Hokejovým světem ve čtvrtek obletěla smutná zpráva. Ve věku jednadevadesáti let zemřel Leonard „Red“ Kelly, legendární obránce Detroitu padesátých let a útočník Toronta let šedesátých. Osminásobný vítěz Stanley Cupu byl jednou z největších postav historie NHL.
Mezi lety 1947 a 1960 byl oporou zadních řad Red Wings. Jeho úkolem bylo ubránit nejlepší hráče soupeře, což zvládal na výbornou. Navíc uměl přispět i v ofenzivě, v průměru sbíral jako bek téměř čtyřicet bodů za sezónu. Přesnými přihrávkami zásoboval hvězdné spoluhráče, mezi něž patřili třeba Gordie Howe nebo Ted Lindsay.
Při tom všem na ledě vystupoval jako gentleman. Dodnes je jediným hráčem v historii NHL, který získal Lady Byng Trophy jako obránce i jako útočník. Celkem obdržel trofej určenou pro hokejového „slušňáka“ čtyřikrát. „Kouč Joe Primeau mě naučil, že z trestné lavice zápasy nevyhrajete. Musíte zůstat na ledě. Tam jste pro tým nejužitečnější,“ říkával.
The entire Toronto Maple Leafs organization is deeply saddened today to learn of the passing of Red Kelly.
A family man and a fierce competitor, Red played eight seasons with the Leafs and won four Stanley Cups in Toronto.
Statement: https://t.co/glokStLM8T pic.twitter.com/JeMP07PkxL
— Toronto Maple Leafs (@MapleLeafs) 2. května 2019
Když jej v roce 1960 získali Maple Lefas, legendární kouč Punch Imlach přesunul prvního držitele Norris Trophy z roku 1954 na pozici centra. Boss torontské střídačky věřil tomu, že právě Kelly je posledním dílkem do vítězné skládačky. Z pozice centra měl nadále bránit největší hvězdy soupeře a přispět také nějakými body.
„Pozice pro mne nehrála roli. Chtěli po mně, abych bránil Jeana Beliveaua, a já souhlasil. Už jako kluk na jezeře jsem byl zvyklý hrát kdekoli. To se nikdy nezměnilo,“ vzpomínal Kelly po letech na slavné bitvy mezi Torontem a Montrealem. V Torontu, stejně jako před tím v Detroitu, pozvedl slavný pohár nad hlavu hned čtyřikrát.
Rodák ze Simcoe v provincii Ontario je jedním ze šesti hráčů, kteří vyhráli minimálně dva Stanley Cupy se dvěma různými týmy. Těmi dalšími jsou Dick Duff, Frank Mahovlich, Bryan Trottier, Patrick Roy a Larry Murphy.
V nejslavnější lize strávil jako hráč dlouhých dvacet let, dalších deset přidal ve funkci kouče. Po ukončení hráčské kariéry se vydal na trenérskou dráhu, ze střídačky vedl Los Angeles, Pittsburgh a Toronto. Je také jedním z deseti hráčů, kteří po skončení kariéry (1967) nemuseli čekat na uvedení do Síně slávy obvyklé tři roky (1969).
Byl poslancem kanadského parlamentu a je také držitelem státního vyznamenání Order of Canada. Jeho dres s číslem čtyři visí pod stropem haly jak v Detroitu, tak v Torontu.
„Red byl oddaný manžel a starostlivý otec a dědeček. Byl nesmírně hrdý na své hokejové úspěchy a velmi si vážil dlouholeté přízně a podpory ze strany fanoušků,“ stojí v prohlášení Kellyho rodiny.
