- Reklama -

VIDEO: "vlastenec" Dennise Widemana

- Reklama -

Početní výhoda hokejistů Calgary v páté minutě utkání s Vancouverem se pro svěřence Boba Hartleyho ukázala být nevýhodou ještě dřív, než začala. Když rozhodčí signalizovali, že vyloučí Lucu Sbisu, odjel gólman Jonas Hiller rychle na střídačku, čímž nechal svoji bránu nekrytou… před vlastními spoluhráči.
Flames rozestavovali přesilovkový zámek v útočném pásmu, jenže když Dennis Wideman z pravého rohu nahrával o mantinel Maysonu Raymondovi, ten jeho pas nezachytil. A kotouč se za bezmocného přihlížení hráčů v bílých dresech doklouzal až do jejich prázdné klece.
„Měl jsem puk a snažil se ho poslat odrazem zpátky Masonovi. Nevím, co k tomu říct. Byla to normální přihrávka na modrou čáru, jen chytla zvláštní odraz od mantinel a proklouzla mu a dojela po ledě až do naší sítě,“ krčí rameny zadák Calgary.
Gól byl připsán Yannicku Weberovi, který se dotkl kotouče jako poslední z hokejistů Kosatek, když ho lehce tečoval při Widemanově kličce u zadního mantinelu. Rozhodčí si kvůli nejasné situaci ještě vyžádali konzultaci s ligovým ústředím v Torontu, jenže odtud jim vzkázali, že podle pravidel takovýto případ nejsou oprávněni zkoumat.
Kouč Plamenů Bob Hartley jejich argumentaci uznal. „Byl to platný gól, pravidla hovoří jasně. Je pravda, že puku se dotkl hráč Vancouveru, ale neměl ho pod kontrolou. Byla to perfektní střela přes celé kluziště,“ neodpustí si Hartley lehký náznak ironie. „Je to poprvé, co jsem u podobné branky byl. Musím ale klukům složit poklonu, nevzdali se, bohužel jsme nebyli schopní dát poslední gól.“
Flames pokračující přesilovku nevyužili, při svém pozdějším oslabení naopak sami inkasovali z hole Radima Vrbaty. V dalším průběhu ale srovnali skóre na 2:2, takže se muselo prodlužovat. Z nastaveného času uběhlo osmnáct sekund, když Vancouveru zajistil bod navíc obránce Chris Tanev.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -