Magnet jménem Connor McDavid funguje spolehlivě. Jakmile se 18. dubna přiklonila štěstěna na stranu Olejářů, kteří v draftové loterii nečekaně vyfoukli první volbu Buffalu Sabres, kanadský tým se takřka okamžitě zbavil statusu bohem zapomenutého klubu. Ani ne za týden se do Edmontonu přestěhoval bývalý generální manažer Bostonu Peter Chiarelli, kterého za necelý měsíc následoval extrenér Sharks Todd McLellan. Právě oni dva by měli mužstvo „umírajících talentů“ přivést zpátky k životu.
McLellan posledních sedm let šéfoval střídačce San Jose a vyjma letošní sezóny se se svými svěřenci pokaždé probojoval do play off. Byť Žraloci ve vyřazovacích bojích opakovaně selhávali a jejich maximem se stala účast ve finále konference v letech 2010 a 2011. Letos si kanadský kouč vynahradil play off účastí na mistrovství světa v Praze a Ostravě, na kterém dovedl reprezentační tým k zisku zlatých medailí.
Světový šampionát mu navíc nabídl unikátní příležitost. O nominaci totiž projevila zájem i ligová ikona Sidney Crosby, za jehož nástupce je považovan právě Connor McDavid. Crosby hrál v jedné formaci s Taylorem Hallem a Jordanem Eberlem, dvěma forvardy Edmontonu Oilers.
„Určitě je to pro něj složité, že ještě před samotným příchodem do NHL má na sobě nálepku budoucí superhvězdy. Ale Connor to zvládne. Zdejší organizace, trenéři i hráči mu nabídnou vše potřebné, aby do ligy rychle zapadl. Musíme si však uvědomit, že naše výsledky se budou odvíjet od hry celého týmu, nikoliv od výkonů jednotlivců. To je třeba hráčům dostat do hlavy,“ řekl McLellan.
Connor McDavid získal Wayne Gretzky 99 Award pro nejužitečnějšího hráče play off juniorské soutěže OHL
Sedmačtyřicetiletý rodák z Melville se v únoru tohoto roku dočkal svého jubilejního 300 vítězství v NHL a ke zdolání této mety mu stačil druhý nejnižší počet zápasů mezi všemi trenéry v historii zámořské soutěže (rychleji se to povedlo pouze Bruci Boudreauovi, současnému kouči Anaheimu). Chiarelli popsal McLellane jako člověka, který „sebou přináší tolik zkušeností, energie a intelektu, kolik jsem u žádného trenéra už dlouho neviděl.“
Hlavním úkolem nového lodivoda střídačky, na kterém si vylámala zuby řada jeho předchůdců, bude zlepšit defenzívní hru mužstva. I v tomto případě můžeme najít jistou palarelu s McLellanovým působením v San Jose. Ačkoliv jsou Žraloci obávaným soupeřem hlavně zásluhou velké ofenzivní síly, třeba v loňském ročníku byli zároveň pátým nejlepším mužstvem ve hře dozadu. Rok předtím šestým.
V Edmontonu to bude mít Mclellan samozřejmě složitější, ale jeho misi může výrazně ulehčit letní přestupové období. Oilers potřebují především stabilní a jasnou brankářskou jedničku. Na volném trhu ji ale nenajdou. Tedy alespoň za předpokladu, že Mclellan nebude chtít do Kanady zlákat svého bývalého svěřence, finského gólmana Anttiho Niemiho.
Alternativou je tedy výměna hráčů. I v tomto případě může sehrát svoji roli Mclellanova květnová cesta do střední Evropy. Olejáři se mohou pokusit získat brankáře Mikea Smithe, jedničku kanadské reprezentace na světovém šampionátu. Coyotes totiž na jaře opustila řada opor a jestli v Arizoně něco potřebují, a naopak v Edmontonu toho mají přebytek, pak to jsou volby v draftech.
Angažmá Chiarelliho a Mclellana je každopádně první krůček k tomu, aby se Oilers konečně dokázali odrazit ode dna a přestali být organizací, která už 25 let žije z dávno zašlé slávy. Příkladem jim může být Calgary Flames, které se po šesti letech vrátilo do play off a kádr nabitý mladými talenty budí oprávněný respekt s ohledem na příští léta. A Bitva o Albertu, jak se zápasům těchto dvou provinčních týmů přezdívá, by mohla v budoucnu znovu dostát svému jménu.
