- Reklama -

Osmdesát let od nejdelšího zápasu NHL. Detroit rozhodl ve 177. minutě

- Reklama -

Vyřazovací boje přináší od nepaměti nervy drásající, úmorné bitvy, při kterých si hokejisté sahají na dno svých sil. Na rozdíl od základní části v nich velmi často rozhoduje náhlá smrt. Někdy se ale spíše než označení náhlá smrt hodí spojení „nekonečný maraton“, když ani jeden tým není schopný vstřelit rozhodující branku.
Historie National Hockey League pamatuje celou řadu takových případů. Nejdelší zápas play-off se odehrál přesně před osmdesáti lety, 24. března 1936 v zápase Montreal Maroons a Detroit Red Wings. V té době nastupovalo v NHL osm týmů – kromě mužstev Original Six a Maroons také New York Americans.


Maroons patřili do rodiny kanadsko-americké soutěže v letech 1924 až 1938. Ze zisku Stanleyova poháru se radovali dvakrát, a to v letech 1926 a 1935, čímž se stali posledními vítězi Stanleyova poháru mimo mužstva Původní šestky až do triumfu Philadelphia Flyers v roce 1974. Kvůli finančním potížím Maroons v lize skončili rok před vypuknutím druhé světové války. Veškeré snahy o oživení klubu k ničemu nevedly a organizace Maroons v roce 1947 zanikla.
Rudá křídla vstoupila na scénu NHL v roce 1926 (spolu s Chicago Black Hawks a New York Rangers) jako Detroit Cougars. O čtyři roky později se přejmenovali na Falcons a od roku 1932 nesou současné jméno Red Wings. Triumf v play-off však na ně stále čekal.
Po základní části ročníku 1935–36, čítající 48 zápasů, ovládl Detroit Americkou divizi, zatímco Maroons opanovali Kanadskou divizi. Oba týmy postoupily rovnou do semifinále, kde se jako vítězové svých divizí postavili proti sobě. První zápas se uskutečnil 24. října v hale Montreal Forum, o níž se Maroons dělili s konkurenčními Canadiens (kterým sloužila až do roku 1996).


Necelých deset tisíc diváků nemohlo tušit, že se stanou svědky historického zápisu. Utkání začalo v půl deváté večer. Na gól v základní hrací době čekali fanoušci marně. Ani nastavený čas však nepřinášel kýžené rozuzlení. S přibývajícími prodlouženími se hokejisté přibližovali dosavadnímu rekordu z 3. dubna 1933, kdy Toronto porazilo Boston 1:0 až po 165 minutách hry!
Tehdejší generální manažeři mužstev, Conn Smythe na straně Toronta a bostonský Art Ross, se před rozhodující dvacetiminutovkou sešli a dohodli se na tom, že požádají prezidenta NHL Franka Caldera o odložení utkání. Calder nesouhlasil, a tak Ross navrhl, aby o osudu duelu rozhodl hod mincí, což hráči Javorových listů kvitovali. Hokejisté byli tak unavení, že už pro ně výsledek nehrál takovou roli. Fanouškům se takový způsob ale vůbec nezamlouval, a proto se pokračovalo dál. Fyzické a psychické utrpení hráčů skončilo po čtyřech minutách a 46 vteřinách šestého prodloužení zásluhou Kena Doratyho.
Na pokraji nervového zhroucení museli být hráči Montrealu a Detroitu i o tři roky později. Žádná rolba neexistovala, a kvalita ledu se tak neustále zhoršovala. Střetnutí rovněž dospělo až do šesté dvacetiminutovky nastaveného času. V něm se nesmazatelně do dějin zapsal Modere Fernand „Mud“ Bruneteau, který v čase 176:30 vstřelil nejcennější branku v kariéře. Martyrium skončilo dvacet pět minut po druhé hodině ranní!
Bruneteau v NHL strávil jedenáct sezon (1935–1946), v nichž vsítil 139 branek, ale důležitější gól už nikdy nevstřelil. Druhým hrdinou večera se stal detroitský brankář Normie Smith, jenž předvedl 90 zákroků, na první pohled neuvěřitelný počet střel, což ovšem k faktu, že se hrály téměř tři celé mače, není překvapivé. Jeho protějšek Lorne Chabot jich zneškodnil 68.


Detroit i v dalším utkání nedovolil Montrealu skórovat a celkově ovládl sérii 3:0 na zápasy; Montrealu v celé sérii povolil pouze jednu branku. Rudá křídla pod vedením Jacka Adamse zdolala ve finále Toronto 3:1 a radovala se ze svého prvního z dosavadních jedenácti Stanley Cupů. Na cestě ke svatému grálu musela překonat i enormně trvající zápas. I když se všichni fanoušci NHL na nadcházející play-off moc těší, jistě by si nikdo z nich nepřál, aby v hale či u televizních obrazovek museli sledovat šest prodloužení, než padne definitivní rozhodnutí.

- Reklama -
Jan Kadeřábek
Narozen v roce 1993. Absolvent bakalářského oboru Marketingová komunikace a PR na FSV UK. V současnosti studuju žurnalistiku, první ročník magisterského oboru. O hokej se zajímám od 8 let. Díky dlouholetému zájmu o NHL jsem se rozhodl napsat bakalářku na téma „Marketing NHL v letech 2005–2015“. Kanadsko-americká soutěž mě fascinuje především svou úžasnou historií. Aktivně se věnuji karate a běhu, rád čtu a jsem velkým fanouškem rockové hudby, především Guns N‘ Roses, Bruce Springsteena, Rolling Stones, U2, Kiss, Bon Jovi a dalších. Jsem autorem knihy Guns N' Roses: Příběh nejslavnějšího turné, která vyšla v září 2016. Publikace se zabývá nejúspěšnějším obdobím kapely, roky 1989 až 1994.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -