- Reklama -

Výpadek v závěru, rychle odbyté prodloužení. Anaheim je krok od finále

- Reklama -

Jediná výhra dělí hokejisty Ducks od účasti ve finále Stanleyova poháru, které si naposledy zahráli (a vyhráli) v roce 2007. V pátém utkání s Chicagem sice svým příznivcům v závěrečných minutách pořádně brnkali na nervy, ale nastavení, do kterého duel za stavu 4:4 dospěl, zvládli ukončit velice rychle. Po svižném přechodu středního pásma a Keslerově střele rozhodl z dorážky Matt Beleskey.
„Byl to nejdůležitější gól, jaký jsem kdy vstřelil. Jsme jeden krok od bojů o Stanley Cup. Byl to ohromný gól, cítím se neuvěřitelně,“ sypal ze sebe dojmy 26letý křídelník.
Nástup do zápasu měli Kačeři excelentní. V šesté minutě rozvlnili v rozmezí 32 sekund síť za Crawfordem Cam Fowler a Ryan Kesler, v patnácté zvýšil vedení na 3:0 tvrdou ranou od modré čáry Sami Vatanen.



Ve druhém dějství se většinu času útočilo na stejnou bránu, jenže protože si soupeři o přestávce vyměnili strany, tentokrát patřila domácím. Po 71 sekundách překonal Frederika Andersena Teuvo Teravainen střelou z mezikruží schovanou za obránce. Na konci třetiny se finský mladík proměnil v nahrávače, po odtlačení dvou soupeřových beků u zadního hrazení našel přesným pasem Brenta Seabrooka.
Jenže ve třetí třetině se i přes stálou převahu Blackhawks další úprava skóre nekonala, takže když v 55. minutě zvyšoval Patrick Maroon na 4:2, zdálo se být rozhodnuto. Kapitán Jestřábů Jonathan Toews byl ovšem jiného názoru. V čase 58:10 z Hossovy nahrávky ranou bez přípravy snížil, o minutu a dvanáct vteřin později střelou z nulového úhlu nachytal Andersena na švestkách.
„Byl to ohromný comeback. Viděli jsme skvělou druhou i třetí třetinu, úžasný finiš,“ vychutnal si alespoň část utkání kouč Jestřábů Joel Quenneville. „Prohra v prodloužení byla tvrdá. Poprvé v sérii jsme nebyli připravení hned od začátku.“
Sladké plody tedy nakonec přece jen sklízeli Ducks. A Chicago, které za posledních osm let každou ze sedmi sérii ve stavu 2-2 dovedlo k výhře v šesti utkáních, musí ve středu bojovat o přežití.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -