Yzermanův příběh: Jak se cena útěchy změnila v poklad

Přidal  Roman Blaha   do  , , , ,      9. 5. 2020 18:26     Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Yzermanův příběh: Jak se cena útěchy změnila v poklad  

Dnes je to přesně 55 let. Psal se 9. květen 1965 a v kanadském Cranbrooku (provincie Britská Kolumbie) se narodil Steve Yzerman. O osmnáct let později, na draftu NHL 1983, si tohoto kluka ze čtvrtého místa vybrali Detroit Red Wings a tohle spojení trvá dodnes. Steve Y. se zařadil mezi největší ikony v historii tohoto slavného klubu, po bok hráčů jako Gordie Howe, Alex Delvecchio, Ted Lindsay, Red Kelly či Nicklas Lidström.

Více než dvě dekády byl tváří organizace z Hockeytownu. Když mu Red Wings v jednadvaceti letech přišili na dres kapitánské céčko, byl v té době nejmladším kapitánem, jakého kdy nějaký tým NHL měl. Stal se tváří, srdcem i duší tohoto klubu až do konce své hráčské kariéry v roce 2006.

„Když si mě na podzim 1986 zavolal do kanceláře nový kouč Jacques Demers a oznámil mi tu novinu, bylo to pro mne překvapení. Bral jsem funkci kapitána velmi vážně a snažil jsem se dělat všechno správně, na ledě i mimo led,“ svěřil se Yzerman, který se nakonec čtyřikrát radoval ze Stanley Cupu – v letech 1997, 1998 a 2002 jako hráč (a kapitán), při dalším triumfu v roce 2008 už byl součástí klubového managementu.

Fanda NHL

V první polovině kariéry byl velmi produktivní a patřil mezi největší ofenzivní esa ligy. Postupem času se ale stále více obětoval pro tým a stal se z něj nejkomplexnější útočník v lize a skvělý „obousměrný“ hráč, který potlačil své ego ve prospěch týmu. Odměnou mu bylo, že se ve dvaatřiceti letech konečně dočkal vytouženého Stanley Cupu, a vítězné kolečko s pohárem nad hlavou si jako hráč zopakoval ještě dvakrát.

Ve sbírce má Ted Lindsay Award (dříve Lester B. Pearson Award) pro nejlepšího hráče sezóny podle samotných hokejistů (1989), Conn Smythe Trophy (playoff MVP v roce 1998), Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka (2000) nebo Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji (2003).

Je držitelem klubového rekordu Red Wings v počtu gólů za sezónu (65), asistencí (90) i bodů (155). Už jako nováček nasbíral 87 bodů, což je také dodnes klubový rekord Detroitu. Celkem v NHL nastřílel 692 branek a přidal 1 063 asistencí. V obou kategoriích patří do nejlepší desítky všech dob.

Životní sezónu z individuálního hlediska prožil v ročníku 1988-89, kdy zaznamenal fantastických 155 bodů (65+90) a odnesl si Lester B. Pearson Award pro nejlepšího hráče podle mínění samotných hokejistů. Dostal ji přesto, že Wayne Gretzky měl v onom ročníku 168 bodů a Mario Lemieux dokonce 199 bodů a 85 gólů! „Moc individuálních cen jsem v kariéře nezískal. Byla to pro mne tedy ohromná pocta, když jsem zvítězil u hráčů,“ komentoval po letech tento svůj počin.

Kromě tří triumfů ve Stanley Cupu zářil i na mezinárodní scéně – z olympiády v Salt Lake City 2002 má doma zlato, vyhrál i Kanadský pohár 1984 a několikrát ukazoval své umění také na světovém šampionátu, odkud má ve sbírce dvě stříbra (1985, 1989). Jako generální manažer skládal reprezentační tým Kanady pro ZOH ve Vanouveru a Soči a bylo z toho dvakrát zlato.

Před sezónou 2010-11 přijal nabídku na post generálního manažera Tampy Bay a na Floridě dokázal vybudovat jeden z nejlepších týmů současné ligy. Dnes už je zpátky v Detroitu (od dubna 2019), kde se snaží sestavit konkurenceschopný tým, který by klub z Michiganu vrátil na výsluní. Yzermanovo pouto s Detroitem je zkrátka mimořádně silné. Vše ale mohlo být úplně jinak.

Psal se rok 1983. Uplynul zhruba rok od chvíle, kdy detroitský klub koupil nový majitel Mike Illitch. Generální manažer Jimmy Devellano byl ve funkci taky necelý rok a chystal se na svůj první draft jako šéf Red Wings. „Musíme vybudovat silný tým skrze draftové volby,“ říkal.

Vstupní výběr nováčků se konal 8. května v montrealské hale Forum a Red Wings měli volit jako čtvrtí v pořadí. Jako první byli na řadě Minnesota North Stars (díky trejdu s Pittsburghem, nejslabším týmem minulé sezóny). Druhým nejhorším celkem byli Hartford Whalers, jako třetí vybírali New York Islanders (taky díky trejdu).

Generální manažer North Stars Lou Nanne vybral jako jedničku amerického útočníka Briana Lawtona. Velrybáři z Hartfordu sáhli po Sylvainu Turgeonovi a na řadě tak byli Ostrované. Jejich volbu zástupci Detroitu sledovali se zatajeným dechem. Red Wings si totiž dělali zálusk na šikovného centra Pata LaFontainea, o kterého moc stáli. Nepovedlo se jim ale s nikým dohodnout na výměně, která by je na draftu posunula výše.

LaFontaine měl za sebou skvělou juniorskou kariéru v dresu Verdunu (QMJHL) a místní frankofonní novináři ho milovali. Přezdívali mu „La Merveille de Detroit“, tedy zázrak z Detroitu. Ano, právě ze státu Michigan LaFonatine pochází. Pro detroitské to byl tedy „local kid“, místní miláček, i proto o něj moc stáli.

A pak tu byl Yzerman. Osmnáctiletý centr, jehož popisovali jako „mentálně silného, s vynikajícím hokejovým IQ, výbornou pracovní morálkou a odhodláním“. Detroit ale upřednostňoval LaFontainea. Díky jeho michiganským kořenům si od něj majitelé klubu slibovali, že prodá tisíce vstupenek. Návštěvnost na utkáních Red Wings, kteří patřili mezi otloukánky ligy, nebyla tehdy příliš valná, a LaFontaine měl být zachráncem. Měl být tím, na koho budou fanoušci chodit.

Po LaFontaineovi ale sáhli Islanders a na Detroit tak „zbyl“ Yzerman. Mnozí to tehdy brali jako „cenu útěchy“. O kvalitách pozdějšího kapitána se vědělo, přesto ve městě zavládlo zklamání z toho, že se Red Wings nepodařilo získat opěvovaného LaFontainea.

Jakmile Islanders vyřkli jeho jméno, majitel Wings Mike Illitch sklopil hlavu a zíral do země. „Je to prostě byznys,“ vysoukal ze sebe. „Byl by to zázrak, kdyby to vyšlo. Je to příliš dobrý hráč a Islanders jsou dost chytří na to, aby to věděli,“ pravil generální manažer Wings Jimmy Devellano.

Pochopení pro celou situaci měl i samotný Yzerman, který rozuměl tomu, proč Wings tak touží po LaFontaineovi. „Myslím, že pan Devellano by si nemohl nechat ujít šanci získat hráče s takovými schopnostmi,“ řekl. No a zbytek je historie, jak se v zámoří s oblibou říká.

Pat LaFontaine prožil bezesporu skvělou kariéru a nebýt opakovaných otřesů mozku, mohl hrát ještě mnohem déle. V NHL nasbíral 1 013 bodů a stihl to za pouhých 865 zápasů. V sezóně 1992-93 nasbíral, už v dresu Buffala, kam byl z Islanders vyměněn za Pierrea Turgeona, úctyhodných 148 bodů.

Nicméně v Detroitu dnes asi nikdo nelituje toho, jak se pro ně draft v roce 1983 nakonec „vyvrbil“. Jak ukázal čas, Red Wings tehdy ze čtvrtého místa vylovili poklad – jednoho z nejlepších hráčů všech dob a také jednoho z nejpříkladnějších lídrů a kapitánů v hokejové historii.

Dnes slaví Steve Yzerman 55. narozeniny. Všechno nejlepší, kapitáne!

Řekli o Yzermanovi:

„Už jsem to řekl dříve a řeknu to znovu. Kdyby tady přistáli Marťani a chtěli vědět, co je to hokejista, ukázal bych jim perfektního hráče – Steva Yzermana,“ prohlásil před lety bývalý kouč a známý televizní komentátor Don Cherry.

„Dvacet let byl tváří Red Wings a navždy si jej budeme pamatovat jako jednoho z nejlepších hráčů a lídrů, kteří kdy hráli tuto hru,“ řekl v roce 2006 Wayne Gretzky poté, co Yzerman ukončil kariéru.

Použité zdroje:

Hockey Hall of Fame Book of Players (2018)
For the Love of Hockey – Hockey Stars‘ Personal Stories (Chris McDonell, 2001)
The Captain (Detroit Free Press, 2006)
Hockeytown Hero (Shelley Lazarus, 2000)
Detroit Free Press
archiv autora

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.