- Reklama -

Rád bych se dočkal třicítky, říká Simmonds

- Reklama -

Wayne Simmonds oslaví příští týden teprve 27. narozeniny, ale asi tušíte, že věta z titulku s jeho věkem nijak nesouvisí. Týká se počtu branek nastřílených během jedné sezóny. Pro útočníka Philadelphie zůstává meta 30 zatím jenom snem.
Ve svém prvním angažmá u Los Angeles Kings, kteří ho v roce 2007 draftovali ve druhém kole, se většinou pohyboval kolem polovičních hodnot. Přesně patnáct gólů má připsáno také ve výlukovém ročníku 2012-13, ale ten byl kvůli své délce nestandardní. Statistiky z ostatních sezón u Letců, kam byl před draftem 2011 vyměněn spolu s Braydenem Schennem za Mikea Richardse, říkají následující: 28, 29, 28.
„Samozřejmě, že třicet branek je pro mě určitým výkonnostním měřítkem,“ říká v rozhovoru pro The Hockey News. „Několikrát už jsem se dostal blízko, ale nikdy se mi ho nepodařilo dosáhnout. Popravdě řečeno mi ale vlastně nezáleží na tom, kolik dám gólů, dokud budeme vyhrávat a postupovat do play off.“
Jenže to se Letcům loni nepovedlo, přestože měli ve svých řadách jednoho skoro-třicetigólového střelce a v Jakubu Voráčkovi navíc pátého nejproduktivnějšího muže celé soutěže. Doplatil na to trenér Craig Berube, kterého na lavičce střídá Dave Hakstol. Došlo i ke změnám v hráčském kádru, především v obraně by mělo dostávat prostor mnohem víc mladších hráčů, Simmonds ale odmítá hovořit o přestavbě kádru.
„To v žádném případě. Máme dobré mužstvo,“ říká.
Nastupující generaci bude mít na dozor také on, především tedy své kolegy z útoku. Už před rokem byl jmenován zástupcem kapitána Claudea Girouxe.
„Asi viděli, jak tvrdě trénuju, jak hodně mám kluky rád a jak hodně spolu pracujeme,“ domnívá se. „Snažím se na tom stavět a svoji vůdčí roli vylepšovat.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -