Slzy, smutek i hrdost. Vegas si i přes finálovou porážku získalo respekt hokejového světa

Přidal  Roman Blaha   do  , , , ,      8. 6. 2018 11:21    Komentář  

V ideálním světě by tahle pohádka měla jiný konec. Příběh neohrožených Zlatých rytířů neskončil happy endem, přesto mají být v nevadské poušti na co hrdí. Novému týmu na mapě National Hockey League se totiž povedlo něco, co mnohonásobně předčilo veškerá očekávání.

Fanshop týmu

Byl to hodně smutný pohled. Hráči Golden Knights, zažívající hořké zklamání, zírali s prázdným výrazem v očích na křepčící hráče Washingtonu, jako by stále nemohli uvěřit tomu, že je po všem. „Nejhorší pocit ze všech,“ soukal ze sebe zdrcený Deryk Engelland. „Nikdy nechcete prohrát zápas, ale v této situaci je to příšerné,“ dodal.

Všichni hráči však o pár chvil později poklepali hokejkami o led a zvedli je nad hlavu na znamenání díků a respektu k fanouškům. Lidé v hledišti na oplátku povstali a děkovali svým hokejovým hrdinům. Lepší důkaz o tom, jak hluboce zapustil hokej ve Vegas kořeny, byste stěží hledali.

V podání Golden Knights jsme mohli sledovat suverénně nejúspěšnější premiérovou sezónu jakéhokoli profesionálního sportovního týmu v historii, které chybělo jediné – zlatá tečka. Překvapivé nebyly pouze výsledky podceňovaného týmu na ledě, ale také nadšení, jaké první profesionální sportovní tým v Las Vegas v nevadské metropoli vyvolal. Jak za tímto novým klubem lidé stáli, bylo až neuvěřitelné. Návštěvníky přijíždějící do „města hříchu“ vítal nápis „Vítejte v Las Vegas, domově našich Golden Knights“.

Poprvé v historii mají obyvatelé Vegas kromě turistických atrakcí a kasin něco, co je reprezentuje a na co mohou být náležitě hrdí. V budoucnu se asi Golden Knights dočkají toho, že budou mít silnější tým, než byl ten letošní. Způsob, jakým tahle skupina hráčů pobláznila město, se ale opakovat nedá.

Obyvatelé i hráči se ohromně semkli a na intenzitě tomuto vztahu dodala i tragická událost, která se stala prvního říjnového dne, kdy šílený střelec zabil na koncertě osmapadesát lidí. Jen o pár hodin poději se hráči, kteří ještě před pár týdny neměli s Las Vegas nic společného, ptali, jak by mohli pomoci. „Jsem na tuhle partu ohromně pyšný. Velmi rychle jsme se sblížili a začlenili do místní komunity, zvlášť po té hrozné tragédii. Byla to parádní jízda, jen jsme nakonec nedosáhli cíle,“ prohlásil před novináři Deryk Engelland, jeden z lídrů týmu.

„Byla to vážně úžasná zkušenost. Nikdy jsem se necítil být součástí rodiny tolik, jako tady. Lidé byli neuvěřitelní. Nikdy dříve jsem nechtěl s žádnou skupinou jít do války tak, jako s touto partou. Byla to zábava,“ vykládal po porážce Jonathan Marchessault. Už v přípravném kempu fanoušci plnili halu během tréninků, což je nevídaná věc. „Nikdo nám nedával šanci. Jakmile si nás vybrali na draftu, nikdo nám nevěřil. Všichni si mysleli, že to bude zábavná zkušenost, ale nic víc. A byla z toho fantastická jízda,“ přidal se David Perron.

Mnozí zpochybňovali volbu Las Vegas jako dalšího účastníka nejslavnější hokejové ligy světa. Rytíři však vyprodali všechny domácí zápasy a v play-off si mohli dovolit stanovit rekordně vysoké ceny. Veškerý merchandising šel na dračku, lidé ve velkém kupovali dresy a další předměty spojené s klubem, stejně jako sezónní vstupenky na příští ročník NHL.

Fanoušci se doslova prali o možnost vidět své hráče alespoň na ranním rozbruslení před zápasy. Soupeřům se v T-Mobile Areně hrálo velmi těžce. Osmnáct tisíc fanoušků hlasitě povzbuzovalo svůj tým a vytvářelo pekelnou atmosféru. Jak v základní části, tak i v play-off, měli Golden Knigths ve své hale výrazně pozitivní bilanci.

Svěřenci Gerarda Gallanta navíc bavili i svou hrou. Nejeden soupeř kroutil hlavou nad tím, jak rychlý hokej tento tým předváděl. A klub bavil nejen na ledě. Jejich účet na Twitteru patřil k tomu nejzábavnějšímu, co lze na sociálních sítích sportovních týmů najít.

„Teď je to velmi těžké. Bylo to nejlepší období mého života. Ale nebylo by to takové bez těchto kluků,“ říkal v šatně poražených Alex Tuch a oči se mu leskly. „Je těžké v tuto chvíli vidět nějaká pozitiva. Ochutnali jsme, jak chutná úspěch. Nikdo nechce končit takhle, ale já jsem si jist, že budeme zpátky,“ prohlásil Jonathan Marchessault.

„Děkujeme vám za veškerou podporu, kterou jste nám po celou sezónu vyjadřovali,“ poděkoval Marc-Andre Fleury fanouškům. „Od prvního dne byli neuvěřitelní. Je mi líto, že jsme pro ně nedokázali pohár vyhrát,“ smutnil jeden z hrdinů letošního play-off.

I přes hořký konec je tahle pohádka o Zlatých rytířích perfektním námětem na film. V profesionálním sportu totiž nemá něco takového obdoby…

Titulní foto: Icon Sportswire

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.