- Reklama -

Nemám dost talentu, abych v létě zahálel, uvědomuje si rakouský útočník Michael Raffl

- Reklama -

Je mu pětadvacet a ve své zemi žije tak trochu ve stínu Thomase Vaneka. Útočník Michael Raffl začínal s hokejem ve Villachu, odkud se postupnými kroky propracoval až mezi světovou elitu. Zvolil švédskou cestu podobně jako starší bratr Thomas, ale dotáhl to dál. V roce 2011 odešel do Leksandu, kde si jej vyhlédla Philadelphie, s níž loni v létě podepsal tříletou nováčkovskou smlouvu, která mu však zaručovala pouze rok v organizaci Flyers a poté musela být prodloužena, což se také nakonec o dva roky stalo.
Zpočátku to vypadalo na oťukávání ve farmářské AHL, jenže Michael Raffl odehrál o soutěž níž nakonec pouhá dvě utkání. Drtivou většinu sezóny strávil reprezentant našich jižních sousedů v prvním týmu a vynechal jen 14 utkání základní části. V 68 bitvách si připsal na nováčka slušných devět gólů a třináct asistencí.
Tu nastoupil na křídle, tu ve středu útočné trojice. Jednou měl ofenzivnější úkoly, když nastupoval po boku hvězd, jako jsou Voráček a Giroux. Jindy přijal skromnější a defenzivnější roli. Celou dobu však měl na paměti, že nemůže usnout na vavřínech.
Věděl, že kouč Craig Berube, jenž převzal mužstvo loni začátkem října, hodně dbá na kondici, kterou se do hráčů snaží dostat i v rámci přípravného kempu. „Absolvovali jsme celou řadu testů, kemp byl letos opravdu hodně náročný,“ popisuje v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA.
„Já navíc nemám tolik talentu, abych mohl v létě zahálet a přiletět zpět do Ameriky nepřipravený na 100 procent. Musím být v opravdu dobré formě, abych si udržel místo v týmu,“ prohlašuje. „Celé léto jsem myslel na to, že se chci neustále zlepšovat,“ doplňuje stran své motivace do tréninku.


Na startu sezóny by se díky pozici ve třetí formaci mohlo zdát, že se ne vše daří. Avšak Michael Raffl se brzy přesunul do velmi vybrané společnosti. Trenér je zařadil do elitní formace mezi Jakuba Voráčka a Claudea Girouxe místo Scotta Hartnella, jenž podepsal smlouvu s Columbusem. „To víte, že mi takový posun udělal radost,“ nezastírá.
„Člověk tím získá víc času na ledě a dostane se do mnohem většího počtu šancí. To je přece báječné,“ rozplývá se. Jedním dechem však hovoří o tom, že by stejné úsilí věnoval zápasu i ve třetí nebo čtvrté formaci. „Neřeším, co bude dál,“ naráží na fakt, že loni jej Craig Berube používal pro různou práci.
„Taková je zkrátka moje role v týmu a já ji musím akceptovat, pokud si nevybojuju pořádnou pozici,“ konstatuje vyrovnaně. „Uvidíme, jak se věci vyvinou,“ připojuje a mezi řádky lze vyčíst, že by mu pomohly lepší výsledky Letců.
Ostatně k první výhře sezóny proti Dallasu je nasměroval právě Michael Raffl, který prvním letošním gólem vyrovnával v závěru pátého střetnutí Philadelphie na 5:5 a poslal tak duel do prodloužení, které ukončil Claude Giroux.
Rakouský reprezentant, účastník tří světových šampionátů a letošních olympijských her si tak mohl se spoluhráči přece jen trochu oddechnout, že se povedlo nepatrně vylepšit bídný start do základní části. „Hned v úvodu jsme se ocitli ve složité situaci,“ nekličkuje muž, jenž na první bod čekal do pátého utkání v NHL a poprvé skóroval v duelu číslo osmnáct v prosinci loňského roku do sítě Ottawy.
„Navíc ve Philadelphii jsou noviny a novináři opravdu velmi kritičtí,“ pokračuje náznakem, že čtyři porážky v úvodu vytvořili na mužstvo poměrně značný tlak vzhledem k jeho ambicím. „Ale člověk se s tím musí naučit žít. Navíc zvenčí nám stejně nikdo nepomůže, to musíme zvládnout sami uvnitř kabiny,“ uzavírá Michael Raffl.

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Libor Kult
Narozen v roce 1981. Hokej vstoupil do mého života, někdy v první třídě. V roce 2004 jsem napsal první "profesionální" článek o nejrychlejší kolektivní hře světa. Studoval jsem management tělesné výchovy a sportu, což nebylo úplně tou nejlepší průpravou pro "velkou" novinařinu, jíž jsem se začal věnovat po skončení školy. Od srpna 2006 vnímám NHL i profesně a ne jen jako sázející fanoušek. Nyní se k NHL tak trochu vracím, za což vděčím duchovnímu otci tohoto projektu a také jednomu ze stálých redaktorů. Sleduji všechny české hráče v zámoří, z těch zahraničních Thomase Vaneke či Nino Niederreitera. Oblíbený klub: Piráti Chomutov (jinak ani volit nemůžu)

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -