- Reklama -

Po odchodu z NHL odehrál Višňovský ještě rok, včera ukončil kariéru

- Reklama -

V roce 1994 si Lubomír Višňovský zahrál za Slovan Bratislava první zápas mezi dospělými. O dvaadvacet let později v dresu stejného klubu uzavřel aktivní kariéru, jen už to nebylo v nejvyšší slovenské soutěži, nýbrž v Kontinentální lize. Po vyřazení v úvodním kole play off od CSKA Moskva 39letý obránce oznámil, že s hokejem končí.
„Ve Slovanu jsem začínal se seniorskou kariérou a tady ji i končím. Těžko se mi hledají slova, mám na tento klub ty nejkrásnější vzpomínky,“ přiznal dojatým hlasem. „Poslední dva tři roky už mě trápila zranění. Nedá se hrát tak, že odehrajete pár zápasů a potom máte měsíc volno. Na konci sezóny jsem to pořádně cítil, dohrával jsem se sebezapřením. Hrál bych rád, ale jen kdybych byl zdravý.“
Mezi Višňovského prvním a posledním angažmá ve Slovanu je ale ještě dlouhá kapitola s názvem NHL. Rodáka z Topolčan draftovali v roce 2000 LA Kings ve čtvrtém kole, hned v následující sezóně se stal plnohodnotným členem jejich kádru. U Králů vydržel až do roku 2008, kdy byl „nešetrně“ den před aktivací no-trade klauzule ve své smlouvě vyměněn do Edmontonu. V březnu 2010 se do Kalifornie vrátil, jenže ne do Los Angeles, nýbrž k sousedům z Anaheimu.
Ani s nimi se nerozešel v nejlepším. Když ho před draftem v roce 2012 poslali do NY Islanders, poukazoval na to, že dodatek o nemožnosti výměny má stále ve smlouvě, a odmítal za newyorský celek nastoupit. Arbitrážní soudce ale rozhodl, že Višňovského požadavek je neoprávněný. Řešení oddálila výluka, během níž obránce nastupoval za Slovan, doma ho držely i rodinné záležitosti.
Po skončení nucené přestávky NHL ale Višňovský uznal nároky Ostrovanů a do zámoří odcestoval. V New Yorku se mu nakonec zalíbilo, takže zde podepsal smlouvu ještě na dva roky. Když loni uzavíral své působení v National Hockey League, měl na kontě 883 zápasů a 495 kanadských bodů.
Za oceánem se nicméně výraznějších úspěchů nedočkal. Má ale ve sbírce všechny tři medaile z mistrovství světa, tři slovenské tituly se Slovanem a čtyři účasti na olympijských hrách.
„Při rozlučce s diváky mi hlavou probleskla celá moje kariéra, ale především vzpomínka na Paľa Demitru. V květnu 2011 se tu loučil s reprezentací, já se tu teď po pár letech loučím s kariérou. Na bilancování mám ještě čas, všechno jsem si užíval,“ vzkazoval fanouškům po zápase s CSKA Moskva. „Radši jsem nehodil dres divákům, jak to tehdy udělal on. Pořád je mi strašně líto, co se mu stalo, byla to obrovská tragédie. Řekl jsem si, že to opakovat nebudu.“
Foto: Michael Miller/Wikipedia Commons

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -