- Reklama -

Sundejte tu fotku! Timonen s Kanem už jsou na jedné lodi

- Reklama -

Běžela pátá minuta prodloužení, když se Patrick Kane u mantinelu prosmýkl kolem Kimmo Timonena a střelou z ostrého úhlu poslal kotouč za záda Michaela Leightona. Gól, vítězství, Stanley Cup pro Chicago! Fotografie z památného šestého zápasu finále 2010 visí na stěně tréninkového centra Blackhawks, kde kolem ní denně chodí nejen mnozí z tehdejších šampionů, ale také nešťastný hrdina klíčového momentu.
„Už jsem se o tom bavil s Patrickem a říkal jsem mu, jestli bychom ji nemohli na dva nebo tři měsíce sundat,“ přiznává Timonen, o němž je řeč. „Na ten okamžik se vskutku nedá zapomenout. Sice jsme z tehdejšího finále vyšli s prázdnou, ale byla to skvělá jízda, na kterou mám úžasné vzpomínky.“

Před pěti lety byl finský zadák s Philadelphií nejblíže svému snu dotknout se slavné stříbrné trofeje. Když mu loni na podzim lékaři našli krevní sraženinu na plicích a v lýtku a zrazovali ho od dalšího pokračování v kariéře, nedal si říct. Věřil, že se stihne uzdravit dřív, než vstoupí sezóna do nadstavbové části. V průběhu roku ale poznal, že s Letci se postupu nedočká, a požádal o výměnu jinam. Bylo mu vyhověno, od konce února patří Jestřábům, tedy klubu, jenž kdysi zadusil jeho mistrovské touhy.
Po přestupu strávil na marodce jen pár dnů, za Chicago už má odehráno devět utkání. „Deset měsíců jsem nestál na bruslích, to je hodně znát. Teď jsem nastoupil přímo do zápasového rytmu a snažím se najít svoji roli. Naštěstí máme velice dobrý tým a moje role není tak výrazná jako dřív,“ děkuje osudu.
Ve Philadelphii, kde prožil polovinu své zámořské kariéry, trávil na ledě běžně víc než jednu třetinu čistého času. U Jestřábů je jeho průměrný ice-time zatím jen 12:27. Až dnes večer vyjede v novém dresu mezi mantinely podesáté, bude ale kromě fyzických potřebovat také psychické síly. Představí se na ledě Wells Fargo Center ve městě bratrské lásky.
Flyers mu chystají emotivní uvítání, krátké video připomene nejvýznamnější momenty jeho pobytu ve Philadelphii. Určitě ukápne nějaká ta slzička. „Jsou to jen tři týdny, přitom mám pocit, jako by to bylo mnohem déle,“ přiznává Timonen. „Bude zvláštní vstupovat do jiné šatny, ale moc se na dnešní večer těším.“
Na bývalého spoluhráče se těší také ti, kteří zůstali i po uzávěrce přestupů. „Určitě si ho někde v rohu podám,“ slibuje – poněkud expresivnější formou – Jakub Voráček.

„Je to skvělý člověk na ledě i mimo něj,“ pokračuje už ve vážnějším duchu. „Vždy mi byl příkladem. Když jsem sem přišel, bylo mi 21 nebo 22 roků a on mi ukázal cestu, jak být lepším člověkem a lepším hokejistou. Je to profesionál každým coulem. Jsem rád, že dostal šanci bojovat ještě o Stanley Cup, protože si ji opravdu zaslouží.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -