Na střílení branek mají v Nashvillu obránce. Jenže vzadu potom chybějí

Hattrick kapitána Shea Webera v sobotním utkání Predátorů s Detroitem to potvrdil: Nashville se při útočení hodně spoléhá na pomoc ze zadních řad. V tabulce klubové produktivity patří čtyři z prvních sedmi příček obráncům, Weber a Roman Josi jsou druhým a třetím nejlepším střelcem mužstva. Na jejich hlad po gólech ale mužstvo z Tennessee často doplácí před vlastní klecí.
Se 69 inkasovanými góly jsou svěřenci Petera Laviolettea v polovině ligového pole, to ještě není tak hrozné. S průměrem 26 střel, které protivníkům během zápasu dopřejí, jsou dokonce druhým nejlépe bránícím celkem soutěže. Problém je v tom, že když už protivníka před Pekku Rinneho pustí, jde většinou o velmi nebezpečnou akci.
„Těch šancí není mnoho, ale jsou hodně, hodně dobré,“ uznává Weber. „Víme, že je to problém, a hovoříme o něm. I kdybychom soupeři dopřáli jen pět, šest nebo deset příležitostí za zápas, dvě nebo tři budou brejky nebo přečíslení dva na nikoho. Jsou to velmi kvalitní šance v bezprostřední blízkosti naší brány, takové si nikdo z nás nepřeje.“
Obránci Predators jsou k podporování útoku částečně nuceni slabou produktivitou těch, kdo by měli gólové lampy rozsvěcet především. 69 branek je druhým nejhorším v Centrální divizi, nejproduktivnější z členů mužstva James Neal se s osmnácti body nevejde ani do nejlepší sedmdesátky NHL. Jenže na defenzívu prostě nelze zapomínat, zopakuje Weber.
„Musíme se držet bránění, i když máme potíže skórovat,“ nabádá kapitán Predátorů. „Pořád musíme vycházet především z toho, abychom měli zabezpečené vlastní pásmo.“
V sobotním zápase s Rudými křídly ztratil Nashville dvougólový náskok především v oslabeních. Finální úder mu zasadil Gustav Nyquist v nastaveném čase. Nový formát prodloužení pouze se třemi muži na ledě sice přináší mnohem větší pravděpodobnost pro všechna mužstva, že inkasují z brejku či podobné akce, ale v souvislosti s výše řečeným určitě není náhodou, že Predátoři nezvládli čtyři ze sedmi absolvovaných „čtvrtých třetin“ (ve zbylých třech případech došlo na nájezdy, v nichž měli bilanci 2-1).
V Detroitu se po devadesáti sekundách prodloužení ocitli ve velice slibné šanci Weber s kolegou Mattiasem Ekholmem a útočníkem Filipem Forsbergem. V situaci tři na jednoho však selhali a vrátit do svého pásma už se nestihli.
„Mám pocit, že každá naše dobrá šance skončí brejkem na druhé straně,“ posteskne si Weber. „Získáme z ní buď všechno nebo nic. Přicházíme o všechno kvůli tomu, že nejsme schopní skórovat.“
Trenér Peter Laviolette použil prakticky stejná slova. „Skoro každá situace, ze které jsme mohli ukončit zápas, skončila gólem na opačné straně. Je to mimo mé chápání.“
Foto: Icon Sportswire