Selänneho osmička už visí v Anaheimu pod stropem

Přidal  Roman Blaha   do  , , ,      12. 1. 2015 11:15    Komentář  

Byla to včera v Honda Center veliká sláva, když Anaheim Ducks poprvé ve své historii vyvěšovali pod strop haly číslo svého bývalého hráče. Prvním oceněným hráčem snad ani nemohl být nikdo jiný než Teemu Selänne. Ten před slavnostním ceremoniálem tvrdil, že bude chlap a nebude brečet. To se mu nakonec povedlo, ale chvílemi nebylo možné si nevšimnout, jak je populární „finský blesk“ dojatý.

„Nebrečel jsem, ale měl jsem k tomu blízko. Nejtěžší bylo udržet emoce na uzdě, když jsme šli cestou na led dolů po schodech. V tu chvíli to na mě dolehlo. Navíc jsem se musel soustředit, abych neupadl. Ale byl to úžasný večer. Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jaký dopad to na lidi mělo. Je to něco výjimečného,“ uvedla hokejová legenda.

Selänne se stal prvním hráčem v historii Ducks, kterému se této pocty dostalo. V Honda Center slavnostnímu vyvěšení čísla osm pod strop haly přihlíželo 17 356 diváků. „Tahle organizace má svou historii a moje číslo je první, které jde ke stropu…v tu chvíli jsem byl velmi hrdý. Pro mou rodinu to bylo něco speciálního,“ svěřil se oblíbený Fin, jenž drží klubové rekordy Ducks hned v osmi kategoriích, včetně počtu gólů, asistencí a bodů. Jeho nováčkovský střelecký rekord (76 branek), kterého dosáhl v dresu Winnipegu, zůstane asi ještě dlouho nepřekonán.

„Nevěděl jsem, co očekávat, ale všechno bylo perfektní,“ hodnotil slavnostní večer. Jedním z nejdojemnějších momentů bylo Selänneho poděkování manželce Sirpě, která se neubránila slzám. „To vy jste můj život,“ otočil se oslavenec ke své rodině. Kromě manželky byli přítomni i jeho synové Eemil, Eetu a Leevi a dcerka Veera, o které Selänne řekl, že je jeho princeznou.

Ve svém proslovu mluvil o tom, co pro něj Orange County a místní komunita znamenají od chvíle, co byl do Anaheimu v roce 1996 vyměněn z Winnipegu. „Lidé se mne ptají, zda byl Stanley Cup z roku 2007 tou největší událostí v mé kariéře. Já jim říkám, že ano. Ale nejlepší na tom bylo, že jsme dokázali vyhrát právě tady. Tahle noc je pro mne výjimečná, nikdy na ni nezapomenu. Děkuji vám.“

Zavzpomínal rovněž na své začátky v zámoří. „Když jsem poprvé přijel do Winnipegu, moc jsem toho nevěděl. Teď vím, že tam jsou především dvě věci: hokej a skvělí lidé,“ řekl. Nezapomněl poděkovat rodičům a svému bývalému agentovi Donu Baizleymu, jenž mu v začátcích jeho zámořské kariéry hodně pomohl. Ten se však včerejší slávy nedožil, zemřel v roce 2013. Selänne pro něj ale nechal symbolicky jednu prázdnou židli.

Velké díky vyslovil i Henrymu a Susan Samueliovým, majitelům anaheimského klubu. „Jsi trvale zakořeněný v duši organizace Anaheim Ducks,“ vrátil mu poklonu Henry Samueli. Pak přišla řada na bývalé spoluhráče. „Nic se nevyrovná tomu, když hrajete hokej s partou kluků, kteří přemýšlejí stejně a cítí se, jako by jim pořád bylo deset. Opravdu chci všem moc poděkovat za krásné roky. Budete mi chybět.“

Selänne je však znám nejen svými kousky na ledě, ale také svým vřelým vztahem k fanouškům. „Je tu dnes více než 17 tisíc tvých přátel a já mám pocit, že ses někdy setkal s každým z nich,“ prohlásil Brian Hayward, televizní komentátor Ducks a průvodce včerejším večerem.

Mezi přítomnými hosty nechyběla taková jména jako Saku Koivu, Jean-Sebastien Giguere, Chris Pronger nebo Scott Niedermayer. Giguere třeba přiznal, že mu Fin dával na tréninku pořádně zabrat a taky ho inspiroval jako otec. „Vždycky vypadal jako cool táta. Rád bych ale věděl, jak jsi dokázal během let přelstít tolik brankářů?,“ otočil se Giguere na Selänneho. „Užij si odpočinek mimo hokej, ale doufám, že tě brzy uvidíme v nějaké roli zpátky u hokeje,“ vzkázal svému krajanovi jeho legendární předchůdce Jari Kurri.

Paul Kariya, se kterým zažil Selänne skvělé časy, se nemohl osobně zúčastnit. Jakmile se ale objevil na obrazovce, dostalo se mu bouřlivých ovací. „Myslím, že čas léčí. Právě teď nechce být součástí hokejového prostředí. Pro mne je to další výzva, dostat ho zpět k hokeji. Momentálně ale nemá zájem a já to respektuji,“ řekl na adresu Kariyi Selänne.

V historii NHL zanechal sympatický Seveřan nesmazatelnou stopu. Když v roce 2007 po zisku Stanley Cupu se slzami v očích nebyl schopen slova, přál mu tenhle triumf snad každý. Z individuálních trofejí během kariéry získal Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce a Bill Masterton Memorial Trophy za vytrvalost a oddanost hokeji.

Síň slávy ho v budoucnu nemine. Osmička vyvěšená pod stropem arény v Anaheimu ale už nyní připomíná jednoho z největších velikánů přelomu tisíciletí.

Foto/Photo by: Icon Sportswire

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.