- Reklama -

Je brutální, když brácha sedí

- Reklama -

Mladší Brayden, povoláním útočník, přišel do Philadelphie v červnu 2011 z Los Angeles při trejdu Mikea Richardse. Staršího Lukea, obránce, získali Flyers o rok později z Toronta výměnou za Jamese van Riemsdyka. Od té doby zabránily sourozencům Schennovým ve sbírání společných startů jen loňské zdravotní problémy druhého jmenovaného.
Až letos je to jinak. Zatímco Brayden po pěti zápasech vede klubové tabulky produktivity (pravda, s hubenými třemi body), pro Lukea jsou defenzivní řady Letců příliš těsné. Na začátku sezóny dvakrát nastoupil, ale po návratu uzdraveného Radka Gudase do sestavy už má místo pouze mezi diváky.
A to Braydena deprimuje. „Je to brutální,“ volí mladší bratříček silná slova v rozhovoru pro NewJersey.com. „Chodit na stadión teď není příjemné pro mě ani pro něho. Když hrajete ve stejném týmu jako váš brácha, chcete být společně v sestavě každý večer.“


Mohlo by vás zajímat:


Pátý muž draftu 2009 nicméně věří, že jeho sourozenec, který byl o rok dříve vybrán ze stejné pozice, se v konkurenci Gudase, Brandona Manninga či Jevgenije Medvěděva ještě ke slovu dostane.
„Dělá všechno proto, aby byl připraven, až zase přijde jeho šance. Tvrdě trénuje a já vím, že až nastane příležitost, vytěží z toho maximum,“ říká 24letý forvard. „Není to příjemné, když zjistíte, že hokej je především byznys, ale jak už jsem řekl, Luke bude připraven, až přijde příležitost.“
Ani Braydenovy vyhlídky před sezónou nebyly právě nadějné, přestože v minulém ročníku vstřelil osmnáct branek a vylepšil si osobní rekord na 47 bodů. Nový kouč Letců Dave Hakstol ho v kempu zpočátku stavěl do „pátého“ útoku a teprve tři Schennovy trefy v přípravných utkáních ho přiměly k přehodnocení postoje. Saskatoonského rodáka, který je původním zaměřením centr, však v sestavě posouvá dle potřeby.
„Přesouvali mě sem a tam, hrál jsem na levém či pravém křídle v různých útocích s různými spoluhráči,“ přikyvuje Brayden Schenn. „Teď už to mě to neovlivňuje, kamkoliv mě postaví, snažím se předvést co nejvíc. Hlavně, abych podával vyrovnané výkony,“ přeje si a znovu připomene další tužbu, nastupovat zase pravidelně se starším bratrem.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -