- Reklama -

Sbohem a šáteček. Martin St. Louis ukončil kariéru

- Reklama -

Titul z roku 2004 s Tampou Bay, trojkoruna v podobě Hartovy, Pearsonovy a Rossovy trofeje ze stejné sezóny. K tomu další vítězství v kanadském bodování v roce 2013, tři trofeje Lady Byngové, z mezinárodní scény zlatá medaile z poslední olympiády a vítězství ve Světovém poháru 2004. Martin St. Louis bude mít v hokejovém důchodu rozhodně na co vzpomínat.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Už může začít. Čtyřicetiletý útočník dnes oznámil, že tento ročník byl jeho poslední. „Dostalo se mi požehnání, že jsem mohl šestnáct let hrát v NHL. Byla to úžasná jízda. Chtěl bych poděkovat organizacím Tampa Bay Lightning a NY Rangers a jejich majitelům, že mi po tolik let umožňovali věnovat se sportu, který miluji,“ zmínil dvě organizace, kde strávil podstatnou část své kariéry.
Dres Blesků poprvé oblékl v sezóně 2000-01 a zůstal jim věrný až do loňského března, kdy byl v rámci „výměny kapitánů“ poslán do New Yorku za Ryana Callahana. Profesní životopis rodáka z Lavalu obsahuje ještě počáteční angažmá v Calgary, které ho pro NHL objevilo jako volného hráče.

„Chtěl bych poděkovat také všem fanouškům, kteří mě během těch let podporovali. Moc to pro mě znamenalo,“ dodává útočník s nevelkou postavou, ale velkým srdcem. Koncem listopadu loňského roku se mu podařilo pokořit tisícibodovou hranici, nakonec se jeho účet zastavil na 1033 bodech. Metu tisíce zápasů v základní části překonal už o sezónu dříve. V play off přidal dalších 107 startů s bilancí 42+48.
„Měl jsem to štěstí, že jsem mohl během své kariéry pracovat s některými úžasnými hráči a trenéry, které jsem také mohl nazývat svými přáteli. Obětoval jsem svůj život, abych mohl být co nejlepším hokejistou, teď chci obrátit pozornost ke svým třem synům. Těším se na další kapitolu svého života a na čas, který strávím s rodinou.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -