Na farmě Budaj exceluje, užil si i návrat do NHL

V lize se objevil skoro po dvou letech. Přestože Peter Budaj dobře věděl, že jeho pobyt mezi nejlepšími hokejisty světa je omezen dobou léčení Jonathana Quicka, svůj záskok u prvního týmu Los Angeles si dokázal vychutnat plnými doušky.
„Jsem rád, že jsem dostal další šanci, zvláště když jsem si mohl zachytat v Madison Square Garden. Byl to úžasný zápas proti velice dobrému soupeři,“ svěřoval se o víkendu novinářům v New Yorku. „Bylo velice příjemné vrátit se do NHL. Nebyl jsem ve stresu, užíval jsem si to. Pátek večer, Madison Square Garden, zápas Kings proti Rangers – co lepšího by si člověk mohl přát.“
Králové ho z farmy v Ontariu povolali 11. ledna těsně před utkáním s Ostrovany, v němž kryl záda Jhonasi Enrothovi. O den později dostal možnost předvést se mezi tyčemi a přestože pustil čtyři góly, hosté na Manhattanu zvítězili 5:4 po prodloužení.
„Odehráli jsme dobrý zápas a nevzdávali se. Jezdci mají dobré mužstvo, zvláště doma, a když čtyřikrát inkasujete, nevypadá to nijak skvěle, musím ale před kluky smeknout. Poté, co jsme dostali branku čtyři minuty před koncem, jsme zabojovali a podařilo se nám srovnat a poté i vstřelit vítězný gól. Bylo to týmové vítězství,“ líčil nevšední večer ze svého pohledu.
S přechodem z nižší soutěže, kde je po 39 utkáních s 27 výhrami, průměrem 1,56, osmi shutouty a úspěšností zákroků 93,5 procenta na čele všech hlavních statistik maskovaných mužů, neměl sebemenší problém.
„Cítil jsem se v pohodě. Nic proti klukům na farmě, také umí vystřelit jako hoši tady, ale zápasy v NHL jsou přece jen trochu jiné – všechno je ve vyšší rychlosti. Je potřeba tomu přivyknout a já na tom budu pracovat, uvidíme, co se stane,“ říkal.
Stalo se to, že následující utkání proti New Jersey sledoval rodák z Banské Bystrice znovu jen z lavičky a do úterního zápasu s Washingtonem už nebyl nominován vůbec. Jonathan Quick je zpátky mezi zdravými a Peter Budaj už si ve středu balil kufry a vracel se do AHL.
Tedy soutěže, kde od října 2014 po výměně z Montrealu do Winnipegu strávil v týmu St. John’s IceCaps celou sezónu a jako náhradník Connora Hellebuycka se protrápil k číslům 3,55 a 88,8 procenta, hodně odlišným od těch letošních. Mnoho lidí tehdy napadlo, že účastníkovi tří olympiád se vrátka do NHL zcela uzavřela.
„Prožíval tehdy hodně špatnou sezónu,“ vzpomíná Dusty Imoo, který tehdy trénoval gólmany IceCaps a dnes se stará o rozvoj brankářských talentů v LA Kings. „Bylo to zlomové období jeho kariéry. Častokrát o sobě pochyboval, říkal si, jestli už se neřítí dolů…“
Jets Budajovi pochopitelně novou smlouvu nenabídli, a když byl po prázdninách pozván do přípravného kempu Kings, bylo to jen na zkoušku. Na testech však uspěl a vysloužil si dvoucestnou smlouvu za 575 tisíc dolarů.
„Loni jsem byl v šoku, když mě Jets poslali na farmu. O rok dřív se mi dost dařilo, s Canadiens jsme se dostali do konferenčního finále. Jenže věci se mění a já na to nebyl připraven. Dostal jsem sám sebe pod velký tlak, když jsem se snažil vrátit do NHL co nejrychleji, a to člověku nikdy nepomůže,“ vzpomíná Budaj dnes už v dobrém rozpoložení.
„Bylo to strašné náročné, ale ani při vší dřině při trénincích jsem neviděl výsledky. Bylo to frustrující, bylo to tvrdé, ale rodiče mě učili, abych se nikdy nevzdával, bez ohledu na to, jak vysokou horu musím zdolat. Přes léto jsem se psychicky srovnal a fyzicky se snažil co nejlépe připravit. Když jsem se dostal do kempu, snažil jsem se jen hrát a užít si ty chvíle. Díky bohu jsem si vybojoval smlouvu.“
Foto: Icon Sportswire