- Reklama -

Kočovník Halák nalezl zemi zaslíbenou

- Reklama -

Loni to neměl jednoduché, ani začátek na Long Islandu mu nevyšel podle představ. V šesti z úvodních sedmi zápasů inkasoval tři a více branek a generální manažer Garth Snow se okamžitě dostal pod palbu kritiky za to, že zase jednou podepsal nesmyslný kontrakt. Ale od té doby je ticho po pěšině. Halák svými výkony v následujících utkáních uzemnil všechny, kdo o jeho schopnostech pochybovali.
„Užívá si zápasy a co je především důležité, konečně našel místo, kde se cítí dobře. To je pro něj stěžejní věc. On vám určitě řekne, že hráči před ním odvádějí výbornou práci, ale zároveň každý vidí, jak sebevědomě a soustředěně se staví ke každému zápasu. Je prostě ve formě. A když je hráč psychicky nahoře, tak máte pevné základy pro úspěšné výsledky,“ řekl trenér Jack Capuano.
Nelze než s ním souhlasit. Devětadvacetiletý brankář má za sebou sérii devíti vítězství po sobě a dnes se tuto cifru pokusí zakulatit v domácím střetnutí proti Ottawě. Pokud se mu to povede, vyrovná klubový rekord Billyho Smithe, stanovený v roce 1982. Trpkou chuť prohry ochutnal Halák naposledy 1. listopadu, když jeho mužstvo neuspělo na ledě San Jose Sharks. Od té doby vychytal třikrát čisté konto a pouze jednou inkasoval více jak dvě branky. Svými výkony si řekl o ocenění pro nejlepšího hráče NHL minulého týdne.
Hledání nového domova ale nebylo jednoduché. Počínaje únorem byl Halák nejdříve vyměněn ze St. Louis do Buffala, poté z Buffala do Washingtonu a nakonec z Washingtonu do NY Islanders. Na Long Island zamířil prvního květnového dne, o tři týdny později podepsal s Ostrovany čtyřletou smlouvu na 18 miliónů dolarů. „Byla to pro mě novinka, ale nevyvedlo mě to z míry. Předtím jsem byl vyměněn dvakrát, takže napotřetí už mě to nemohlo šokovat.“
Ale jak bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, ani začátek letošního ročníku nebyl ideální. „První zápasy mi nevyšly podle představ. Věděl jsem, že musím zatnout zuby, makat naplno a snažit se klukům vypomoci ze všech sil. Musím před nimi smeknout, za poslední měsíc odvedli pořádný kus práce. I když jsme prohráli, tak to na nich nezanechalo žádné následky a už v dalším zápase znovu excelovali. Za to jim patří můj dík…Tahle vítězná série patří celému týmu, nejen mně,“ ocenil své spoluhráče Halák.
Slovenský brankář je v dost možná nejlepší formě od jara 2010, kdy fenomenálními výkony dotlačil Montreal až do finále konference. Rodák z Bratislavy tehdy čelil ofenzivním náletům Washingtonu a Pittsburghu, ale oba týmy nakonec padly v sedmizápasových bitvách. Vysílení Canadiens poté prohráli v konferenčním finále s Philadelphií Flyers.
I když jeho současná vítězná série musí dříve nebo později skončit, na Long Islandu si mohou mnout ruce, že konečně nalezli stabilní brankářskou jedničku. „Když se nedaří, nejste v psychické pohodě, pak se často snažíte až přespříliš a svému týmu můžete paradoxně uškodit. Všichni jsme začínali s hokejem v útlém dětství, kdy to pro nás byla především zábava. A na to bychom neměli zapomenout. Chce to hrát v pohodě a bez zbytečných nervů,“ doporučuje Jaroslav Halák.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -