- Reklama -

Sem-tam, tam-sem. Jak Plekanec s Paciorettym školili Lundqvista

- Reklama -

V předsezónních rozhovorech si pochvaloval, že by letos mohl mít v Montrealu větší prostor na útočení. Povinnostem spojeným s členem speciální formace pro oslabení se ale Tomáš Plekanec nevyhýbá. A úplně nejlepší je, když může obě tyhle věci spojit dohromady. Jako ve včerejším duelu s NY Rangers.
Jestli si brankář Jezdců Henrik Lundqvist v sobotu v Bell Centre natáhl třísla, může za to „děkovat“ spoluhráčům. Když ho ve třinácté minutě při vlastní přesilovce nechali napospas dvojici Plekanec, Max Pacioretty, mohl se natahovat od tyče k tyči, jak chtěl, ale puku v cestě do své sítě neměl šanci zabránit. Na to jsou útočníci Habs až příliš zkušení.
„V situaci dva na nikoho, jako byla tahle, není člověk tak nervózní jako při samostatném úniku. Byl jsem šťastný, že to můžu dát Plekymu nazpátek. Všichni si navzájem věříme a tahle akce to ukázala,“ říká Pacioretty. „Sebralo jim to vítr z plachet.“
Na první branku Habs Jezdci ještě do přestávky odpověděli, na další dvě (po jedné v každé třetině) už zareagovat nedovedli. Domácí kabina v pozápasových rozhovorech vychvalovala především gólmana Careyho Price, ale hlavní kouč Michel Therrien, kterému dali jeho svěřenci výhru jako dárek k 600. utkání v NHL, se vrátil i k nejpohlednější akci večera.
„Tomáš s Maxem se dostávají do šancí, dobře brání a jsou schopní oklamat soupeřovy zadáky, ale nepamatuji se, kdy naposledy se dostali v oslabení do přečíslení dvou proti nikomu,“ usmívá se pod vousy kouč-jubilant.
Domácí Manny Malhotra na lavici hanby, čtyři hráči Rangers v prostoru ohraničeném pomyslnou spojnicí bodů na vhazování. Přihrávka zpoza klece míří na pátého, jenže odraz od mantinelu není úplně ideální. Ryan McDonagh nevyhodnotí správně situaci a jde černému kusu pryže naproti, Plekanec mu sebere kotouč a míří kupředu. Pacioretty už je také v pohybu, jako by dopředu očekával soupeřovo pochybení.
Plekanec vpravo, Pacioretty vlevo, daleko před nimi jen Lundqvist. Jedna přihrávka na červené čarou, druhá na vrcholku kruhů, ještě po jedné od každého sprintera na bruslích – a Plekanec s přehledem zakončuje.
„Načasování těch přihrávek bylo perfektní, poslední pas od Maxe přišel ve správný čas. Dost daleko od brány, aby Lundqvist nemohl zasáhnout, ale přitom se pořád ještě musel přesouvat ze strany na stranu,“ děkuje nejlepší český střelec aktuální sezóny kolegovi. „Nepamatuju se, že bych se někdy do takovéhle příležitosti dostal.“
Hokejisté Montrealu vyhráli posedmé z úvodních osmi zápasů sezóny, čímž vyrovnali klubový rekord svých předchůdců z let 1924 a 1961. Teď cestují k třízápasovému tripu na zápas Kanady, do Edmontonu, Calgary a Vancouveru. Oilers zatím ve srovnání s Habs nastřádali jen polovinu bodů, takže je šance, že sbírka říjnových úspěchů ještě nemusí být úplná.
„Nemyslíme si, že jsme nejlepší montrealský tým za posledních padesát let, ale z kabiny jsou cítit velmi dobré pocity. Jsme hladoví po dalších výhrách, ale na druhou stranu také pokorní. Nejlepší na tom je, že se pořád ještě lepšíme. Čtyři domácí zápasy byly letos našimi nejlepšími utkáními, ale pořád je ještě prostor na zlepšování,“ domnívá se dánský útočník Lars Eller, který v sobotu také přispěl jedním gólem.

Příští zápas v TV: Winnipeg – Colorado, ne 26. října, 20:05, Nova Sport/Voyo. Kompletní program zde.

Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -