Jsme zpátky, hlásí kanadské kluby po loňském propadáku. Kompletní sedmička drží naději na play-off

Přidal  Roman Blaha   do  , , , , , , , ,      2. 2. 2017 20:08     Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jsme zpátky, hlásí kanadské kluby po loňském propadáku. Kompletní sedmička drží naději na play-off  

Bylo to zvláštní hokejové jaro. Šestnáct klubů NHL před rokem soupeřilo o slavný Stanley Cup, sedmička kanadských zástupců už ale tou dobou měla dovolenou. Hokejoví příznivci na sever od státní hranice mezi USA a Kanadou si museli najít jinou zábavu, nebo držet palce některému celku z jižní strany severoamerického kontinentu. Letos je situace kanadských klubů mnohem optimističtější a téměř s jistotou můžeme konstatovat, že minimálně některé z nich se letos do vyřazovací části probojují.

Hned čtyři kluby ze země javorového listu aktuálně drží postupovou pozici, ostatní tři mohou také stále doufat. Krach, který se loni přihodil po dlouhých 46 letech, tak letos skoro jistě nehrozí. Jen pro srovnání – v sezóně 1969-70 měla Kanada v lize pouze dva zástupce z celkem dvanácti týmů NHL – Montreal a Toronto. V současnosti má kolébka hokeje v nejslavnější lize sedm klubů ze třiceti. Loni se boje o Stanley Cup netýkaly ani jednoho z nich. V sezóně, kdy se oslavuje stoleté výročí National Hockey League, to však vypadá alespoň na částečnou rehabilitaci.

Minimálně trio Montreal, Ottawa, Edmonton míří pevným krokem do play-off, veselo by ovšem na konci základní části mohlo být i v dalších kanadských městech. Ve chvíli, kdy je za námi Utkání hvězd a sezóna se blíží do závěrečné třetiny, si můžeme zrekapitulovat situaci všech sedmi kanadských klubů. Jaká je jejich současná pozice, jaké mají šance a co potřebují k tomu, aby se mezi vyvolené dostaly?

WINNIPEG JETS

Bilance: 53 utkání, 24-25-4, 52 body, 6. místo v Centrální divizi

Pozice pro play-off: 12. místo v Západní konferenci, ztráta 3 bodů na poslední divokou kartu

Navzdory problémům se zraněními a slabším výkonům gólmanů drží Jets stále naději. Zásluhu na tom má především finský střelec Patrik Laine, který vlétl do NHL jako uragán. Tryskáči se dále mohou opřít o výkony dalších lídrů. Nad ostatními ční zejména Mark Scheifele a Nikolaj Ehlers, kteří mají našlápnuto k nejlepší sezóně kariéry. V prvním obranném páru se vedle Dustina Byfugliena zabydlel nováček Josh Morrissey.

Winnipeg ale patří mezi pět nejhorších týmů NHL v defenzivě. V počtu inkasovaných branek momentálně nenajdete v lize horší tým. Na začátku sezóny se ve Winnipegu rozhodli poslat dlouholetou jedničku Ondřeje Pavelce na farmu a svěřit brankoviště tandemu Connor Hellebuyck – Michael Hutchinson, což se jim příliš nevyplatilo. Čísla mluví jasně – oba gólmani se oproti minulé sezóně zhoršili. Teprve před dvěma týdny se Jets rozhodli, že sáhnou znovu po Pavelcovi, ani ten ovšem nemá bůhvíjaká čísla.

Dobrou zprávou je, že Winnipeg se stále nachází jen tři body „pod čarou“. Několik vyhraných duelů může Jets legitimně vrátit do hry. Tak jednoduché to ale přece jen nebude. Boj o dvě divoké karty v Západní konferenci svede asi šest týmů a situace Jets patří k těm nejhorším. Většina konkurentů má totiž dva a více zápasů k dobru, navíc mají více výher v základní části či po prodloužení, což může být při rovnosti bodů rozhodující ukazatel.

Veškerá tíha bude nyní na ramenou elitních hráčů. Jets potřebují, aby Scheifele, Laine či Ehlers udrželi nastolenou laťku a táhli celý tým. Bez výrazného zlepšení v brankovišti to však Tryskáčům na play-off ani tak stačit nemusí.

Šance na play-off: 20%

VANCOUVER CANUCKS

Bilance: 50 utkání, 23-21-6, 52 body, 6. místo v Pacifické divizi

Pozice pro play-off: 10. místo v Západní konferenci, ztráta 3 body na poslední divokou kartu

Na začátku sezóny překvapili čtyřmi výhrami v řadě, následovala ovšem série devíti porážek a Canucks se usídlili tam, kde je většina expertů očekávala, tedy u dna Pacifické divize a celé Západní konference. Od té doby se jim daří střídavě, ale nelze jim upřít, že jejich hra šla přece jen nahoru. Chvíli drží postupovou pozici, poté z ní zase vypadnou, ale stále se drží na hraně postupu, což je určitě příjemné překvapení.

Průlomovou sezónu ve všech směrech zažívá jednadvacetiletý útočník Bo Horvat, jenž si vysloužil svou premiérovou účast na utkání hvězd. V poslední době se ve velmi dobrém světle ukazuje také Sven Bärtschi. Produktivita tak už neleží jen na ramenou bratří Sedinů, což je vítané plus.

Kosatky ale stále vypadají, že se ocitly někde na půli cesty. Ze všech sil se snaží zůstat konkurenceschopným týmem a postoupit do play-off, přitom ale vypadají, že na to nemají dostatečně dobrý tým. Do razantní přestavby se Vancouveru ale moc nechce, rád by bojoval o pohár, dokud ještě má ve svém středu švédská dvojčata.

Na svá lepší léta si vzpomněl gólman Ryan Miller, který poslední dobou chytá velmi solidně. Canucks se mohou chlubit výbornou bilancí na domácím ledě, zato na kluziších soupeřů to je jiná písnička. Mimo svou arénu uspěl Vancouver v základní hrací době jen čtyřikrát. Vzhledem k tomu, že ve zbytku základní části odehrají Kosatky více zápasů venku než doma, nevypadá to s jejich vyhlídkami úplně vesele, pokud se tedy jejich herní projev v arénách soupeřů výrazně nezlepší.

Šance na play-off: 30%

CALGARY FLAMES

Bilance: 53 utkání, 26-24-3, 55 bodů, 5. místo v Pacifické divizi

Pozice pro play-off: 8. místo v Západní konferenci (druhá divoká karta), náskok 2 body na nepostupové příčky

Plameny loni nenavázaly na vydařený ročník 2014-15, kdy překvapily postupem do druhého kola play-off. K tomu, aby se vrátily do vyřazovací fáze, jim měl pomoci zejména nově příchozí gólman Brian Elliott. Od něj si v Calgary slibovali velké věci, s jeho příchodem měla konečně přijít stabilita mezi tyčemi. Jak se ale ukázalo, Flames mnohem více drží v souboji o postup Chad Johnson.

Flames si pod novým koučem Gulutzanem nestojí vůbec špatně, a to navzdory faktu, že jejich hlavní ofenzivní zbraně, Johnny Gaudreau a Sean Monahan, mají za sebou poměrně nevýraznou první polovinu sezóny. V Calgary se na podzim mohli vepředu spolehnout na nováčka Matthewa Tkachuka, Mikaela Backlunda a českého univerzála Michaela Frolíka.

Velmi dobře si vedle kapitána Giordana vede v obraně mladý Dougie Hamilton. Pokud se zvednou gólmani a Gaudreau s Monahanem udrží vzrůstající formu, mají Flames reálnou šanci, že se teprve podruhé od roku 2009 podívají do bojů o pohár. K tomu by však potřebovali také zlepšit disciplínu. Plameny jsou totiž nejtrestanějším týmem ligy, a to s velikým náskokem. Na druhou stranu, s osmi góly v početní nevýhodě alespoň trochu kompenzují obrovské množství vyloučených.

Problém však přetrvává v brance. Elliott není tím zachráncem, za jakého byl považován. Úspěšnost zákroků pod devadesát procent, průměr téměř tří obdržených branek na zápas, to nejsou nijak výstavní statistiky. V bývalém působišti měl Elliott mnohem lepší čísla, co je ale ještě podstatnější, nedokáže dovést tým k vítězství. Jeho bilance
9-12-2 výrazně zaostává za Johnsonovou 16-12-1.

Zezadu navíc dotírají Kings, kteří mají několik utkání k dobru a očekávají návrat své brankářské hvězdy Jonathana Quicka. Calgary a Los Angeles sehrají do konce základní části ještě čtyři vzájemné duely a ty hodně napoví o jejich šancích na postup.

Šance na play-off: 45%

TORONTO MAPLE LEAFS

Bilance: 48 utkání, 23-16-9, 55 bodů, 4. místo v Atlantické divizi

Pozice pro play-off: 9. místo ve Východní konferenci, ztráta 1 bod na druhou divokou kartu

Nečekalo se, že budou Leafs takhle dobří už letos. Jejich kádr je plný mladíků, kteří hrají lépe, než se očekávalo. A zdaleka nejde jen o Austona Matthewse, Mitche Marnera či Williama Nylandera, přestože tohle trio hraje prim. Nad očekávání dobře totiž hrají i další, zejména Nikita Zajcev, Zach Hyman nebo Connor Brown.

Možná nejdůležitějším hráčem soupisky je ale dánský brankář Frederik Andersen. Na něm bude také nejvíc záležet, zda se Javorové listy podívají do play-off už v letošní sezóně. Toronto má konečně po dlouhých letech gólmana, na kterého je spoleh. Leafs potřebovali mezi tři tyče výraznou osobnost a sázka na tohoto Dána se ukázala jako trefa do černého.

Když se přidají se slušnými výkony i starší hráči jako Nazem Kadri nebo James van Riemsdyk, mohou najednou Leafs směle pokukovat po divoké kartě. Přestavba týmu ještě není zdaleka u konce, jedná se o běh na dlouhou trať, ale začíná to vypadat, že Leafs mají oproti původním předpokladům docela náskok. Věci se pohnuly směrem dopředu poněkud rychleji a Leafs jsou letos velmi vzrušujícím týmem.

Zisk Austona Matthewse měl být začátkem nové éry, ale že by se z Toronta měl už letos stát aspirant na play-off, tomu zřejmě věřili jen ti nejoptimističtější fanoušci. Pokud je tu něco, na čem by měl tento tým zapracovat, jsou to samostatné nájezdy. Leafs v této sezóně uspěli jen v jediném rozstřelu ze sedmi. V play-off už nájezdy nebudou hrát roli, pokud se tam svěřenci Mikea Babcocka dostanou, do konce základní části se ale bude počítat každý bod, a právě body poztrácené v nájezdech by mohly Toronto v těsném závodě o divokou kartu nakonec mrzet.

Javorové listy si velmi dobře vedou zejména na kluzištích soupeřů. Uvidíme, zda se nezkušenost kádru přece jen s blížícím se koncem sezóny neprojeví. Východní konference je navíc dost našlapaná, žádný tým neztrácí na druhou divokou kartu více než sedm bodů.

Šance na play-off: 50%

OTTAWA SENATORS

Bilance: 48 utkání, 26-16-6, 58 bodů, 2. místo v Atlantické divizi

Pozice pro play-off: 6. místo ve Východní konferenci, náskok 3 body na nepostupové pozice

Senators udělali změnu na místě kouče, když Davea Camerona vystřídal Guy Boucher. Jedním z důsledků této rošády je nižší počet střel, které Senátoři pustí na svou branku, a také zlepšená hra speciálních formací. Ottawa se zlepšila rovněž v držení kotouče. Vypořádat se přitom musela s delší absencí své brankářské jedničky.

Ke slušné sezóně mají našlápnuto útočníci Kyle Turris a Mark Stone. Erik Karlsson sice zřejmě nedosáhne na úžasných 82 bodů z minulé sezóny, pořád je ale pro svůj tým naprosto klíčovým hráčem. Sens jsou i letos mnohem častěji svým soupeřem přestříleni, proto jsou jejich výsledky do značné míry závislé na výkonech gólmanů. Craig Anderson, který v soukromí prožívá těžké chvíle (manželka bojuje s rakovinou), však chytá výborně, a velmi dobře si vede i Mike Condon.

Stačí vzpomenout, jakou fantastickou stíhací jízdu předvedli Senators před dvěma lety, kdy bojovali za svého nemocného generálního manažera Bryana Murrayho. Letos se kabina zase semkla, hráči chtějí vyhrávat hlavně pro Craiga Andersona.

Pod Boucherem hrají Senátoři zodpovědněji v defenzivě, vždyť průměr obdržených branek dokázali z loňských 2,94 snížit na současných 2,59. V této statistice si polepšili z 26. místa v minulém ročníku na aktuální 12. místo. Pokud nepostihne Ottawu nějaký velký výpadek, mohou být v hlavním kanadském městě relativně v klidu. Pozici v nejlepší trojici Atlantické divize drží pevně v rukou, navíc na svého nejbližšího pronásledovatele z Bostonu mají Senators šest zápasů k dobru.

Šance na play-off: 80%

EDMONTON OILERS

Bilance: 52 utkání, 28-16-8, 64 bodů, 3. místo v Pacifické divizi

Pozice proply-off: 5. místo v Západní konferenci, náskok 11 bodů na nepostupové příčky

Connor McDavid vede ve své druhé sezóně kanadské bodování ligy před Crosbym a dává fanouškům Edmontonu naději na premiérovou účast v play-off po více než deseti letech.

Září také další z mladíků Leon Draisaitl, zatímco Cam Talbot dodává týmu potřebný klid z brankoviště. Nečekaným žolíkem se pak ukazuje být Patrick Maroon, jeden z nejlepších střelců sezóny při vyrovnaném počtu hráčů. Adam Larsson a Kris Russell pomohli zlepšit defenzivu, Milan Lucic zase dodal potřebný důraz a zkušenosti.

Oilers se mohou také spolehnout na práci svých speciálních formací. Aktuálně mají mnohem blíže na samotné čelo Západní konference, než k nepostupovým příčkám, a patří do top 10 v lize jak v počtu nastřílených, tak v počtu inkasovaných branek. Snad jen neuvěřitelný kolaps v závěru by je mohl o účast ve vyřazovací fázi připravit. Pokud Connoru McDavidovi vydrží zdraví a Cam Talbot udrží stávající výkonnost, není žádný důvod k obavám.

Šance na play-off: 90%

MONTREAL CANADIENS

Bilance: 51 utkání, 30-14-7, 67 bodů, 1. místo v Atlantické divizi

Pozice pro play-off: 4. místo ve Východní konferenci, náskok 12 bodů na nepostupové pozice

Všechno začíná u Careyho Price, to platilo loni a platí to stále. Kanadský gólman je zdráv a chytá jako před zraněním, které ho vyřadilo ze hry pro značnou část loňského ročníku. Price potvrzuje, že patří mezi tři nejlepší gólmany v lize a Montreal je s ním jen těžko k poražení.

Povedly se také příchody. Shea Weber nebyl v lehké situaci, když přišel jako náhrada za miláčka publika P.K. Subbana, ale jako „nováček“ v tomto hokejem poblázněném městě si vede znamenitě. Alexandr Radulov se po svém návratu za velkou louži ukázal být trefou do černého a dává zapomenout na svou poněkud nelichotivou pověst. Alex Galchenyuk prožíval až do svého zranění životní sezónu, po slabším začátku se rozjel také kapitán Pacioretty.

Parádní vstup do sezóny (13-1-1) postavil Canadiens do role jasného favorita Atlantické divize a je prakticka jisté, že boje o Stanley Cup tentokrát svěřence Michela Therriena neminou. Na své nejbližší pronásledovatele mají Habs poměrně komfortní náskok. Matematicky je skoro nemožné, aby se na jaře v Montrealu play-off nehrálo.

Šance na play-off: 95%

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.