- Reklama -

Šup, šup, šup. Tři branky Ducks v rozmezí 37 sekund

- Reklama -

K překonání šestatřicet let starého ligového rekordu chybělo ještě hodně, přesto je včerejší výkon anaheimských hokejistů v zápase s Chicagem něčím, na co se bude dlouho vzpomínat. Svěřenci Bruce Boudreaua dokázali Jestřábům během 37 sekund vstřelit tři branky.
Stalo se ve třetí třetině v době, kdy Ducks prohrávali 1:3. Na přelomu 49. a 50. minuty se krátce po sobě prosadili Ryan Kesler, Matt Beleskey a Corey Perry. Jejich úsilí ale nakonec vyšlo nazmar. O tři a půl minuty později využil Patrick Kane přesilovku a ve druhém prodloužení vystřelil Jestřábům výhru Antoine Vermette.


Rozpis a výsledky play off NHL


„Zjistil jsem, že náš tým dokáže hodně, zvláště v temných časech. Pořád si věříme. Jsem na kluky hrdý, že zabojovali a vrátili se do utkání,“ sklání se před spoluhráči obránce Cam Fowler. „Když jsme prohrávali o dvě branky, bylo by snadné zápas zabalit, ale my se nezačali litovat a hráli dál. Škoda, že jsme prohráli, ale dokázali jsme hodně.“
Předchozí rekord, jehož hodnota je 23 sekund, drželo Toronto z předkola s Atlanta Flames v dubnu 1979. Obě události spojuje postava Joela Quennevillea. Tehdy jako aktivní hráč na jednu branku Maple Leafs nahrál, včera stál v roli „trpícího“ na lavičce Blackhawks. Po druhé brance Kačerů se pokusil zmobilizovat své mužstvo a vyžádal si timeout, ale rozjetý Anaheim tím nezastavil.

„Byl to ten nejhorší oddechový čas, který jsem kdy využil,“ přiznává. „Oni hned po něm dali gól a já si říkal: ‚Ach Bože, už nemáme timeout, prohráváme o branku, do konce chybí deset minut.'“
Branky padaly tak rychle za sebou, že hlasatel v hale je nestihl ani oznamovat. Nakonec je shrnul všechny do jedné relace až po Perryho trefě.
„Nedokážu popsat, co se během těch pár minut stalo,“ kroutí hlavou domácí útočník Brad Richards, autor nahrávky na vyrovnávací čtvrtý gól Patricka Kanea. „To bych si nevysnil ani během miliónu let.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -