PREVIEW PLAY OFF 2016: Kings versus Sharks, to je pokus o reparát

Předloni se Králové stali teprve čtvrtým týmem v historii play off NHL, který otočil sérii z 0-3 na 4-3. Loni se zařadili do skupiny nemnohých klubů, kterým v sezóně následující po zisku mistrovského titulu unikl postup do play off. Rozhodně tedy mají co napravovat.
Aktéry vyřazovacích bojů nebyli před rokem ani Žraloci. A na svoji poslední účast o rok dříve nemají právě příjemné vzpomínky. Byli to totiž právě oni, kdo promarnili třízápasové vedení a s Los Angeles vypadli hned v úvodním kole. Rozhodně tedy mají co napravovat.
„Ale to už je přece strašně dávno,“ připomene obránce Marc-Edouard Vlasic, že série se bude hrát podle současných not a ne podle archiválií. „Už si na to moc nevzpomínám. Teď máme novou sezónu.“
Přestože jádro týmu Sharks z tehdejší doby zůstalo pohromadě, víc jak polovina osazenstva – a nejen na ledě, také na střídačce – je nová.
„Tahle parta píše svůj vlastní příběh. Máme tu deset nových hráčů, novou trenérskou sestavu,“ zdůrazňuje hlavní kouč Peter DeBoer. „Tahle série nemá nic společného s předchozími týmy ani s předchozími výsledky play off.“
Joe Thornton, Joe Pavelski, Patrick Marleau, Brent Burns a o něco mladší Vlasic a Logan Couture – to jsou stará známá jména. Vedle nich stojí nový člen elitní formace Tomáš Hertl (který ovšem zmiňovaný výpadek pamatuje stejně jako třeba Matt Nieto a Tommy Wingels), úplní nováčci v play off Joonas Donskoi, Chris Tierney a Melker Karlsson, ale také ti, kteří ještě nedávno neměli se Sharks nic společného – Dainius Zubrus, třetí obranný pár Roman Polák, Brenden Dillon, oba brankáři Martin Jones a James Reimer, zkušený zadák Paul Martin. A jak už bylo řečeno, také trenéři.
Právě díky Peteru DeBoerovi a jeho spolupracovníkům mají současní Sharks mnohem víc společného se svým kalifornským soupeřem než měli jejich předchůdci.
„Kings vyhráli své dva tituly hlavně proto, že byli mužstvem čtyř útoků,“ tvrdí DeBoer, který v roce 2012 sledoval mistrovské oslavy Los Angeles smutně z lavičky poražených New Jersey Devils. „Když hledáte jejich identitu, nemůžete opomenout důležitost třetích a čtvrtých formací v posledních pěti či šesti letech a při výhrách ve Stanley Cupu. Nasadili tím určitou laťku, přes kterou se teď všichni snaží dostat.“
Žralokům se to podle mínění samotných hráčů docela daří. „Je to jiné než dřív. Když nás trénoval Todd McLellan, měl dobře vymyšlené stavění správných útoků proti soupeři. Pete to tak neřeší, protáčí čtyři formace a všem věří, že jsou schopné to vybojovat.“
Na ofenzívu nepodléhající příliš upjaté hierarchii sázejí také v Los Angeles, v jejich případě je navíc podpořená fyzickými parametry. Až na Krise Versteega nemá žádný z útočníků méně než šest stop na výšku a zároveň méně než 90 kilogramů. Což se hodí i při bránění. Není náhodou, že Tyler Toffoli a Anže Kopitar byli jedinými forvardy, kteří v základní části ve statistikách hodnotící pobyt na ledě při vstřelených a obdržených gólech překročili hranici +30 bodů (z obránců to už dokázal jen floridský Brian Campbell). Kopitar zároveň ovládl klubové hodnocení ziskem 74 kanadských bodů.
Králům se podařilo dobře zapracovat do sestavy Vincenta Lecavaliera, po určitém adaptačním období přivykl stylu Západní konference také Milan Lucic. Otázka visí na formou někdejšího kanonýra Mariána Gáboríka, který se v první půlce sezóny trefil dvanáctkrát a druhou promarodil s kolenem.
Během základní části inkasovali Kings pouze 195 branek (lépe na tom jen těsně byli Ducks a Capitals). Jonathan Quick se objevil mezi tyčemi v 68 případech, takže byl nejvytěžovanějším maskovaným mužem v lize. Čtyřicet výher ho řadí na druhé místo za rekordmana Bradena Holtyho z Washingtonu. A když před americkým reprezentantem skoro půlku zápasu čistí prostor Kanaďan Drew Doughty, mají protivníci hodně omezený prostor k manipulaci. Ano, Doughty strávil na ledě v průměru 28 minut na utkání a věřte tomu, že tohle číslo v play off ještě poroste.
Velká bitva o Kalifornii napíše první kapitolu ve čtvrtek, začíná se v Los Angeles.
Foto: Icon Sportswire