Příběh jedinečného, Milan Lucic si váží své nesrovnatelnosti – I. díl

Přidal  Robert Rampa   do  , , ,      20. 10. 2016 20:47    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Příběh jedinečného, Milan Lucic si váží své nesrovnatelnosti – I. díl  

Tři měsíce po podepsání nové smlouvy sedí Milan Lucic spokojeně v šatně a vypráví svůj příběh. Modro-oranžový dres mu padne náramně. Osmadvacetiletý útočník se předklání, skládá ruce na kolena a opatrně volí slova. Slova na otázku, co ho napadne, když lidi řeknou, že je jediný svého druhu. Že v NHL neexistuje druhý Milan Lucic.

„Myslím, že to je docela skvělé,“ odpovídá a před pokračováním se opět zamyslí. „Je to kompliment a navíc nejste první, od koho to slyším. Být schopný jít a hrát něco úplně odlišného je docela bezva věc. Beru to jako velkou pochvalu,“ dodává.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Se svým jedinečným stylem hry ohromuje už dlouhou dobu. Jeho přítomnost na hřišti nabádá soupeře ke strachu a rozpakům. Dostane se jim pod kůži a pak vstřelí gól, stihne to v jednom střídání. Je dostatečně silný, aby se měřil s nejtěžšími váhami a zároveň dost zručný, aby bruslil s těmi nejlepšími v lize. Top útočník celé NHL zosobňující drsňáka a střelce v jednom. Ne každý tým má Milana Lucice. Vlastně opravdu pouze jeden tým – Edmonton Oilers.

„Je to vlastně taková anomálie, jedinečný v celé lize. Nenapadá mě nikdo jiný, kdo by se mu alespoň přibližoval,“ říká Louie DeBrusk, hokejový analytik televizní společnosti Sportsnet.

Dobrivoje „Dobro“ Lucic, otec Milana, přijel do Vancouveru z bývalé Jugoslávie navštívit svou sestru. Tam poznal svou budoucí ženu Snežanu Kesu, ženu, která do Kanady imigrovala s rodiči ve svých dvou letech. Oba vyrůstali jinde, přesto se osudově setkali. Milan Lucic se jim narodil jako prostřední ze tří bratrů. Matka Snežana pracovala pro společnost Air Canada. Otec Dobro, jenž v dubnu 2015 nečekaně skonal, pracoval v docích jako dělník. Tvrdě pracující rodiče dali svým dětem dětství, za které jsou vděční.

„Opravdu skvělé vyrůstání,“ říká Lucic s úsměvem na rtech. „Dělali pro nás vše, abychom si dětství užili. Měli jsme pevnou rodinu, úzce spojenou i s prarodiči. Dali nám spoustu příležitostí, abychom uspěli. Opravdu ve mne věřili a pomohli mi k bodu, kde jsem teď. A já si splnil svůj sen, NHL,“ dodává.

Milanův strýc Dan Kesa si užil dlouhou hokejovou kariéru v AHL i NHL. Přivedl rodinu Luciců k ledové hře, k hokeji. „Když jsem jako dítě viděl, jak je můj strejda v hokeji úspěšný, zamiloval jsem si to. Hokej byl náš oblíbený sport, chtěli jsme ho hrát. Rodiče nás do ničeho nikdy nenutili. Nechali nás vybrat si, co chceme a vždy tam pro nás byli, když jsme je potřebovali. Díky tomu jsem skončil u hokeje,“ říká Lucic.

Vášeň k hokeji nakonec strýc v Milanovi opravdu probudil. „Bylo skvělé mít někoho, ke komu můžu vzhlížet. Stále si pamatuji, když hrál za Pittsburgh. Vzal nás do šatny a já potkal všechny ty hráče. Byl to ročník 1998-99, kdy byl Jaromír Jágr MVP, tedy nejužitečnějším hráčem ligy,“ pokračuje Lucic. Koukal na Jágra s vytřeštěnýma očima. Čemuž se teď směje, když si s ním v Bostonu zahrál v jednom týmu.

Stejně jako v Pittsburghu vzal Kesa malého Milana do šatny Tampy Bay, kde se setkali s Vincentem Lecavalierem. Oba si spolu loňskou sezónu zahráli v Los Angeles. „Je to sen a opravdu těžká cesta, ale když k někomu vzhlížíte, věříte, že se vám to také může podařit. Tím víc vás to žene,“ dodává.

Můžete říct, že Lucic je rodinný chlap podle toho, jak hrdě mluví o své rodině, rodičích, strejdovi, který na něj měl tak velký vliv. Tuto tradici přenesl i do své rodiny a na vlastní dcery. Miluje pořádání sešlostí a grilování. Je to možnost, jak se jeho dcery poznají se zbytkem rodiny.

„Moji rodiče udělali vše, co mohli a obětovali toho příliš, aby se přesvědčili, že budeme mít všichni příležitost uspět. Měl jsem hodně pozitivní dětství. A možná to je důvod, proč i já sám jsem optimistický a pozitivní člověk. Pomohlo mi to dostat se až sem,“ říká na závěr Lucic.

Foto: Icon Sportswire

Štítky

Autor  

Narozen v roce 1995, student žurnalistiky. V hokeji obdivuji fyzický kontakt, odvahu vložit své zdraví ve prospěch týmu. Trochu i té kontroverze a provokace. I proto mě od začátku okouzlila hra Boston Bruins. Hráči jako Campbell (jeho odehrané oslabení se zlomenou nohou), Lucic, Marchand jsou jen špičkami v seznamu. K živému zápasu NHL jsem se dostal jednou v Praze, kde se utkaly tehdejší Phoenix a právě Boston.