- Reklama -

Renney o kanadské potupě na MSJ: hráči nesou větší vinu než trenéři

- Reklama -

Šestá pozice, kterou kanadští junioři obsadili na vrcholícím světovém šampionátu ve Finsku, je jejich nejhorším umístěním od roku 1998. Je proto pochopitelné, že v zemi, která se ve věkové kategorii do dvaceti let každoročně řadí mezi aspiranty na titul, se po čtvrtfinálové porážce s domácím výběrem ihned začalo s hledáním viníků. A podle šéfa tamního hokejového svazu Toma Renneyho by si popel na hlavu měli sypat především samotní hráči.
„Naše mužstvo bylo velice dobře připravené, měli jsme stejně dobrý trenérský tým jako kdokoliv jiný. Nemám nejmenších pochyb, že jeho členové vynaložili veškerý čas a úsilí, aby mužstvo připravili. Dostali jsme se do okamžiku, kdy je potřeba přenést zodpovědnost od trenérů na hráče,“ uvedl muž stojící v čele Hockey Canada od července 2014.
„Pochopitelně nejsme spokojeni s tím, jak jsme dopadli. Všechny soutěže na světové úrovni na jednu stranu odhalí nedostatky a na druhou osvětlí věci, které národní hokejové svazy – včetně našeho – dělají dobře. My jsme letos vyšli zkrátka, takže si musíme sednout, posoudit proč a najít řešení. Musím ale říci, že náš trenérský štáb odvedl excelentní práci,“ zopakuje Renney.
K nejslabším článkům hry mladíků s javorovým listem na hrudi patřila disciplína, na ni navazující hra v oslabení, a také výkony brankářů. Povšimli si toho i konkurenti.
„Kanada byla blízko postupu, ale sama se srazila svojí nedisciplinovaností,“ tvrdí kouč Američanů Ron Wilson. „Zmínil jsem jejich trenérovi před zápasem, že se mají vyvarovat vyloučení, protože oslabení je zabijou, zvláště proti Finsku. Finové měli nejlepší přesilovky na mistrovství. Dalo by se říci, že Kanaďané dostali, co si zasloužili.“
Svěřenci Davea Lowryho si ve čtvrtfinále vykoledovali devět menších trestů. Na dva z nich doplatili. Či spíše na tři nebo čtyři, v závislosti na úhlu pohledu. Rozhodující branka Patrika Lainea na 6:5 totiž padla v době, kdy Jake Virtanen pykal za své dva souběžné prohřešky proti pravidlům a na lavici hanby zároveň seděl Joe Hicketts za vyhození kotouče přes mantinel. Tým s pouze 59procentní úspěšností v oslabení, nejhorší ze všech účastníků mistrovství, měl jen pramalou šanci tak kritickou situaci přežít. Zvláště když hokejisté Suomi se naopak mohli pyšnit využitím skoro každé druhé přesilovky.
Kanaďané inkasovali při vlastních oslabeních celkem sedmkrát, ale problém s defenzivní činností měli i při rovnoměrném počtu hráčů na ledě. Gólmani Mackenzie Blackwood a Mason McDonald měli společně úspěšnost zákroků jen necelých 86 procent a brankový průměr 3,58 na utkání.
„Potřebovali jsme, aby naše speciální formace předvedly o něco lepší výkon,“ posteskne si Tom Renney. „A když máte úspěšnost nižší než devadesát procent, je těžké vyhrávat, o tom není sporu.“
Foto: Richard Eriksson

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -