Nejlepší spoluhráč, jakého si umíte představit, říká o Fleurym GM Rutherford

Přidal  Roman Blaha   do  , ,      14. 6. 2017 11:08    Komentář  

Brankář Marc-Andre Fleury je nejdéle sloužícím hráčem Tučňáků, nikdo není v klubu déle než on. Zároveň patří mezi ty nejoblíbenější. Všichni, kdo jej znají, na něm oceňují jeho loajalitu, nesobeckost a tvrdou práci. „Je to ten nejtýmovější parťák ve světě sportu. Nejlepší spoluhráč, jakého si můžete představit, dokonalý týmový hráč,“ říká o Fleurym generální manažer Jim Rutherford.

Jeho působení u Penguins se však nachýlilo ke svému konci, alespoň tomu vše nasvědčuje. Šesté utkání finálové série mezi Pittsburghem a Nashvillem bylo s největší pravděpodobností posledním, které Fleury prožil v dresu s tučňákem. Oblíbený „Flower“ je zřejmě na odchodu z klubu, v němž strávil celou dosavadní kariéru.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Rutherforda čeká v létě těžká práce. Penguins na tom nejsou s ohledem na platový strop nejlépe, navíc musí podepsat některé důležité hráče. Fleuryho plat zabírá příliš mnoho místa a skutečnost, že se letos koná rozšiřovací draft, jeho šancím na setrvání v klubu také příliš nenahrává. Pokud Fleury skutečně odejde, bude to čistě záležitost byznysu, nepůjde o nic osobního.

Každý z kabiny Pens totiž potvrdí, že tohle je nejlepší spoluhráč, jakého si můžete přát. Spoluhráči i klubové vedení na jeho hlavu chrlí jeden kompliment za druhým. „Táhnul nás v několika důležitých fázích sezóny a provedl nás přes dvě kola play-off,“ připomíná generální manažer, že při Murrayho zranění v úvodu sezóny a na začátku play-off to byl právě Fleury, kdo tým z města oceli podržel. „Na začátku sezóny jsem říkal, že bychom si měli nechat oba gólmany a tihle kluci udělali přesně to, v co jsme doufali – vyhráli nám pohár,“ říká Rutherford.

Před uzávěrkou přestupů se spekulovalo, že Pens Fleuryho vymění, aby o něj v létě nepřišli bez náhrady. Nakonec si ho ale nechali, což se jim náramně vyplatilo. Dvaatřicetiletý gólman si navíc nikdy ani náznakem nepostěžoval, že ztratil pozici jedničky na úkor mladíčka Murrayho. Se svou situací se vyrovnal s naprostou noblesou a nadhledem a pro Murrayho byl velkou oporou.

Tučňáci si jej vybrali na draftu v roce 2003 z prvního místa. Přišel do týmu, který hrál mizerně, éra Crosbyho, Malkina a Letanga měla teprve přijít. Přesto si chytání užíval, i když na něj soupeři často vyslali i padesát střel za zápas a ve statistikách mu přibývala jedna porážka za druhou. Od ročníku 2005-06 nakonec odchytal za Pens jako startující brankář 707 zápasů, z nichž 384 vyhrál. S klubem vybojoval třikrát Stanley Cup.

Vzhledem k tomu, že Pens se rozhodli v rozšiřovacím draftu chránit Matta Murrayho, existuje velká šance, že o Fleuryho projeví zájem nový klub z Las Vegas. Protože měl ale Fleury ve smlouvě no-movement klauzuli, musel být klubem požádán o její zrušení, což se také stalo. A Fleury svému zaměstnavateli vyhověl. Trojnásobný vítěz Stanley Cupu má ještě smlouvu na dva roky, z platového stropu ukrajuje každoročně částku 5,75 milionu dolarů.

Dvaatřicetiletý gólman má vše, co nový klub potřebuje – zkušenosti, kvalitu i charakter. Navíc ještě není tak starý a hlavně je dostupný. Golden Knights se určitě nevyhnou určitým „porodním bolestem“, se kterými se potýká každá nová organizace, a Fleury by jim mohl vytrhnout trn z paty, protože je schopen okamžitě plnit zodpovědnou pozici týmové jedničky. Golden Knights dali několikrát jasně najevo, že nechtějí plnito roli ligového otloukánka a hodlají být konkurenceschopní od samého začátku.

Mluví se však také o tom, že by Vegas mohlo Fleuryho vybrat s úmyslem vyměnit jej jinam, i takový scénář je možný. Spekuluje se o několika destinacích, kde nejsou spokojeni se svou situací v brankovišti, a kde by tedy mohli mít o zkušeného gólmana zájem (Winnipeg, Calgary, Islanders, Philadelphia).

V polovině play-off, po vyřazení Washingtonu, to vypadalo, že je Fleury možná hlavním kandidátem na zisk Conn Smythe Trophy. Situace se nakonec vyvinula jinak a místo v brankovišti zaujal uzdravený Murray. Fleury ovšem i ve chvílích, kdy jej vynášeli do nebes, mluvil jedině o týmu. „Tohle není o mě, je to jen o týmu. Loňské play-off, letošní sezóna, vždy je důležitý jen tým,“ říkal.

Když jej po jednom nepovedeném zápase s Ottawou kouč vyndal ze sestavy a nasadil uzdraveného Murrayho, mohl být naštvaný a žádat vysvětlení. On ale nezatrpknul a svého kolegu podporoval, jak nejlépe uměl. „Matt chytal skvěle a my vyhráli. To je to jediné, co se počítá,“ říkal bez náznaku jakékoli hořkosti poté, co musel pro čtvrtý zápas série s Ottawou přepustit své místo mladšímu kolegovi a Pens dokázali srovnat stav série na 2:2.

Po skončení šestého zápasu finálové série s Nashvillem předvedl Fleury nádherné gesto, když s pohárem lorda Stanleyho přijel za svým kolegou a předal mu slavný pohár. „Vůbec jsem to nečekal. Myslel jsem, že předá pohár někomu jinému. Vypovídá to o tom, jaký to je člověk. Jsem mu za to moc vděčný. Byl to hodně emotivní okamžik a hodně to pro mne znamenalo,“ říkal viditelně dojatý Murray.

„V hierarchii našeho týmu jsem až někde na konci, tak to chodí. Máme tu spoustu zkušených kluků. Jen díky Flowerovi jsem dostal pohár do rukou dříve než oni,“ dodal Murray. Ten má pro Fleuryho jen slova chvály a respektu. „Byl pro mne důležitým mentorem. Po celou dobu mě podporoval a stál při mně. Bez něho bych v žádném případě nechytal takhle uvolněně,“ řekl na adresu svého parťáka.

Fleury si po závěrečné siréně uvědomoval, že jeho dny u Penguins jsou zřejmě sečteny, rozhodl se tedy užít si každý okamžik naplno. „Snažil jsem se, abych si tyhle zápasy zapamatoval. Samozřejmě by bylo hezké, kdybych ten poslední zápas chytal, ale je to tak, jak to je,“ konstatoval smířeně. „Jsem šťastný, že mohu zase zvednout pohár nad hlavu. Dokázali jsme to s Mattem spolu. Říkal jsem si, že by bylo fajn se o ten pohár podělit právě s ním,“ vysvětloval Fleury, proč přivezl pohár do rukou brankářskému kolegovi.

Když přišel do NHL ještě jako teenager, nikdo jej nezaučoval, skočil do ligy rovnýma nohama. Vše se učil za pochodu. Při rozhovorech s novináři se i po bolestivých porážkách usmíval. V roce 2007 přišlo asi nevyhnutelné vyřazení od Ottawy, od té chvíle už se ale Tučňáci neohlíželi zpět. O rok později to dotáhli do finále, a za další rok už pili šampaňské ze stříbrného poháru. Pět vteřin před koncem rozhodujícího sedmého zápasu proti Detroitu předvedl Fleury skvělý zákrok proti střele Nicklase Lidströma, a tím zachránil svému týmu výhru. Dovedl Tučňáky do zaslíbené země. To mu nikdo z fanoušků Pens nezapomene.

Následující roky však nebyly tak veselé, favorizovaní Penguins často v play-off selhávali. Crosby a Malkin dlouho nedokázali tým dovést znovu na vrchol a značná kritika se snášela na hlavu Fleuryho, který v play-off několikrát nepěkně vyhořel, zejména v roce 2012 proti Philadelphii. Několikrát se spekulovalo o tom, že by se jej Pens měli raději zavčas zbavit. To se ale nikdy nestalo a fanoušci jsou za to nyní rádi.

Když letos na začátku play-off sledovali chlápka, kterému s láskou říkají Flower, jak opět předvádí parádní zákroky, uvědomili si, že mu moc přejí, aby se ještě jednou radoval z úspěchu. Vždyť mohli na vlastní oči sledovat, jak v jejich týmu dospěl a rozkvetl z talentovaného mladíčka ve vynikajícího, úspěšného gólmana a respektovaného spoluhráče.

Jeden příklad za všechny. Při loňských oslavách Stanley Cupu v ulicích města byli vyvoláváni všichni hráči jménem. Jakmile zaznělo jeho jméno, Fleury nevystoupil do popředí a neužíval si pozornost. Naopak, ustoupil dozadu, protože cítil, že na poháru nemá žádnou zásluhu. Nechtěl sklízet ovace za něco, k čemu podle svého mínění nepřispěl. Podobnou věc jsme mohli sledovat také při předávání poháru na ledové ploše, kdy jej krátce zvedl nad hlavu a rychle předal spoluhráčům. To je prostě celý on.

O tom, zda nakonec skončí ve Vegas nebo někde jinde, zatím nepřemýšlí. „Užiju si příští dny, budeme slavit a uvidíme, co se stane,“ nechává událostem volný průběh. Po čtrnácti letech v klubu se bude vzpomínat nejen na jeho atletické a dechberoucí zákroky, ale¨také na jeho všudypřítomný úsměv. Pozitivnějšího chlapa byste jen těžko hledali. Nad vším pak pochopitelně ční tři triumfy ve Stanley Cupu.

Penguins se o své brankoviště nemusejí bát. Matt Murray předvedl, že dokáže tým dovést na vrchol, a to opakovaně, navíc jako teprve třiadvacetiletý. Usměvavý Flower ale bude v kabině všem chybět, o tom není sporu.

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.