- Reklama -

Leopold je bez smlouvy. Komu napíše jeho dcera tentokrát?

- Reklama -

Před pěti měsíci oslovila Jordyn Leopoldová srdceryvným dopisem trenéry Minnesoty, aby jí z Columbusu přivedli tatínka Jordana, který u Modrokabátníků stejně jen většinu sezóny proseděl na tribuně. Její přání bylo vyslyšeno, zkušený obránce se stal předmětem výměny mezi oběma kluby.
U Divochů dostával mnohem víc prostoru, na ledě byl téměř v každém utkání, i když jeho průměrný ice-time jen lehce překročil třináct minut. Po sezóně ovšem nabídka nové smlouvy nepřišla, takže někdejší americký olympionik je momentálně bez práce. Volný čas tráví tam, kam ho dcerka „povolala“, a nebrání se ani myšlenkám na případný konec aktivní kariéry.
„Přál bych si, aby to bylo tak jednoduché,“ pousměje se při narážce reportéra listu Star Tribune, jestli by jedenáctiletá Jordyn neměla znovu vzít do ruky psací potřeby, „zatím je ale ticho po pěšině. Samozřejmě bych rád pokračoval v hraní, ale po čase stráveném letos s rodinou a získaných zkušenostech bych si nemohl přát lepší odchod ze scény, pokud by k němu došlo.“
Když Wild hned první den po otevření hokejového trhu nabídli novou dvouletou smlouvu Nateu Prosserovi, Leopoldovy šance na pokračování kariéry v domovském státě radikálně klesly. Klub má na soupisce šest zadáků s jednocestným kontraktem, sedmým do party je „emeritní nováček“ Matt Dumba.
„Uvidíme, jak to nakonec skončí, ale myslím, že věci se nezačnou hýbat dřív než v srpnu,“ tvrdil začátkem minulého týdne. „Jako hráč chcete vědět, co vás čeká, ale nezbývá než vyčkávat.“
„Když se nic nenajde, nic se neděje. Máme čtyři překrásné děti, život by mohl být mnohem horší,“ uzavírá rozhovor opět myšlenkou na potenciální odchod ze scény.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -