- Reklama -

Staala postavili do třetí řady, ale už říkají: je jako Toews

- Reklama -

Trenér Alain Vigneault o jejich formaci říká, že je pro soupeře „osinou v zadku“. Viktor Stalberg s Oscarem Lindbergem trápili protivníky už v době, kdy mezi nimi nastupoval Kevin Hayes, ale po příchodu Erica Staala do NY Rangers se jejich výkonnost posunula ještě na vyšší level. A bývalý kapitán Hurikánů přijal novou roli s větší samozřejmostí, než někteří předpovídali.
„Je to větší pracant, než byste od superhvězdy čekali,“ přiznává jisté překvapení i Stalberg. „V Carolině se všechno točilo kolem něj, ale když přišel sem, obul se do pracovního. Je skvělý v kabině, dokáže promluvit. Když je na ledě, umí si najít místo mezi obránci před bránou. V tomhle směru mi připomíná Jonathana Toewse.“
Před svou výměnou nasbíral Staal v 63 zápasech za Hurricanes 33 bodů. V pěti startech za Jezdce se zatím prosadil pouze jednou, v neděli se v derby s Ostrovany připsal gól a asistenci. Třetí formace ale nemá primárně v popisu práce rozhodovat utkání, od toho jsou tu jiní.
„Řekl bych, že udržujeme tým v běhu,“ říká Stalberg v rozhovoru pro list Daily News. „Když to nejsme my, kdo skóruje, povede se to po našem dobrém střídání jinému útoku v dalším střídání. Samozřejmě bychom rádi dávali víc branek, ale jinak si myslím, že se nám spolu daří.“
Do společného vínku dává každý to, v čem vyniká nejvíce. Staal vyhrává vhazování a jak už bylo řečeno, chodí do nebezpečných prostor před soupeřovou svatyní. Stalberg sází na rychlé nohy. Lindberg využívá svých fyzických předností.
„Rozdávám hity už od dob, kdy jsem hrál ve Švédsku. Letos, když nedostávám tolik prostoru a nastupuju ve třetí řadě, mě to ještě víc nabíjí,“ tvrdí 24letý zelenáč, který měl na začátku sezóny po 14 zápasech na kontě 11 bodů, než poněkud zvolnil tempo. „Musíte být chytří. Když jdete na led s myšlenkou na velký hit, většinou se ho nedočkáte. Je lepší soustředit se na hru a ne na nahánění protivníků. Když ale přijde šance, je dobré pro mužstvo, že ji využijete.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -