- Reklama -

Dynamic Duo v Síni slávy! Kariya a Selänne si v projevu vyměnili komplimenty

- Reklama -

V Anaheimu strávili bok po boku jako spoluhráči pět let, později se sešli také v Coloradu. Na ledě i mimo led tvořili nerozlučnou dvojici, které se přezdívalo Dynamic Duo. Včera byli Paul Kariya a Teemu Selänne slavnostně uvedeni do Hockey Hall of Fame. Jak jinak než společně.
„Nikdy bych se tam nedostal, nebýt jeho,“ prohlásil Kanaďan na adresu svého parťáka, když se o své nominaci poprvé dozvěděl. „Finský blesk“ byl výběrovou komisí vybrán hned při první příležitosti, kdy byl pro uvedení do HHOF způsobilý, Kariya si musel počkat trochu déle (vybrán mohl být už v předešlých čtyřech letech). Nakonec ale symbolicky vstoupili mezi velikány hokejové historie společně a oba si to náramně užívali.
S nimi byli do Hokejové síně slávy v Torontu uvedeni další bývalí vynikající hráči Dave Andreychuk a Mark Recchi, ženy zastupovala bývalá kanadská reprezentantka Danielle Goyette. Dalšími oceněnými pak byli majitel Bostonu Bruins Jeremy Jacobs a univerzitní kouč Clare Drake.
Jejich slavnostní projev se nesl v podobném duchu. Oba ve své řeči poděkovali spoustě důležitých lidí a nezapomněli vyzdvihnout toho druhého. „Vždycky budeme bratři, v tomto životě i v tom příštím,“ řekl mimo jiné Kariya. „Je moc pěkné, že budeme uvedeni spolu. Kdybych nedostal šanci hrát vedle něj, nikdy bych se do Síně slávy nedostal,“ prohlásil Kanaďan v červnu, když mu byla slavnostní zpráva oznámena.
Kompliment přiletěl také z druhé strany. Selänne, který strávil v NHL dlouhých dvaadvacet sezón a zahrál si za čtyři různé kluby, nazval Kariyu nejlepším hráčem, s jakým kdy hrál. „Choval ses ke mně tak dobře. Moc ti děkuju,“ řekl sedmačtyřicetiletý Fin. Když odcházel z pódia, postupně podal ruku všem oceněným. Když přišel na řadu Kariya, potřesení rukou se nekonalo. Místo toho se oba muži objali.
Pondělní galavečer byl zakončením víkendu, který byl doslova nabitý událostmi. V neděli se oba pánové ukázali také na ledě. Kariya oblékl dres týmu Marka Messiera, zatímco Selänne nastoupil v týmu Jariho Kurriho. Šlo o souboj kanadských a světových legend v rámci Hockey Hall of Fame Legends Classic. V polovině zápasu došlo k momentu, na který všichni čekali. Oba parťáci vyjeli na led ve stejném dresu.


„Způsob, jakým Paulova kariéra skončila…neměl ani možnost se rozloučit. Neměl možnost to ukončit se svými spoluhráči a s fanoušky. Tohle je mnohem lepší tečka. Myslím, že bude šťastný,“ dal Selänne najevo, jak ho kamarádův osud trápil. „Je úžasné, jak ho to změnilo,“ řekl s odkazem na to, že z Kanaďana je dnes úplně jiný člověk než před čtyřmi měsíci. Je známo, že Kariya se stáhl z hokejového života do ústraní a vůči NHL poněkud zahořknul. Teď by mohl být konečně zpátky.
Alespoň v to všichni doufají. Po letech odloučení je opět v každodenním kontaktu se svým nejoblíbenějším spoluhráčem. „Když jsme tohle celé připravovali, on udělal tak devadesát procent práce. A byl z toho tak nadšený. Chtěl rozesílat pozvánky a volal mi i pětkrát denně. Když jsem mu z golfového hřiště neodpovídal, byl skoro nepříčetný,“ smál se rodák z Helsinek. „Chtěl, aby všechno bylo perfektní. Takový on je. Jsem šťastný, když ho vidím tak zapáleného,“ řekl už vážněji.
Kanaďan byl nucen ukončit kariéru kvůli post-otřesovému syndromu. Do ceněné mety tisíce odehraných zápasů v NHL mu chybělo jen jedenáct utkání. Sympatický útočník ale nedostal šanci, aby tento milník překonal. „Tehdy bylo nejdůležitější hlavně zůstat zdravý. Chtěl jsem se zase cítit normálně. Podstupoval jsem rehabilitaci, pětkrát týdně chodil do hyperbarické kyslíkové komory a podstupoval neurologická vyšetření, aby můj mozek opět fungoval správně,“ vzpomíná rodák z Vancouveru na těžké časy.
Takhle to šlo celé dva roky. Místo toho, aby si hledal práci okolo hokeje, našel si jiné koníčky. Na hokeji miloval především to, že ho hrál. A najednou nemohl. „Když jsem skončil, cítil jsem, že mám pořád v nádrži spoustu paliva. Pořád jsem měl dobré nohy, mohl bruslit. Když pominu otřesy mozku, cítil jsem se neuvěřitelně silný,“ vybavuje si.
Protože byl zvyklý sportovat, vrhnul se na surfování. Na vodu chodí pravidelně dodnes. Zmeškal kvůli tomu také telefonát od Lannyho MacDonalda, který mu chtěl oznámit, že bude uveden do Síně slávy. „Jezdím na snowboardu, lyžuji, chodím na běžky. Dělám spoustu věcí, sportování miluju,“ říká třiačtyřicetiletý Kariya o svém současném životě.
Snad každý si nyní klade otázku, zda se nyní nějakým způsobem zapojí znovu do hokejového dění. Mezi jeho blízké přátele patří třeba kouč Vancouveru Travis Green nebo generální manažer Colorada Joe Sakic. Také Selänne si myslí, že Kariyův návrat do hokeje je jen otázkou času.
„Když mu někdo najde roli, kdy nebude muset pracovat každý den, pořád může svou vášeň pro hokej této hře nějakým způsobem vrátit. Myslím, že se to stane,“ věří Fin. Kariya si ale není úplně jistý. Nikdy veřejně neohlásil svůj zájem pracovat. Co je v tuto chvíli ale nejdůležitější, je skutečnost, že je konečně zdravý a šťastný. Momentálně nepociťuje žádné následky šesti otřesů mozku, které během kariéry prodělal.
„Nikdy bych neřekl, že uvedení do Síně slávy je splněný sen, protože já jsem se o něčem takovém ani neodvažoval snít. Jako kluk jsem toužil dostat se do NHL a reprezentovat svou zemi. Síň slávy byla úplně mimo mé představy,“ říká skromně.
Paul Kariya a Teemu Selänne bavili svými kousky miliony hokejových fanoušků po celém světě. Oba velcí sympaťáci jsou od včerejška oficiálně mezi největšími velikány NHL. A moc jim to v této vybrané společnosti sluší. Gratulujeme!
Paul Kariya – uvedení do Hokejové síně slávy

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -