Ještě jedna magická noc Sedinů

Přidal  Roman Blaha   do  , , , ,      6. 4. 2018 10:48     Komentář  

Tohle byl jejich poslední zápas v životě před domácími fanoušky v Rogers Areně, kterým rozdávali radost dlouhých osmnáct let. A švédská dvojčata Henrik a Daniel Sedinovi si na rozloučenou připravili vskutku parádní představení. Sedmatřicetiletí bratři byli při svém loučení s Vancouverem nejlepšími hráči na ledě. Daniel dvakrát skóroval po nahrávkách Henrika, včetně vítězné trefy v prodloužení!

Téměř 19 tisíc fanoušků si přišlo naposledy vychutnat kouzla této legendární dvojky a byla to vskutku magická noc. Každý, kdo byl u toho přímo v hale, nikdy nezapomene. Lepší závěr nemohl nikdo vymyslet – poslední dotek s pukem obou bratrů v domácí hale, Henrik nahrává, Daniel střílí, gól! Celá střídačka v euforii skáče na led. Prostě scénář jak z hollywoodského filmu.

Aby té symboliky nebylo málo – číslo 22 (Daniel) skórovalo z přihrávky čísla 33 (Henrik) v čase 2:33. A kouzlo čísel zafungovalo už předtím, když Daniel vstřelil svůj první gól večera ve 33. vteřině 2. třetiny za asistence Henrika a Alexe Edlera, jejich krajana a nejdéle sloužícího spoluhráče ze současného týmu Kosatek. Tohle byla zkrátka a jednoduše noc dvojek a trojek…

„Moc jsem toho dnes nenaspal, takže se mi nic nezdálo,“ usmíval se Daniel poté, co s bratrem několikrát pomalu obkroužili ledovou plochu a zamávali fanouškům na rozloučenou. „Dneska to bylo těžší, protože jsme si uvědomovali, že je to poslední zápas. Snažili jsme se ho odehrát správně, ale já se cítil unavený. Když pak ovšem vidíte ty fanoušky, chcete pro ně odehrát dobrý zápas. Doufám, že domů odcházejí šťastní jako my,“ řekl střelec večera.

„Samozřejmě to pro nás mnoho znamená. Byla to neuvěřitelná noc. Fakt, že jsme byli schopni vyhrát a zakončit to tak, jak jsme to zakončili, to je něco, co si fanoušci mohou odnést a na co mohou vzpomínat,“ řekl Henrik. „Před zápasem jsme slyšeli fanoušky, jak jsou natěšení. Spoluhráči byli skvělí. Není snadné hrát takový zápas, pamatuji si, jak se loučil Trevor. Kluci v kabině pro nás chtěli odvést to nejlepší, a to taky udělali,“ děkoval spoluhráčům.

„Nestává se, aby dva budoucí členové Síně slávy byli v jednom týmu takhle dlouho, rozhodli se skončit za podmínek, které si sami vyberou, a ještě dokážou odehrát takovéto zápasy. Je to něco výjimečného,“ složil oběma svěřencům poklonu kouč Travis Green. „Snad si to každý užil. Všichni si to budou pamatovat a doufám, že se naši hráči něco naučili,“ dodal. „Fanoušci byli neuvěřitelně hluční. A to, jak ti dva hráli a jak to zakončili…nemohlo to být lepší. Bylo skvělé být toho součástí,“ nenacházel slova obránce Alex Edler.

„Snažili jsme si užít každou minutu tohoto dne. Už když jsem se probudil, věděl jsem, že to bude velký den,“ svěřil se Henrik, pro něhož byla asistence u vítězné trefy už třiadvacátou gólovou přihrávkou v prodloužení zápasu základní části, čímž se osamostatnil na čele historického pořadí před Nicklasem Lidströmem a Ryanem Getzlafem a stanovil nový rekord. To Daniel skóroval v nastavení pošestnácté a zařadil se na třetí místo po bok Patrika Eliáše za dvojici Ovečkin (22) – Jágr (19).

Trevor Linden, prezident Canucks a bývalý spoluhráč a mentor švédských dvojčat, se s kariérou loučil na den přesně před deseti lety – to byla další symbolika včerejšího večera. Fanoušci během utkání skandovali „Hall of Fame! Hall of Fame!“ Své oblíbence by pochopitelně rádi viděli v Síni slávy. A jakmile padla vítězná branka, Rogers Arena spustila hromové „One more year! One more year!

Žádný další rok už ale bratři nepřidají, tohle přání fanouškům nesplní. „Když jsme na kostce nad ledem zahlédli v publiku naše děti, usmáli jsme se. Víme, že jsme se rozhodli správně,“ prohlásili bratři, kteří odcházejí jako králové. V hokejovém světě, který je obrovsky respektuje, se nenajde nikdo, kdo by jim tohle nepřál.

Vancouver včera zažil magickou noc, na kterou se bude dlouho vzpomínat. Šťastlivci, kteří se dostali do haly, si odnášejí vzpomínky do konce života. Díky, Henriku a Danieli.

Titulní foto: Icon Sportswire

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.