- Reklama -

Voráčkovi odpadl další konkurent. Kane je na měsíc mimo hru

- Reklama -

Je to až skoro hříšná myšlenka, ale člověk se jí neubrání. Někdo tam nahoře má Jakuba Voráčka v oblibě. Ze souboje o Art Ross Trophy nedávno vypadl kvůli zranění Tyler Seguin z Dallasu, včera postihl stejně nelítostný osud chicagského Patricka Kanea. Tedy muže, jehož statistiky momentálně stejně jako u českého útočníka (a také Nicklase Bäckströma z Washingtonu) čítají 64 bodů.
Všichni tři mají shodně odehráno 61 zápasů, ale Kane k nim do konce základní části už moc dalších nepřidá. A kdo ví, jestli vůbec nějaké. Poté, co ho v první třetině úterního duelu s Floridou narazil na mantinel Alex Petrovic, si útočník Jestřábů poranil rameno či klíční kost a musí se svěřit do péče doktorů.

Neoficiální zprávy hovoří dokonce o zlomenině, odhady doby léčení se pohybují mezi měsícem a deseti týdny. Základní část sezóny končí 11. dubna, tedy za necelých sedm týdnů.
„Vypadá to, že asi přijde o nějaký čas, ale rozsah jeho zranění budeme znát až ve středu,“ sdělil pouze trenér Joel Quenneville. „Je jasné, že když máte v sestavě nejproduktivnějšího muže soutěže, je to cenné aktivum. Dneska nám většinu zápasu chyběl a bylo to znát. Čtyřicet minut jsme hráli dobře, ale v závěru už jsme měli problémy se držet.“
Jestřábi v poslední třetině přišli o dvougólový náskok, ale prémiový bod dokázali získat díky samostatným nájezdům. Patrick Kane se před svým odstoupením stihl během dvou minut na ledě uvést jednou střelou.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


„Vždycky vás rozhodí, když se zraní hráč jeho formátu. Doufejme, že bude v pohodě. Pokud bude mimo hru delší dobu, musí ho někdo zastoupit,“ říká Kris Versteeg. „Myslím, že Patrick je v tuhle chvíli zdrcený. Bavili jsme se někdy před zápasem s Islanders (v půlce prosince), že sezóna se nevyvíjí podle jeho představ, ale že ho zkusíme dostat na správnou cestu, aby mohl případně zaútočit na titul nejproduktivnějšího hráče. Všichni z toho máme špatnou náladu.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -