V nominaci na Selkeovu trofej jsou známé tváře: Bergeron, Kesler a Kopitar

Přidal  Pavel Krupička   do  ,      29. 4. 2016 10:41    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem V nominaci na Selkeovu trofej jsou známé tváře: Bergeron, Kesler a Kopitar  

Patrice Bergeron už trofej získal v letech 2012, 2014 a 2015. Pokud by se mu povedlo uspět i napočtvrté, stane se po montrealské legendě Bobu Gaineym teprve druhým mužem v ligové historii, kterému se to podařilo.

Do klání vstupuje s bilancí 32 branek a 36 asistencí z osmdesáti zápasů, v tabulce pravdy má dvanáct plusových bodů. Popáté v řadě překročila jeho úspěšnost na vhazováních 57 procent. 1978 absolvovaných a 1130 vítězných buly jsou nejvyššími čísly v lize. Na ledě trávil v průměru dvacet minut za utkání.

Ryan Kesler

Zlaté časy Ryana Keslera jsou malinko staršího data, naposledy se jeho jméno objevilo v nominaci v roce 2011. Tehdy, ještě jako hráč Vancouveru, si při slavnostním ceremoniálu na pódium pro ocenění také došel.

Letos může nabídnout druhou nejvyšší úspěšnost při vhazování (58,5 procenta, jen o desetinu za chicagským Jonathanem Toewsem) či 92 zablokovaných střel (v téhle statistice se dělí o vedení mezi útočníky s Ostrovanem Fransem Nielsenem). Zaznamenal 53 kanadských bodů a pět kladných příspěvku v +/- hodnocení. 441 vhazování vyhrál v obranném pásmu, což do značné míry souvisí s tím, že je pro Ducks klíčovým mužem při oslabeních - odehraje v nich v průměru 2:45 minuty za zápas.

Anze Kopitar

Anže Kopitar skončil loni v anketě třetí, o rok dříve druhý. Do dalšího souboje s Bergeronem přichází vyzbrojen druhou nejvyšší +/- bilancí 34 bodů a nejlepšími ofenzivními statistikami z finalistů, zaznamenal 25 gólů a 49 asistencí. Je nejvytíženějším forvardem soutěže, mezi mantinely tráví v průměru 20:52 minuty za utkání. 1776krát se postavil do kruhů pro vhazování, v 53,5 procentech byl úspěšnější než soupeř.

Foto: Icon Sportswire, Bridget Samuels

Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.