Fanoušci Anaheimu se mohou těšit na slavnostní ceremoniál s legendárními útočníky Selännem a Kariyou

Přidal  Martin Hrubý   do  , ,      30. 8. 2017 14:29     Komentář  

Do Síně slávy v Torontu budou 13. listopadu 2017 uvedeny další významné osobnosti zámořského, potažmo světového hokeje. Patří mezi ně také Teemu Selänne a Paul Kariya. Někdejší vynikající útočníci Anaheimu se významné pocty dočkají i o šest dní později.

Jejich výkony a úspěchy v dresu kalifornského klubu si Kačeři připomenou během slavnostního ceremoniálu, který se uskuteční v neděli 19. listopadu před domácím zápasem Ducks s hokejisty Floridy Panthers.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


„Paul a já jsme poctěni tím, že Ducks uspořádají tento výjimečný večer v Honda Center,“ uvedl Selänne. „Jsem také velmi šťastný, že z této události bude mít prospěch několik místních charitativních nadací. Těšíme se, že si tento večer užijeme s našimi fanoušky,“ dodal.

Oba hráči společně působili v Anaheimu v letech 1996-2001, v 308 zápasech nasbírali dohromady 783 bodů. Naposledy se společně představili v dresu Ducks 4. března 2001. K výhře 4:0 nad Los Angeles Kings přispěli třemi góly, dva z nich vsítil Kariya. Rok spolu ještě hráli v Coloradu (2003-04).

Dnes dvaačtyřicetiletého Kariyu si Mocní kačeři z Anaheimu vybrali v roce 1993 v prvním kole draftu NHL ze čtvrté pozice. V klubu vydržel do roku 2003. Během devíti sezón (1994-2003) odehrál za Mighty Ducks 606 utkání, ve kterých nastřádal 669 bodů za 300 branek a 369 přihrávek.

V 35 zápasech play off zaznamenal 14 gólů a 15 asistencí. Kariya dělal Anaheimu sedm let kapitána a v roce 2003 ho dovedl do finále Stanley Cupu, ve kterém Mighty Ducks podlehli New Jersey Devils. Později hrál v Coloradu, Nashvillu a St. Louis. Trojnásobný člen prvního All-Star týmu sezóny vyhrál s Kanadou zlatou medaili na olympiádě v Salt Lake City 2002.

Embed from Getty Images

O čtyři roky staršího Selänneho si na draftu 1988 zamluvili Winnipeg Jets v prvním kole z desátého místa. Dres Tryskáčů ale začal pravidelně navlékat až o čtyři léta později ve věku 22 let. V sezóně 1992-93 stanovil dosud nepřekonané nováčkovské rekordy v počtu nastřílených branek (76) a nasbíraných bodů (132).

Za Jets Selänne nastupoval necelé čtyři roky, než byl v únoru 1996 vyměněn právě do Anaheimu. Za kalifornský celek odehrál v základní části soutěže 966 utkání (988 bodů, 457+531) a 96 zápasů v play off (69 bodů, 35+34). V roce 2007 vyhrál s Ducks Stanley Cup.

Za 21 let v NHL nakonec hráč, kterému se přezdívalo „finský blesk“, posbíral mnoho ocenění. Nejlepším střelcem ročníku se stal třikrát – v letech 1993, 1998 a 1999, byť v prvních dvou případech se o kanonýrskou korunu musel podělit s Alexandrem Mogilným, resp. Peterem Bondrou. Trofej Maurice Richarda pro nejúspěšnějšího zakončovatele si ale odnesl až za sezonu 1998-1999, kdy se tato cena poprvé začala udělovat.

Desetkrát se představil v Utkání hvězd NHL. Ročník 2005-2006 mu přinesl Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji. Selänne také strávil dvě a půl sezony v barvách San Jose Sharks a jednu v Coloradu Avalanche. S reprezentací Suomi dosáhl na čtyři olympijské medaile – jednu stříbrnou (2006 Turín) a tři bronzové (Nagano 1998, Vancouver 2010 a Soči 2014). Na olympiádě v Rusku ho dokonce vyhlásili nejužitečnějším hráčem turnaje.

Autor  

Narozen v roce 1971. NHL sleduji od začátku 80. let, redaktorem od roku 2000. Spoluzakladatel webového serveru NHL.cz. Největší hokejový zážitek - návštěva zápasů NHL, v nichž nastoupilo dohromady osm členů slavné dynastie Edmontonu Oilers z osmdesátých let minulého století včetně Waynea Gretzkyho, Granta Fuhra, Glenna Andersona nebo Craiga MacTavishe, jenž jako vůbec poslední hráč v historii NHL hrál bez helmy.