Užijte si to naplno, vyzývá kanadský generální manažer Burke své hráče

Přidal  Roman Blaha   do  , ,      11. 2. 2018 14:27    Komentář  

Když jej jmenovali generálním manažerem kanadského olympijského týmu pro ZOH v Pchjongčchangu, měl z toho Sean Burke pochopitelnou radost. Do Koreje se těšil, však má s účastí na olympijských hrách bohaté zkušenosti.

Dodnes například s úsměvem vzpomíná na to, jak si v roce 1988 v olympijské vesnici v Calgary šel pro kafe a přisedl si k chlápkovi, kterého vůbec neznal. A ona se z něj vyklubala jedna z nejpopulárnějších postav Her – britský skokan na lyžích Eddie Edwards zvaný „Orel Eddie.“

„Když jsem se na něj podíval, vůbec jsem netušil, jaký sport může dělat,“ směje se Burke. Jednapadesátiletý bývalý gólman se při té vzpomínce usmívá i po letech. A svým svěřencům radí, aby si ZOH v Pchjongčchangu užili na maximum. Olympijská zkušenost se totiž nikdy nemusí opakovat.

„Ale samozřejmě cítíme i tlak, nejsme tu jen proto, abychom si užívali,“ uvědomuje si sympaťák, který v NHL odchytal 820 utkání. „Je fajn být součástí nejen hokejového turnaje, ale celého kanadského olympijského týmu,“ dodal. „Až padne úvodní buly, samozřejmě to začneme vnímat intenzivně a hráči budou mít ohromnou touhu a zápal do hry. Mezitím by si ale měli užít, že tu mohou být, a ocenit, o jak výjimečnou událost se jedná,“ řekl Burke.

Jeho svěřenci zahájí olympijský turnaj 15. února zápasem proti Švýcarsku. Včera po tréninku Kanaďané plánovali vyrazit na curling nebo short-track. „Sledovat zápolení těch nejlepších na nejvyšší úrovni je úžasné. Může vás to hodně motivovat,“ věří Burke.

Také kouč javorového listu Willie Desjardins přiznává, že návštěva ostatních sportů není vůbec na škodu. „Vidíte, jak si vaši krajané a kamarádi plní sny a chcete to taky dokázat,“ řekl bývalý kouč Vancouveru.

Hráči si užili už páteční zahajovací ceremoniál. „Bylo to ohromné,“ neskrýval nadšení Derek Roy. „Být tam s ostatními sportovci a vidět úsměv na jejich tvářích a nadšení, to byla parádní zkušenost. Myslím, že každý to cítí stejně, ať už dělá jakýkoli sport,“ říká kapitán kanadské reprezentace Chris Kelly.

„Byli jsme hrdí, že jsme Kanaďané,“ dodal Kelly. „Zůstali jsme až do konce. Jak každý říká, je to jednou za život,“ souhlasí Roy. „Reprezentujete svou zemi. ale také chodíte fandit svým krajanům v ostatních sportech. Oni zase chodí fandit vám. Tohle nikde jinde nezažijete,“ říká Burke.

Ten se na ZOH podíval jako hráč hned dvakrát. Na domácí půdě v Calgary 1988 z toho bylo zklamání a čtvrtá příčka. O čtyři roky později v Albertville si na krk pověsil stříbro. „V Calgary jsem byl hodně mladý a tolik si to neužil. Soustředil jsem jen na to, abych podal dobrý výkon,“ vybavuje si třicet let starou zkušenost.

„V Albertville jsme hráli finále. Víte, kolik dřiny vás stálo, než jste se dostali až sem, a najednou hrajete o zlato. Když prohrajete, je to zklamání. Stříbro se nevyhrává, znamená to, že jste prohráli zlato. V první chvíli se na to díváte právě takhle. Až s odstupem času oceníte, jak skvělé to bylo,“ popisuje Burke. „Dvě účasti na ZOH každopádně patří k nejlepším momentům mé kariéry,“ říká přesvědčivě.

„Měl jsem celkem bohaté zkušenosti a myslel si, že jsem na funkci generálního manažera reprezentace připravený. Ale nebyl jsem,“ ohlíží se za obdobím před rokem a půl, kdy bylo jednozačně rozhodnuto, že tým pro Pchjongčchang bude skládat právě on. I proto se s důvěrou obrátil na některé kolegy z branže s prosbou o radu. Nechyběli mezi nimi například Wayne Gretzky a generální manažeři St. Louis (Doug Armstrong), Calgary (Brad Treliving) či Toronta (Lou Lamoriello). Ostatně právě Lamoriello si Burkea vybral v roce 1985 z 24. místa na draftu pro New Jersey Devils.

Zářil v NHL, v níž strávil dlouhých devatenáct let. Z olympiády má doma stříbrnou medaili, dvakrát vyhrál mistrovství světa. Nyní je před Burkem ním další výzva. Do Koreje nemohl nominovat hvězdy z NHL a poskládal tým, který mezi největší favority patřit nebude. Kanaďané jsou, jak známo, velmi hrdí, a v hokeji to platí dvojnásob. Na ledě nechají naprosto všechno a pokusí se překvapit. Z Her ve Vancouveru  a v Soči přivezla kolébka hokeje zlato. Na jaký výsledek dosáhne tento kanadský výběr?

Štítky

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.