Sestřel si svého Jestřába…

Přidal  Pavel Krupička   do  , ,      25. 5. 2015 23:27    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Sestřel si svého Jestřába…  

Po zranění Michala Rozsívala v závěru druhého kola se Chicago prakticky uchýlilo ke hře na čtyři obránce. Pokud se v sérii s Ducks neprodlužovalo, trávil Duncan Keith na ledě kolem půl hodiny čistého času, Brent Seabrook o pár minut méně, Niklas Hjalmarsson s Johnnym Oduyou přibližně jednu třetinu hrací doby. Kimmo Timonen a Kyle Cumiskey jen vyplňovali zbylé mezery.

Soupeři z Anaheimu pochopitelně dobře vědí, jak vytížené je defenzivní jádro Jestřábů, a snaží se borcům z "větrného města" jejich pobyt na ledě co nejvíce znepříjemnit. Z 220 hitů, které Kačeři v dosavadním průběhu finále Západní konference rozdali, jich skoro stovka mířila na jednoho z výše jmenované čtveřice.

"Držíme se našeho herního plánu," přiznává útočník Ryan Kesler, že jde o záměr. "Takhle je rychleji vyčerpáme. Žádný člověk nemůže odolat tolika hitům. Nepřestaneme je otloukat, půjdeme po nich."

Hokejisté Chicaga jsou na něco podobného zvyklí. V prvním kole schytali 266 zásahů tělem od Nashvillu, loni ve stejné fázi na ně Bluesmani vytáhli 248 hitů. Také z posledních dvou sérií s Los Angeles (semifinále 2013 a 2014) odcházeli pěkně potlučení.

"Jdou po nás tvrdě, snaží se vůči naší rychlosti uplatnit svou fyzickou převahu, ale my to zvládáme," tvrdí Brent Seabrook. "Naši útočníci nám pomáhají, čímž nám ulehčují práci vzadu. Eliminují přečíslení, vracejí se nazpátek a nabízejí se, díky čemuž můžeme dostat puk z pásma rychleji a neinkasovat tolik hitů."

Žádný problém nevidí ani hlavní trenér Chicaga Joel Quenneville. "Naši hoši se o sebe dokáží postarat," odtuší.

V sobotním čtvrtém duelu odpověděli Blackhawks stejnou zbraní, poměr hitů byl pouze 52:60 v jejich neprospěch. Šlo ale spíš o výjimku.

"Nechtěli jsme se přizpůsobit jejich stylu hry," odmítá útočník Bryan Bickell. "Jejich hra je fyzická, naše spočívá v rychlosti a trpělivosti. Byl jsem překvapen, když jsem ze statistik zjistil, že jsme měli tolik hitů."

Foto: Icon Sportswire

Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.