejvyrovnanější sérii úvodního kola play off. Washington s NY Islanders měli po skončení základní části shodně po 101 bodech, stejně dopadly i při použití druhého kritéria – tedy výher v základní části a v nastavení (40). O tom, že doma budou začínat Capitals, rozhodovaly až vzájemné zápasy. Tým z americké metropole v nich vydoloval šest bodů, zástupci New Yorku o jeden méně.
Hrálo se čtyřikrát a součet získaných bodů napovídá, že prodloužení bylo takřka na denním pořádku. Jen výsledek 5:2 ve prospěch Caps z konce listopadu svědčí o výraznější převaze jednoho z mužstev, ve dvou případech přišlo ke slovu nastavení a v závěrečném měření sil z 21. února také nájezdy.
„Předpokládám, že nás čekají velice vyrovnaná utkání,“ nepřekvapí proto vyjádření washingtonského gólmana Bradena Holtbyho. „Ale taková jsme hráli prakticky po celou sezónu s většinou soupeřů. V tomhle bychom měli být dobří, ale teprve čas ukáže.“
Jistým indikátorem formy by mohl být fakt, že ve všech případech měli vždy větší důvod k radosti hokejisté oblékající tmavé dresy, tedy ti, kteří nastoupili před vlastními fanoušky. Celková bilance domácích a venkovních zápasů Washingtonu a Ostrovanů ale ukazuje, že oběma mužstvům je téměř jedno, kde nastoupí.
„Podívejme se na to takhle: pokud vyhrajete první dvě utkání, dostanete soupeře pod tlak,“ říká trenér Capitals Barry Trotz. „Ať už hrajete doma nebo venku, v každém případě musíte mít krátkou paměť a jít do dalšího zápasu s čistou myslí. V některých ohledech je výhodnější hrát venku, v jiných doma.“
„Když jste venku, máte výhodu v tom, že jste po celou dobu spolu. Soustředíte se pouze na jednu věc,“ dovysvětluje. „Doma máte zase výhodu posledního střídání, takže některé souboje na ledě jsou v tomhle ohledu snadnější.“

Tavares a Ovečkin, těžké váhy v útoku

Hledání nejvýraznějších postav obou týmů je otázkou chvilky. Na jedné straně hokejista, kterému v posledních sekundách utekla Art Ross Trophy. Na druhé nezpochybnitelný král střelců. John Tavares a Alexandr Ovečkin. Kapitáni, lídři.
„Je rozeným vůdcem, je to jeho přirozenost. Není ale typem člověka, který by křičel na spoluhráče. Myslím, že nikoho takového v kabině ani nemáme. Vede nás svým příkladem,“ říká o Tavaresovi útočník Ostrovanů Josh Bailey. „Je jedním z nejpracovitějších chlápků na ledě, večer co večer. I mimo led je vždy plně soustředěný na náš cíl.“
„Čím důležitější scéna, tím lépe hraje,“ zazní z tábora Capitals, konkrétně z úst trenéra Barryho Trotze, na adresu Alexandra Ovečkina. Ruský forvard už dávno není jen jednostranně zaměřeným střelcem, i když jeho smrtonosné projektily straší soupeřovy gólmany stále – zejména při přesilovkách.
„V téhle sezóně hodně zapracoval na všem, kvůli čemu ho lidé v minulosti kritizovali,“ povšiml si zadák Brooks Orpik. „Ať už jde o defenzivní stránku hry nebo jeho pracovní morálku. Přitom nepřišel o žádnou ze svých ofenzivních předností.“
Obojí je pro Capitals příznivá zpráva. Ač se to zdá být neuvěřitelné, během Ovečkinova působení v klubu totiž nikdy neprošli v play off dál než do druhého kola. Nepodařilo se jim to ani před pěti lety, kdy jako držitelé Prezidentovy trofeje ztroskotali hned v úvodu na Montrealu. Jeho svatyni tehdy strážil Jaroslav Halák, současná opora Islanders.

Brankářští rekordmani

Slovenský gólman dlouho těžil ze své tehdejší slávy, dnes už jsou ale pochvalné kritiky na jeho výkony zasloužené. 38 výhrami stanovil nový klubový rekord, šestkrát udržel čisté konto.
Jeho protějšek Braden Holtby má ještě lepší čísla. Devět shutoutů, 41 vítězství. K druhému číslu měl snadnější cestu, protože trenéři ho v základní části poslali mezi tyče 73krát. Také to jsou nové klubové (spolu)rekordy, v obou případech vyrovnal Olafa Kölziga.
Vytěžovanějšího gólmana než Holtbayho v lize nebylo, ale on si zvýšenou zátěž užíval. „Miluju, když můžu nastoupit, kvůli tomu přece hokej hrajeme. Jsem rád, když jsem často v akci, ale nechci usnout na vavřínech. Snažím se poctivě připravit na každý jednotlivý zápas. Jsem hrdý na svoji mentální přípravu, ta mě dostala na tuhle úroveň. Rád se stavím před nové výzvy,“ tvrdí.
V zadních řadách oba týmy výrazně posílily už před sezónou. Do Washingtonu přišli Brooks Orpik a Matt Niskanen, Ostrované získali Johnnyho Boychuka a Nicka Leddyho.

Krátké nahlédnutí do historie

Oba týmy se ve vyřazovacích bojích utkaly zatím šestkrát, jenže vzpomínky na poslední vzájemný souboj jsou staré už 22 roků. Pětkrát zvítězili Ostrované, převážně ve své zlaté éře na počátku 80. let minulého století. Do sbírky by rádi přidali i šestý triumf nad Capitals, aby si mohli ještě pár týdnů užívat prostředí Nassau Coliseum, ze kterého se po této sezóně přestěhují do Brooklynu.
„Není žádným tajemstvím, jaká atmosféra tady panovala před dvěma lety. Lidé byli skvělí a já jsem si jistý, že letos budou ještě lepší. Jsme nadšení z toho, jak nás po celou sezónu povzbuzovali,“ děkuje zapáleným fanouškům John Tavares. „Určitě si to zase užijeme.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -