- Reklama -

Tady jsem to miloval, zasnil se Lidström v Joe Louis Areně

- Reklama -

V pátek se Nicklas Lidström představí s ostatními detroitskými spoluhráči v zápase veteránů proti Coloradu na otevřené ploše Coors Field Stadium v Denveru, už včera ale zavítal do útrob Joe Louis Areny. Tedy haly, v níž Rudá křídla odehrají už jen příští sezónu před stěhováním na nové působiště. Bývalý švédský obránce bude jedním z těch, kdo budou na legendární stadión vzpomínat nejvíc.
„Tohle je výjimečná budova. Hrál jsem v modernějších halách a ty si jsou dost podobné. Z hraní tady máte zvláštní pocity. Joe Louis Arena je výjimečné místo pro hokej,“ tvrdí muž, který v dresu Red Wings odehrál celou svoji zámořskou kariéru čítající 1564 zápasů základní části a 263 utkání play off.
S mužstvem, jemuž posledních šest sezón dělal kapitána, vybojoval čtyři Stanley Cupy. Při zisku titulu v roce 2002 byl vyhlášen nejlepším hráčem vyřazovacích bojů, sedmkrát si došel pro Norrisovu trofej. Nelez se divit, že poté, co v roce 2012 ukončil aktivní kariéru, se čekalo jen povinné tři roky, než byl Lidström uveden do Hokejové síně slávy.
Detroitský klub tuhle poctu svému dlouholetému obránci připomněl před úterním zápasem s Columbusem.
„Připomínám si teď své úspěchy mnohem víc než v době, kdy jsem jich dosáhl. Když hrajete, myslíte na další zápas nebo na další sezónu. Soustřeďujete se na to, co přijde. Teď se můžu ohlédnout a užít si to jinak,“ říká jeden z členů prestižního Triple Gold Clubu.
„Člověk vždycky myslel především na titul. V září v přípravném kempu si stanovíte cíl a dosáhnete ho až další rok v červnu. Užíval jsem si, když jsem vyhrál první Norrisovu trofej i další ocenění, ale pamatujete si především to, jak jste vítězil s kluky, s kterými jste bojoval kolem osmdesáti zápasů v základní části a potom v play off.“
Vyřazovacích bojů se hokejisté Rudých křídel účastní nepřetržitě od roku 1991, tedy po celou dobu, co zde Nicklas Lidström působil. Série pokračuje i po jeho odchodu a rodák z Västerâs doufá, že jeho následníci na ni navléknou i pětadvacátý a další korálky, i když dobře ví, že obstát ve stále kvalitnějším závodě je čím dál těžší.
„Mají velice dobrý tým, jsou rychlí, ale liga je hodně vyrovnaná,“ hodnotí šance současných Wings. „Podívejte se na tabulku. Stačí prohrát dva zápasy a spadnete dolů, když dva vyhrajete, stoupáte vzhůru. Do konce základní části zbývá dvacet utkání a už si připadáte jak v play off, každý zápas a každý bod hraje roli.“
Detroitu momentálně patří třetí příčka v Atlantické divizi a šestá ve Východní konferenci, takže do bojů o Stanleyův pohár by postoupil. Na nepostupová místa má ovšem pouze čtyřbodový náskok. A tak, zatímco „staří pánové“ si budou při pátečním duelu s Coloradem pod otevřeným nebem užívat a vzpomínat, členové současného kádru musí k sobotnímu střetnutí hranému v rámci Stadium Series přistoupit s plnou vážností.  Avalanche tenhle imperativ budou pociťovat ještě víc, na západě drží poslední postupovou kartu.
Foto: Bridget Samuels

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -