- Reklama -

Svižným tempem vpřed. Fleury už vychytal 350 výher

- Reklama -

V NHL působí dvanáctou sezónu, všechny strávil v Pittsburghu. Až na nováčkovský ročník 2003-04 jako jednička v brankovišti. Přičteme-li k tomu, jak se Tučňákům v uvedeném období dařilo, vlastně nás následující informace ani nemůže překvapit: Marc-Andre Fleury včera pokořil hranici 350 vítězství v základní části.
Povedlo se mu to jako dvacátému muži v ligové historii a jako čtvrtému „nejrychlejšímu“, potřeboval k tomu pouze 645 utkání. Dříve to zvládli pouze Martin Brodeur, Henrik Lundqvist a Chris Osgood.
„Je to úžasné, ale já o tom před zápasem nevěděl. Jsem rád, že jsme dosáhli vítězství a získali dva body, ale tímhle je to výjimečnější,“ komentovala svůj výkon v utkání s Columbusem jednička draftu 2013.
Penguins zvítězili 3:2, což je v tabulce Východní konference posunulo na sedmé místo před Detroit. Fleuryho překonal už po pěti minutách Gregory Campbell. V úvodu prostřední části hry poslal druhý puk za jeho záda Cam Atkinson, který si ze střídačky naskočil na přihrávku Ryana Murrayho. Za dvě minuty ale vrátil hostům vedení Carl Hagelin a tím se střelecký účet uzavřel. Fleurymu napočítali 25 zásahů.
„Tenhle výsledek bereme,“ oddechl si pittsburghský kapitán Sidney Crosby, který bodoval už v sedmém utkání v řadě. „Blue Jackets tvrdě forčekovali, hodně nás napadali. Flower předvedl několik důležitých zákroků, když jsme potřebovali.“
Marc-Andre Fleury během svého působení v Pittsburghu sedmkrát dosáhl na hranici třicet či více výher v sezóně, v letošním ročníku ho od ní dělí dva úspěchy. Až na tři výjimky (z toho jednu vynucenou výlukou v roce 2012) pokaždé absolvoval alespoň padesát utkání základní části. V sezóně 2008-09 získal s Penguins Stanleyův pohár, o rok později byl členem zlatého kanadského týmu na olympiádě ve Vancouveru. Dvakrát si zahrál v Utkání hvězd NHL.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -