Z nového ročníku NHL uplynulo sotva pár minut a gólman Floridy Roberto Luongo opouštěl led s bolestivou grimasou. Několik týdnů svému týmu chyběl a zlí jazykové uštěpačně mluvili o tom, že zřejmě nastal čas, aby na zranění náchylný gólman začal uvažovat o konci kariéry.
Brzy čtyřicetiletého Luonga ale pohání ohromná touha zahrát si ještě jednou o Stanley Cup a dělá všechno pro to, aby svůj tým do play-off dotáhl. Panthers se při jeho absenci museli spoléhat na Jamese Reimera, kterému se však příliš nedařilo, a Cats kupili v říjnu více porážek než výher.
Návrat svého nejzkušenějšího hráče do akce tak vítali s neskrývaným nadšením. A Luongo nezklamal, ba právě naopak. Po svém návratu dovedl Panthers ke třem výhrám v řadě. Letos tak ještě nepoznal hořkost porážky a jeho statistiky jsou doslova dech beroucí. Po čtyřech zápasech má úspěšnost zásahů 95,2% a průměrně pouští jen 1,42 branky na zápas. To ale není zdaleka vše. V každém zápase doposud musel čelit velkému počtu střel a připsal několik fantastických zákroků v klíčových okamžicích.
„Nikdy nedostanete dva body zadarmo. Musíte předvést stoprocentní výkon po celých šedesát minut,“ říká floridský veterán. „Chytili jsme dobrý rytmus a doufejme, že se výhry budou nabalovat,“ doufá kanadský olympijský vítěz.
Je jasné, s ohledem na jeho pokročilý věk, že se pomalu blíží chvíle, kdy bude muset pověsit brusle na hřebík. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by jeho výkonnost měla v nejbližší uvadat. Zatímco jiní jsou už v jeho věku dávno za zenitem, on v minulé sezóně chytal tak dobře, že měl statisticky druhou nejlepší sezónu v kariéře. Do té letošní pak vstoupil dokonce ještě lépe.
„Je to náš lídr, o tom není pochyb,“ shodují se spoluhráči, kteří jsou nadšeni, že mají populárního Lua zpět v brance. Ten tak může dále stoupat historickým pořadím brankářů. Jako teprve třetí gólman historie odchytal v NHL přes tisíc zápasů, v počtu výher je před ním už pouze trojice Martin Brodeur, Patrick Roy a Ed Belfour. Na posledně jmenovaného mu chybí už jen deset vítězných zápasů.
„Dodává spoluhráčům sebevědomí. Drží nás v zápase tak dlouho, než začneme hrát svoji hru, chválí svého svěřence kouč Bob Boughner. „Dokáže úplně změnit obraz zápasu. Vynechal několik utkání, ale není to na něm vůbec poznat. Je ohromně soustředěný,“ říká na Luongovu adresu Nick Bjugstad.
„Nevím, čím to je. Mám štěstí, že se po tom zraněnní cítím dobře. Dal jsem se do práce a je fajn vidět, že se to v zápasech vyplácí,“ říká Luongo. „Jsem typem brankáře, který rád trénuje, zároveň ale musím poslouchat své tělo a občas si odpočinout, abych zůstal svěží na další zápas,“ dodal. I to je důvodem, proč se v dnešním zápase Panthers postaví do branky James Reimer.
Splní si Luongo velký sen zahrát si ještě jednou o Stanley Cup? Nejblíže k poháru byl v roce 2011 s Vancouverem, rozhodující sedmý zápas finále proti Bostonu se mu ale, stejně jako jeho spoluhráčům, vůbec nepovedl. Dostane druhou šanci? Tomuhle sympaťákovi a věčnému vtipálkovi by ji přál snad každý.
