- Reklama -

Góly jsou nejvíc, přiznává brzký jubilant Eliáš

- Reklama -

Pět branek mu chybí do čtyřstovkové mety. Jediná nahrávka k dosažení hranice 600 asistencí v základní části. A logicky: šest bodů do tisícovky. Kterého výkonu si bude Patrik Eliáš nejvíce cenit?
„Samozřejmě pro mě budou znamenat hodně všechny tři, ale kromě bodů bych zmínil hlavně 400 gólů. Nikdy jsem o sobě nepřemýšlel jako o chlápkovi, co může dávat hodně branek. Vždycky jsem se považoval spíš za tvůrce hry,“ říká rodák z Třebíče.
V NHL odehrál 1177 zápasů, celou kariéru zasvětil New Jersey. Všechna výše uvedená čísla jsou klubovými rekordy, před svými bývalými i současnými spoluhráči je Eliáš vepředu „o parník“. Druhý nejlepší střelec John MacLean zaostává skoro o padesát zásahů, v asistencích má český veterán 235bodový náskok před Scottem Niedermayerem. V celkových součtech brzy předčí MacLeana o tři stovky.
„Gólů jsem dal dost,“ zopakuje v rozhovoru pro list The Record. „Na tohle mužstvo je jich opravdu dost,“ připomene pověst Devils jako týmu zaměřeného na pečlivou defenzívu.
Jenže i v něm Eliášův bodový průměr od vypršení nováčkovské smlouvy nikdy neklesl pod 0.7 bodu na zápas. Až letos, kdy je průběžně na půlbodu na utkání. A ze snahy o zaokrouhlení osobních statistik, které se před sezónou zdálo být otázkou pár týdnů, je najednou běh na dlouhou trať. No, snad ne dlouhou, ale střední určitě.
„Je to frustrující, přitom jsem měl dostatek šancí. Snad v každém zápase jsem měl solidní gólovou příležitost,“ přiznal před časem, kdy jeho střelecké trápení trvalo jedenáct zápasů. Nakonec se protáhlo na sedmnáct utkání. Eliáš se po brance v úvodním duelu sezóny znovu trefil až 18. listopadu do sítě Winnipegu.
O tři dny dříve ukončil devítidenní čekání na jakýkoliv příspěvek, když zaznamenal dvě nahrávky v zápase s Coloradem. Minulý týden přidal další asistenci, takže snad se vše obrací k lepšímu. Eliášovi kamarádi už se nemůžou dočkat, až budou moci pronést gratulace.
„Není moc hráčů, kteří něco podobného dokázali, a on to všechno zvládl v dresu jediného klubu. To je impozantní,“ skládá krajanovi poklonu Martin Havlát.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -