Americký server NHL.com ve své pravidelné úterní rubrice „Pět otázek pro…“ zpovídal v současnosti nejproduktivnějšího hráče NHL, pravé křídlo Philadelphie Flyers Jakuba Voráčka.
Poprvé za svou kariéru vedete tabulku bodování, co se v této sezóně pro vás změnilo, že podáváte tak vyrovnané výkony?
Před dvěma lety jsem i přes výluku soutěže vstřelil 22 gólů, takže i ten rok byl pro mě osobně velmi dobrý. Bohužel se to tehdy nepromítlo do výsledků zápasů. V minulém roce jsem laboroval se zraněním, ale myslím, že kdybych měl možnost nastoupit ve více utkáních, tak bych skončil někde kolem 70 bodů. Letošní výkony jsou dány možná jen zúročením jistých zkušeností, dobrou souhrou s kvalitními spoluhráči a také řadou proměněných přesilovek. Vždy jsem tvrdil, že tým dělají hráči. Pokud máte štěstí na fajn partu, která navíc dokáže navodit v šatně správnou atmosféru, tak se budete cítit v pohodě i na ledě.
Bodů ve vašich osobních statistikách začalo rychle přibývat od té doby, co jste v jedné lajně s Claudem Girouxem. Co pro vás znamená tato spolupráce?
Giroux je jedním z nejlepších hráčů ligy, takže spolupráce s ním je pro mě samozřejmě velkým přínosem. Je to velmi ctižádostivý typ hokejisty, umí toho s pukem opravdu hodně a nenávidí prohry. Pokud tyto věci spojíte, tak je vám jasné, že Claude musí v současné době zákonitě patřit k nejlepším centrům NHL. Hrát s ním je zábava a navíc má zásadní podíl na tom, že se jako hráč zlepšuji. Někdy je těžké s ním držet krok, ale jsme oba hodně soutěživí a výkon toho druhého nás posunuje dál. Při každém střídání chceme na ledě odvést maximum. Jsme dobří přátelé i mimo led, kdy se debaty stále točí okolo hokeje. Oba víme, co od sebe herně vzájemně chceme, a díky tomu také mají naše výkony vzestupnou tendenci.
Na začátku přípravného kempu jste měl o pět kilogramů méně než v minulé sezóně. Podobně jako Jaromír Jágr používáte při hře u mantinelu vysazený zadek k vytvoření většího prostoru pro práci s pukem, neměl jste obavy, že snížení hmotnosti negativně ovlivní tuto část vašeho způsobu hry?
Abych byl upřímný, tak určité obavy jsem měl především z toho, jak bude moje tělo reagovat při střetech u hrazení, za brankou a v soubojích jeden na jednoho. V minulém roce jsem vážil téměř 99 kg, takže jsem si mohl dovolit zůstat na puku trochu déle. Teď se to snažím řešit určitým zjednodušením hry a nezanedbatelnou roli hrají také větší zkušenosti. Na druhou stranu jsem obratnější a rychlejší kolem sítě a v rozích, kde jsem s původní váhou míval občas problémy. Také se cítím o trochu méně unavený v závěru zápasu. Současnou hmotnost i fyzičku bych si chtěl udržet po celou sezónu.
Vzpomínám, jak jsem vás v roce 2008 viděl na turnaji NHL Traverse City Prospects Tournament a říkal jsem si, „ten kluk hraje jako Jágr“. Zkoušíte hrát jeho stylem i dnes?
Ne, myslím, že je těžké se snažit o identický herní styl hráče, který má na svém kontě téměř 1 800 bodů. Ani jsem to nikdy nezkoušel, mojí výhodou je vysoká postava, kterou jsem měl už v 16 letech, tedy ještě před prvním angažmá v Halifaxu (juniorská QMJHL), a moje síla mi umožňovala být na puku déle než ostatní a absolvovat spoustu soubojů jeden na jednoho. Později přišla důležitá sebedůvěra a nezbytné zkušenosti. Samozřejmě nemůžete bruslit s pukem celou minutu, ale když jsem byl mladší, tak mi v některý situacích chyběl klid a nadhled, což občas vyústilo ve zbytečně zbrklé vyhození kotouče a další chyby. Dnes se snažím udržet puk mnohem delší dobu společně se zjednodušením hry.
Když jste přestupoval do Philadelphie, necítil jste hořkost vzhledem k tomu, že vás původní tým Columbusu draftoval už v prvním kole a měl o vaše služby eminentní zájem?
Necítil jsem se nějak ponížený, nikdy jsem neměl problém respektovat spoluhráče, styl hry nebo rozhodnutí jiných. Nikdy jsem si neříkal: ‚Jsem tady, vydělávám spoustu peněz, jsem nejlepší a mohu si dělat, co chci‘. Columbus mě do Flyers vyměnil, protože se rozhodl jít jinou cestou. Pro mě to byl nový začátek, něco jiného. Přišel jsem do týmu, který má téměř padesátiletou tradici. Homer (prezident klubu Paul Holmgren) má ve mě důvěru a já doufám, že ho nezklamu.
Foto: Icon Sportswire
