Za poslední měsíc proseděl Vincent Lecavalier (na snímku vlevo) deset ze sedmnácti utkání na tribuně. V první polovině sezóny vynechal další starty kvůli zranění. A když už se do sestavy Flyers dostal, většinou ho postavili na křídlo. Na svém obvyklém postu uprostřed pole odehrál pouze osm zápasů. Philadelphia pro něho rozhodně není zemí zaslíbenou, o níž snil, když v roce 2013 po vyplacení od Tampy podepisoval pětiletou smlouvu za 22,5 miliónu dolarů.
„Střední útočník má v našem systému spoustu práce, musí se hodně vracet. Musíte opravdu dobře bruslit a jezdit nahoru dolů, což vyžaduje hodně úsilí,“ vysvětluje trenér Craig Berube. „Neřekl bych, že má Vinny problémy se systémem. Jen jsem zjistil, že Giroux, Couturier a Bellemare tuhle roli zastanou lépe.“
Chybí snad 34letému veteránovi výbušnost?
„Nevím, jestli je problém v rychlosti,“ pokračuje Berube. „Je to hlavně o hledání správné pozice a tvrdé práci na obou stranách kluziště. Vinny maká poctivě, snaží se, ale jak jsem řekl, ostatním sedí tahle úloha lépe. To je všechno.“
À propos, trenér. Když Lecavalier k Letcům nastupoval, vedl je Peter Laviolette, který o někdejší jedničku draftu hodně stál. Jenže jeho loňská mise skončila už po třech porážkách v úvodu sezóny, po něm se na lavičku postavil Craig Berube. Což, jak se ukazuje, nebyla pro kanadského forvarda ta nejlepší zpráva.
Když se k tomu přidala ještě zranění, čísla někdejšího vítěze Maurice Richard Trophy začala povážlivě klesat. V minulém ročníku si připsal 37 bodů, nejméně od nováčkovské sezóny (nepočítáme-li předešlou zkrácenou kampaň), letos ještě není ani na polovině.
„V roli, jakou mám v této sezóně, bych kariéru určitě nechtěl končit,“ říká v rozhovoru pro list Courier-Post. „Bude mi pětatřicet a cítím, že mám natrénováno ještě na další roky. Nikdy jsem nepatřil k rychlíkům, cítím se v pohodě. Nepomýšlím na odchod. Rozhodnutí stejně není na mně, ale chci dostát své smlouvě.“
Loni v létě se jednu chvíli zdálo, že zamíří za koučem Laviolettem do Nashvillu, ale směna nakonec ztroskotala na nevůli majitelů Predators, kteří protistraně stále nemohli odpustit, že je svojí kvalifikační nabídkou v roce 2012 donutila sáhnout hluboko do měšce pro peníze pro obránce Shea Webera.
„Byly to náročné prázdniny, kvůli vší té nejistotě. Do kempu jsem ale přišel pozitivně naladěn. Po prvních čtyřech zápasech jsem si říkal, že je všechno v pořádku, protože hraju na pozici, kterou mám rád. Jenže stejně jako předtím mě střela do nohy připravila o sedm utkání a potom se všechno vrátilo do původních kolejí,“ posteskne si Lecavalier.
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Dnes se rodák z Ile Bizard vrací do sestavy Flyers, v níž se uvolnilo místo v souvislosti se zraněním Waynea Simmondse. Vedení klubu se rozhodlo nesahat do farmářských rezerv, ale dát prostor muži, který má v NHL odehráno 1157 zápasů a vlastní prsten za vítězství ve Stanley Cupu v roce 2004.
„Proběhlo mi hlavou, že nebýt Wayneova zranění, zase bych seděl na tribuně. Je to ale věc, kterou nemám pod kontrolou ani ji nemůžu předvídat, takže z ní nešílím. Rozhodnutí není na mně,“ uzavírá Vincent Lecavalier. „Možná jen potřebuju příležitost ukázat, co ve mně je.“
Foto: Icon Sportswire
