- Reklama -

Lundqvistovi šlo o krk

- Reklama -

Nebyl to vůbec hezký pohled. Ve 24. minutě zápasu mezi NY Rangers a Carolinou padl domácí gólman Henrik Lundqvist k ledu poté, co ho do krku zasáhl puk, a dlouho nemohl popadnout dech. Hrůzostrašná scéna naštěstí netrvala dlouho a i když se švédskému reprezentantovi později ještě motala hlava, zůstal mezi tyčemi a dovedl utkání do vítězného konce.
„Když jsem tu ránu schytal, bylo to hodně bolestivé a strašně špatně se mi dýchalo. Točila se  mi hlava a v první minutě jsem si docela dělal starosti, ale doktoři mi řekli, abych hlavně dýchal. Postupně se to začalo zlepšovat. Po zbytek zápasu mě trochu bolela hlava, ale to je podle mě normální, když jsem nemohl dýchat,“ popisuje newyorský gólman své pocity.
Brankáři mají místo pod bradou samozřejmě kryté, jenže Lundqvist o svoji ochranu přišel, když mu ji nechtěně přizvedl hokejkou spoluhráč Ryan McDonagh. Při Maloneově střele tak zůstalo gólmanovo hrdlo nekryté.
„Byl jsem na střelu připravený, ale najednou jsem pod bradou ucítil hůl, která mi zvedla masku,“ pokračuje v líčení Lundqvist. „Kvůli tomu se mi ztratil puk z dohledu.“


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Viník incidentu byl jedním z prvních, kdo svému kamarádovi spěchal na pomoc. „Z mé strany šlo o špatné načasování. Snažil jsem se vytěsnit protihráče, ale holí jsem Henrikovi zvedl masku,“ omlouvá se McDonagh. „Byl jsem z toho trochu nervózní, ale protože vím, jak tvrdý chlapík Lundqvist je, věřil jsem, že se s tím popere. Jsem rád, že se vrátil do zápasu.“
S asi největšími obavami sledoval situaci před brankovištěm trenér Jezdců Alain Vigneault. Před patnácti lety byl totiž svědkem podobné situace, která měla mnohem vážnější následky. Když v roce 2000 vedl Montreal, zasáhla jeho svěřence Trenta McClearyho do krku střela filadelfského Chrise Theriena, zlomila mu kost v hrtanu a ukončila tím předčasně jeho kariéru.
„Po zápase jsme tehdy byli všichni v šoku a nevěděli jsme, jestli Trent vůbec přežije. Když jsem dnes viděl Hanka a potom spatřil v opakovaných záběrech, že ho puk zasáhl do krku, hned jsem si na to vzpomněl. Byl jsem šťastný, že všechno dobře dopadlo,“ oddechl si kouč Rangers.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -