Travis Hamonic zůstává Ostrovanem. Obránce odvolal svou žádost o trejd

V roce 2000 přišel o tátu. Gerald Hamonic podlehl infarktu, když bylo malému Travisovi pouhých deset. Toho ztráta otce pochopitelně velmi zasáhla. Od chvíle, kdy se probojoval do NHL a stal se Ostrovanem z New Yorku, pozval na domácí zápasy Islanders už stovky dětí, které vyrůstají bez otce a musejí se tak vyrovnávat se stejnou životní situací, jakou si prošel on. Vždy se s nimi setká a promluví o tom, jak zvládnout ztrátu někoho tak blízkého.
Na ledě i mimo hokejové arény zkrátka Travis Hamonic ukazuje svůj charakter. Nedělá to proto, aby si získal pozornost, je prostě takový. Klub z Brooklynu v něm má skvělého lídra a spoluhráče, někoho, koho s hrdostí může nazývat vzorem pro mládež.
Přestože v klubu zavládl po vypadnutí ve druhém kole s Tampou Bay smutek, Hamonic přišel tento týden do kanceláře generálního manažera Snowa s dobrou zprávou. Sympatický zadák odvolal svůj požadavek na výměnu do některého z klubů na západě Kanady a chce dál zůstat Ostrovanem.
Za jeho přáním, se kterým přišel v průběhu základní části, stál špatný zdravotní stav jednoho člena rodiny, kterému chtěl být Hamonic nablízku. Určitě se z jeho strany nejednalo o žádný truc či nespokojenost, jak tomu při podobných žádostech často bývá. Nyní se situace z medicínského hlediska stabilizovala a Hamonic tak přehodnotil své plány.
„Chci poděkovat celé organizaci a zejména mým spoluhráčům za podporu. Mluvil jsem s Garthem loni v létě a jediným důvodem mé žádosti byl zdravotní stav někoho, kdo je mi velice blízký. Byl to pro mne náročný rok plný zkoušek. Nemohu být více vděčný tomuto klubu za to, jak mne po celou dobu podporoval,“ říkal dojatě.
„Miluju hrát za tenhle tým. Mám tu domov a moje rodina to tu miluje. Užíváme si to tu a stejně tak si užívám své spoluhráče. Mám rád tento klub, být Ostrovanem je jedna z nejlepších věcí v mém životě. Nemohu se dočkat tréninkového kempu,“ vyznal se.
Pokud je pro Isles někdo nenahraditelný (kromě Johna Tavarese), pak je to právě poctivý obránce s dobrým srdcem. Hamonic letos pozvedl svou hru i přes nepříjemné události v rodině na vyšší úroveň a byl nejvytěžovanějším hráčem Capuanova souboru v základní části. Na ledě trávil průměrně téměř 24 minut za zápas, v play-off to bylo dokonce více než 26 minut. Pětadvacetiletý obránce s pravým držením hole přitom pobírá jen 4 miliony ročně a je pod smlouvou ještě na další čtyři roky.
„Když pominu, že je jedním z našich nejlepších beků, je to hlavně skvělý chlap, charakterní spoluhráč a náš lídr. Přesně takové lidi potřebujete, abyste vítězili,“ má pro svého svěřence jen slova chvály kouč Capuano. „Že je součástí našeho týmu je pro nás samozřejmě velké plus,“ dodal kouč. Islanders si jej vybrali ve druhém kole draftu v roce 2008 z celkové 53. pozice a dnes této volby nelitují. Do dnešního dne nastoupil Hamonic za Ostrovany v 395 zápasech základní části a sedmnácti duelech play-off.
„Potkaly ho nějaké nepříjemné věci, ale hrál po celou sezónu skvěle. Snažili jsme se ho podpořit a jsme ohromeni tím, jak dokázal pozvednout svou hru na ještě vyšší úroveň a jak tvrdě dřel,“ řekl na adresu parťáka kapitán John Tavares. „Je tu s námi už dlouho a hodně toho s námi prožil. Bylo by velmi obtížné ho nahradit,“ uvědomuje si  Tavares.
„Miluju to tu, opravdu. Nepodepsal bych sedmiletou smlouvu, pokud by se mi tu nelíbilo. Když vím, že se věci doma stabilizovaly, nemůžu být víc nadšený,“ uvedl Hamonic. Pozornost, jaká byla na jeho rodinnou situaci upřena, mu však úplně příjemná nebyla. „Těším se, že až to bude za mnou, pohneme se dál a už se o tom nebude mluvit,“ přeje si.
„Chci tu zůstat a vyhrát s tímto týmem Stanley Cup. Nikdy jsem nechtěl skutečně odejít,“ opakuje Hamonic přesvědčivě. Vedení Islanders tak má alespoň o jednu starost méně. Budoucnost hráče, který je srdcem a duší tohoto týmu, už nemusí management řešit, a může se soustředit na další hráče, kterým končí smlouvy. Sympatický mladý muž zůstává doma. V New Yorku.
Foto/Photo by: Icon Sportswire