Může se nám splnit největší dětský sen, uvědomují si hráči Nashvillu

Přidal  Roman Blaha   do  , ,      29. 5. 2017 14:42    Komentář  

Ne, tohle už není jen pouhý sen, je to realita. Nashville Predators si zahrají o Stanley Cup. V cestě stojí poslední soupeř, a pravděpodobně ten nejtěžší. Pittsburgh Penguins. Obhájci slavné trofeje. Druhý nejlepší tým základní části. Ofenzivní mašina vedená dvěma vynikajícími centry – Crosbym a Malkinem. Před hráči Predators stojí obrovská výzva. Oni se ale nenechávají svázat nervozitou. Postup do finále si maximálně užívají a nemohou se dočkat, až to celé vypukne.

Včera byli Predátoři k dispozici novinářům a zájem o jejich názory byl ze strany žurnalistů značný. Na hráčích byla vidět uvolněná atmosféra. Na první pohled bylo patrné, jak si účasti ve finále považují a jak se na závěrečnou sérii s Pittsburghem těší. Moc dobře si uvědomují, že jsou velmi blízko tomu, aby se jim splnil ten největší dětský sen každého malého hokejisty.

Když si malý Filip Forbserg hrál na dvorku za domem, snil o tom, jak zvedá nad hlavu Stanley Cup. Colton Sissons si stejnou scénu představoval pořád a pořád dokola, to samé Austin Watson. Hráči Preds se nijak neliší od ostatních malých kluků, co milují tuhle hru a nazouvají brusle s tím, že jednoho dne dostanou šanci o tuhle vysněnou trofej bojovat. Teď mají splnění tohoto snu nadosah.

„Nemohu ani spočítat, kolikrát se mi o tom zdálo. To platí i pro ostatní kluky. Proto hokej hrajeme. Když jako kluci vidíte někoho zvedat Stanley Cup nad hlavu, máte z toho mrazení v zádech a chcete to jednou taky zažít. Teď tu šanci máme,“ říká Colton Sissons, autor postupového hattricku. „Chci si z toho odnést to nejlepší. Celý uplynulý týden byl neuvěřitelný a dodal všemu nový rozměr. Teď se ale musíme soustředit na svou práci, jako obvykle. Musíme pokračovat v tom, co nás dovedlo až sem,“ uvědomuje si.

Zatímco Sissons vyrůstal v kanadské provincii Britská Kolumbie, obránce Yannicka Webera by v mládí vůbec nenapadlo, že jednou bude v této pozici, vždyť vyrůstal v devadesátých letech ve Švýcarsku. V té době ještě země helvétského kříže nepatřila mezi hokejové velmoci a její hráči neměli v NHL takové jméno jako dnes.

„Když už potom v lize nějakou dobu hrajete, poznáte, co všechno to obnáší. Musíte být ve správnou chvíli na správném místě, v tom správném týmu,“ říká Yannick Weber. „Už jsem hrál za několik dobrých týmů, které měly dobrou šanci dojít daleko, ale nikdy to neklaplo. V jiných klubech jsem zase od začátku pochopil, že tohle asi nebude náš rok. Letos ale máme všechny potřebné dílky skládačky pohromadě. Je hezké být jedním ze dvou týmů, které zůstávají ve hře,“ dodal švýcarský bek.

„Pokusím se, abych si to užil. Je to úžasný pocit a nemohu se dočkat, až to zítra vypukne,“ vykládal v neděli novinářům Pekka Rinne, jeden z hlavních kandidátů na Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. „Zkušenosti vždycky pomáhají. Uklidní vás. Ale když se dostanete takhle daleko, tak i nováčci, kteří hrají v lize prvním rokem, se toho naučí strašně moc a nemyslím si, že by byli před zápasy nějak nervózní,“ říká Rinne, který se nebojí, že na straně Penguins jsou mnohem větší zkušenosti z bitev o pohár.

Finský mág se na souboje s hvězdným duem Crosby – Malkin vysloveně těší. „Je to ohromná výzva. Nemohu se dočkat, moc se těším. Jsou to jedni z nejlepších hráčů na světě. Pokaždé, když jsou na ledě, musíte být jako gólman ve střehu. A nesmíte zapomínat ani na to, že tihle chlapi dokážou dělat lepší hráče ze všech okolo,“ varuje Rinne.

Spanilou jízdu Preds odstartovalo parádně zvládnuté první kolo proti Blackhawks. „Důležitým momentem pro nás bylo, když jsme vyřadili Chicago. Věděli jsme, že tohle je špičkový tým, který míří vysoko. Způsob, jakým jsme se s nimi vypořádali, nám dodal značné sebevědomí,“ říká obránce Ryan Ellis.

„Máme v kabině několik skvělých lídrů. Třeba Mike Fisher, to je úžasný chlap. Opravdová osobnost. Jeho přínos pro kabinu je neocenitelný. Potom je tu Pekka Rinne. Jeho pracovní morálka je skvělá, ani na tréninku nevypustí jedinou střelu. Nechce dostat gól. Když vidíte tyhle kluky tvrdě dřít, dáte do každého tréninku taky maximum,“ pochvaluje si vůdčí schopnosti spoluhráčů Ellis.

Predátory ve finále konference nezlomila ani ztráta prvních dvou centrů. „Když jsme přišli o Ryana (Johansena) a Mikea (Fishera), věděli jsme, že musí vystoupit z řady někdo další. A kluci to udělali. Colton (Sissons) hrál neuvěřitelně a dal hattrick. Freddie Gaudreau hrál, jako by byl v lize odjakživa,“ vyzdvihl výkon spoluhráčů Filip Forsberg.

Souboj s Tučňáky berou jako velkou výzvu. „Jsou úspěšní už poměrně dlouho. Mají široký kádr, jsou rychlí a umějí skórovat. My jsme ale v prvních třech kolech narazili na různé hokejové styly a víme, co můžeme očekávat. Jsme schopni hrát proti jakémukoli soupeři, což už jsme ukázali,“ říká odhodlaně obránce Matt Irwin.

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.