- Reklama -

Tohle jsou šampioni Stanley Cupu 2020

- Reklama -

Prvotní emoce ze zisku nejcennější hokejové trofeje pomalu opadávají, hráči i trenéři už jsou z „bubliny“ doma u svých rodin. Ještě před tím, než upřeme svou pozornost k nadcházejícímu draftu a otevření trhu s volnými hráči, pojďme si blíže představit členy vítězného týmu Tampa Bay Lightning.
Zatímco v zadních řadách najdeme jednoho hráče draftovaného v prvním kole vedle druhého (Vasilevski, Hedman, Sergačjov, McDonagh, Shattenkirk, Bogosian, Coburn, Schenn), mezi útočníky je pouze jediný – kapitán Stamkos.
Fanshop týmu
Bleskům se totiž podařilo najít skvělé hráče i v pozdějších kolech. Kučerov byl draftován ve druhém, Point, Cirelli a Killorn ve třetím, Palát dokonce až v sedmém. Tyler Johnson nebo Yanni Gourde nebyli draftovaní vůbec.
Letos do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadly a Cooperova parta naprosto zaslouženě triumfovala. Zde je přehled těch, kteří se na druhém zisku Stanley Cupu v klubové historii podíleli.
Gólmani
Andrej Vasilevski
Lightning na něj ukázali v prvním kole draftu (19. místo) v roce 2012 a určitě tohoto výběru nelitují. Jakmile „Vasi“ ukázal, že dorostl úrovně NHL, uvolnili pro něj místo v brankovišti a Bena Bishopa poslali o dům dál. Dnes má Vasilevski na kontě Vezina Trophy i Stanley Cup. Ve vyřazovací části stanovil nový rekord NHL v počtu odchytaných minut během jediného play-off (1 709). Boje o Stanley Cup zakončil s průměrem 1,90 branky na utkání a úspěšností zásahů 92,7 %. Jediné čisté konto vychytal stylově v posledním finálovém duelu.
Curtis McElhinney
Sedmatřicetiletý brankářský cestovatel oblékal v NHL dres už osmi klubů. V červenci 2019, hned první den po otevření trhu s hráči, podepsal smlouvu s Lightning. Od té doby kryje v Tampě záda Vasilevskému. Přestože neodchytal v play-off ani minutu, udržoval v kabině dobrou náladu a patřil k nejpozitivnějším členům kádru, přestože má doma syna a malou dcerku.
Obrana
Victor Hedman
Dvojka draftu z roku 2009 a pravděpodobně nejlepší bek současné NHL. Držitel Norris Trophy, který byl čtyřikrát v řadě mezi nominovanými na tuto cenu udělovanou nejlepšímu bekovi sezóny.  Za naprosto dominantní výkony v letošním play-off obdržel Conn Smythe Trophy (MVP). K triumfu přispěl deseti brankami, k tomu přidal ještě 12 asistencí a skvělou práci v defenzivě. Se Stamkosem podepisovali v létě 2016 dlouhodobé kontrakty prakticky ve stejnou dobu a slíbili si, že s tímto jádrem vyhrají Stanley Cup.
Michail Sergačjov
Před třemi lety došla GM Yzermanovi trpělivost s trucující hvězdičkou Jonathanem Drouinem, a tak mladého floutka vyměnil do Montrealu za perspektivního ruského beka. O vítězi tohoto trejdu netřeba pochybovat. „Michail nemá žádné limity,“ pochvaloval si během play-off kouč Cooper. V play-off nasbíral 10 bodů (3+7). O tomto teprve dvaadvacetiletém zadákovi, kterého si Canadiens vybrali v prvním kole draftu 2016 z 9. místa, ještě hodně uslyšíme.
Ryan McDonagh
Dvanáctka draftu 2007. Ještě před tím, než stihl debutovat ve slavné lize, jej Habs vyměnili do Rangers. U Jezdců byl dlouhá léta oporou, v roce 2014 mu dokonce na dres přišili kapitánské céčko. V roce 2018 se ale před uzávěrkou přestupů stěhoval na poměrně často využívané trase New York – Tampa. V létě téhož roku pak s Blesky podepsal nový sedmiletý kontrakt.
Kevin Shattenkirk
Další z řady beků, kteří byli draftovaní v prvním kole (v roce 2007). V NHL postupně vystřídal Colorado, St. Louis, Washington a Rangers. Po velmi nevydařené sezóně 2018-19, kdy dal pouhé dva góly, jej Jezdci vykoupili ze smlouvy (dodnes mu platí šest milionů ročně za to, že za ně nenastupuje). V Tampě neváhali a nabídli tomuto zkušenému zadákovi smlouvu. I on si připsal ve finále důležitou trefu v prodloužení.
Erik Černák
Třiadvacetiletého slovenského beka draftovali v roce 2015 Kings, za Los Angeles ale nikdy nenastoupil. V NHL debutoval v ročníku 2018-19 a dnes už patří ke stabilním členům obrany. V play-off odehrál všechny zápasy, zapsal čtyři asistence.
Jan Rutta
Neuvěřitelný příběh kluka, který ještě ve čtyřiadvaceti letech pendloval mezi extraligovým Chomutovem a prvoligovou Kadaní, napsal zlatou tečku. Český zadák ušel obrovský kus cesty a nyní se může radovat z úspěchu, o kterém se mu nejspíš ještě před pár lety ani nesnilo. Bolts jej získali před rokem z Chicaga. V play-off nastoupil pětkrát. Když už jej Jon Cooper zařadil do sestavy, nastupoval převážně s Victorem Hedmanem. Zahrál si i ve finálové sérii.
Zach Bogosian
V roce 2008, kdy si Lightning z prvního místa vybrali Stamkose, šel na draftu jako celková trojka. Přes Atlantu/Winnipeg se dostal do Buffala. Sabres jej ale v únoru letošního roku suspendovali, když odmítl přesun na farmu, a následně mu zrušili smlouvu. O dva dny později mu nabídla kontrakt Tampa a on tak mohl v srpnu poprvé po dvanácti letech v NHL ochutnat atmosféru play-off. A hned z toho je Stanley Cup.
Braydon Coburn
Také on byl kdysi vybrán v prvním kole draftu. V roce 2003 na něj ukázala na osmém místě Atlanta. Devět let pak strávil ve Philadelphii, v roce 2015 jej Flyers před uzávěrkou přestupů vyměnili do Tampy. U Blesků nějakou dobu patřil do základní sestavy, postupem času ale začali dostávat přednost mladší hráči. Zkušený a řízný zadák naskočil v play-off pouze do tří utkání.
Luke Schenn
Třetí do party z draftu 2008. Jedničkou byl Stamkos, trojkou Bogosian (Atlanta), na pátém místě padla volba na něj (Toronto). První polovinu kariéry rozdělil mezi Maple Leafs a Flyers, v posledních letech se ale stěhoval mnohem častěji. Přes Los Angeles, Arizonu, Anaheim a Vancouver se dostal do Tampy, kde loni v létě podepsal jako volný hráč. V play-off odehrál jedenáct zápasů. Zajímavostí je, že v minulé sezóně zvedl pohár nad hlavu jeho bratr Brayden (St. Louis), letos se dočkal i druhý ze sourozenecké dvojice, byť v podstatně skromnější roli.
Útok
Steven Stamkos
Jednička draftu z roku 2008. Kapitán týmu. Jeden z nejlepších střelců uplynulé dekády, dvojnásobný držitel Maurice Richard Trophy. V NHL debutoval v říjnu 2008 v Praze dvojutkáním proti Rangers. V letošním play-off odehrál jen necelé tři minuty, přesto plnil důležitou roli. Ve čtvrtém finále nasměroval spoluhráče důležitým gólem k výhře. Stmeloval kabinu. Celý tým chtěl vyhrát i pro něj.
Brayden Point
Bývalý generální manažer Steve Yzerman vylovil ve třetím kole draftu v roce 2014 skutečný poklad. Bývalý kapitán kanadské „dvacítky“ se každým rokem zlepšuje (postupně nasbíral v základní části 40, 66 a 92 bodů a také v letošní zkrácené sezóně si držel průměr bodu na zápas). Odehrál fantastické play-off, když ve 22 utkáních zaznamenal úctyhodných 33 bodů. Se 14 brankami byl tento výtečný bruslař s šikovnýma rukama nejlepším střelcem vyřazovacích bojů. Vítězným gólem rozhodl poslední zápas sezóny, vzpomínat se bude také na jeho trefu v 5. prodloužení úvodního duelu prvního kola proti Columbusu. Byl horkým kandidátem na Conn Smythe Trophy, která mu unikla jen velmi těsně. Tohle play-off  zkrátka vidělo zrod opravdové superstar.
Nikita Kučerov
Na draftu v roce 2011 přišel na řadu až jako číslo 58. Suverén loňské základní části (128 bodů, 41+87), kdy si za své výkony odnesl Art Ross Trophy, Hart Trophy i Ted Lindsay Award. Na svůj rekordní ročník navázal i letos. V základní části posbíral 85 bodů v 68 zápasech, v play-off byl pak se 34 body nejproduktivnějším hráčem ze všech (o jeden bod předstihl svého parťáka Pointa).
Ondřej Palát
Kluk ze sedmého kola draftu v roce 2011 patří už léta mezi opory Cooperovy družiny. V Tampě má odslouženo osm sezón. Kdysi zářil vedle Kučerova s Johnsonem v útoku nazvaném „The Triplets“, letos vytvořil nezastavitelnou lajnu s Kučerovem a Pointem. Na vítězství se podílel jedenácti brankami a byl tak třetím nejlepším střelcem play-off! Celkem zapsal ve 25 zápasech 18 bodů, k tomu jako obvykle odvedl kus černé práce. Kromě bránění ale tentokrát přidal i nečekanou porci bodů. V letošních bojích o Stanley Cup měl zkrátka rodák z Frýdku-Místku formu jako hrom.
Anthony Cirelli
Muž velkých okamžiků. Byl to on, kdo Tampě gólem v prodloužení vystřelil postup do finále. Ve třiadvaceti letech má na kontě dva tituly z juniorské OHL, prestižní Memorial Cup a stříbro z MS juniorů i dospělých. Teď přidal do své úctyhodné sbírky trofej nejcennější. V letošní základní části si stanovil bodové maximum, především však skončil čtvrtý v hlasování o Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL. V play-off si své trefy schoval na důležité chvíle. Celkem zapsal devět bodů (3+6) a odvedl neocenitelnou práci jako vedoucí druhé formace. Nyní je chráněným volným hráčem (RFA) a spekuluje se, že o něj má velký zájem hned několik klubů, kterým by se obousměrný druhý centr ověnčený úspěchy hodil.
Alex Killorn
Organizaci Blesků patří nejdéle ze všech hráčů současného kádru. Bolts jej draftovali ve třetím kole draftu v roce 2007. Na debut v NHL si ale pět let počkal. Dokáže zastat jakoukoli roli, nastupovat může ve druhém útoku, stejně jako ve čtvrtém. Za jiný klub v lize nikdy nehrál. V play-off nastupoval „Killer“ ve druhé formaci s Johnsonem a Cirellim a celkem zapsal 10 bodů (5+5).
Tyler Johnson
Hráč, který nebyl nikdy draftován, se Bleskům upsal v roce 2011. S týmem Tampy spojil celou svou dosavadní kariéru.  Je důležitým článkem týmu, byť se jeho role postupem času měnila. Před pár lety zářil jako součást produktivních „trojčat“ s Palátem a Kučerovem, v letošním play-off nastupoval s Killornem a Cirellim ve druhé formaci. Přispěl sedmi body (4+3). Stanley Cup vyhrál jako vůbec první rodák ze Spokane ve státě Washington.
Blake Coleman
Tuto posilu si Bolts vyhlédli před trade deadline v New Jersey a tento tah mohou hodnotit jen pozitivně. Coleman, který u Devils dvakrát za sebou nastřílel přes dvacet branek za sezónu, skvěle zapadl do třetí útočné formace. Důkazem jeho formy budiž 13 bodů (5+8). Byl to on, kdo vstřelil poslední gól letošního play-off a pečetil tak sladký triumf.
Yanni Gourde
Stejně jako Tyler Johnson nebyl do NHL nikdy draftován. Na tohoto „prcka“ neukázal žádný tým ani na draftu do juniorky. On se ale nikdy nevzdal. V NHL debutoval až ve čtyřiadvaceti letech a ve své první kompletní sezóně 2017-18 zaznamenal parádních 64 bodů (25+39). Neúnavný pracant vytvořil nesmírně údernou třetí lajnu s dvojicí nových posil Goodrow – Coleman a na úspěchu se podílel 14 body (7+7).
Barclay Goodrow
Další z nedraftovaných borců, který strávil celou dosavadní kariéru v San Jose. Před letošní uzávěrkou přestupů jej GM BriseBois získal od Žraloků za volbu v prvním kole draftu. Kdekdo si tehdy klepal na čelo, cena za defenzivního forvarda se mnohým zdála příliš vysoká. Jako člen třetí formace zapsal v play-off 6 bodů za branku a pět asistencí.
Pat Maroon
To je příběh jako z pohádky. Loni triumfoval tento zkušený forvard s Bluesmany. V srpnu se pak jako volný hráč upsal Lightning. Velice o něj stál kouč Cooper, který jej kdysi vedl v NAHL. A letos se Maroon raduje opět. Od rozšíření NHL v roce 1967 je teprve třetím hráčem, který zvedl pohár nad hlavu dvakrát za sebou, ale pokaždé s jiným klubem.
Cédric Paquette
Také on strávil celou svou kariéru v Tampě, která jej draftovala v roce 2012. Poctivý dříč odehrál jako centr čtvrté lajny kompletní porci zápasů. Gól nevstřelil, ale odvedl kus práce.
Carter Verhaeghe
Draftován byl Torontem a přes Islanders se v létě 2017 dostal k Bleskům. Na farmě odehrál dvě povedené sezóny, z nichž zejména ta druhá (2018-19) stála za to. 82 bodů v 76 zápasech AHL mu vyneslo povýšení do prvního týmu. Tam letos jako nováček odehrál 52 zápasů, v play-off přidal dalších osm startů.
Mitchell Stephens
Hráče ze druhého kola draftu v roce 2015 loni zbrzdilo zranění. Letos se, podobně jako Verhaeghe, dočkal debutu v nejslavnější lize. Základní část rozdělil mezi první tým a farmu, v play-off pak nastoupil sedmkrát a vstřelil jeden gól. To nejlepší má mladý centr stále před sebou.
Alexander Volkov
Třiadvacetileté křídlo bylo draftováno ve druhém kole v roce 2017. Po třech sezónách na farmě se také on letos dočkal debutu na největší scéně. K devíti zápasům v základní části přidal jeden duel ve finálové sérii proti Dallasu. Na premiérovou trefu v NHL stále čeká, podmínku pro to, aby měl své jméno na poháru ale na poslední chvíli splnil.
Mathieu Joseph
Po velmi slušné nováčkovské sezóně 2018-19, kdy odehrál v prvním týmu 70 zápasů se ziskem 26 bodů (13+13), zažil slabší ročník. Nastoupil do 37 utkání, ale příliš produktivní nebyl (4+3). Zbytek základní části strávil na farmě. V bublině hýřil dobrou náladou, na led se ale ani jednou nedostal.
Kouč
Jon Cooper
Třiapadesátiletý rodák z Britské Kolumbie je vystudovaný právník. Syn americké matky a kanadského otce má dvojí občanství. Jeho trenérská dráha začala v juniorské NAHL. Přes USHL se pak dostal do AHL, když jej v roce 2010 najali Lightning, aby koučoval jejich farmářský tým v Norfolku (později Syracuse). V březnu 2013 nahradil Guye Bouchera v roli hlavního kouče Bolts. Jako vůbec první trenér v historii dokázal získat Stanley Cup, Calder Cup (AHL) a Clark Cup (USHL). Aktuálně je nejdéle sloužícím hlavním koučem u jednoho týmu v NHL.
Generální manažer
Julien BriseBois
Třiačtyřicetiletý generální manažer působí v klubu od roku 2010, kdy jej jako svého asistenta najal bývalý GM Steve Yzerman. Společně vybudovali kostru týmu, který to letos dotáhl až na vrchol. Parádní práci odvedli zejména v pozdějších kolech draftu a při podpisu volných hráčů. V září 2018 Yzerman na funkci rezignoval a BriseBois jej v křesle generálního manažera vystřídal. V první sezóně pod jeho taktovkou získali Bolts poprvé v historii President’s Trophy pro nejlepší tým základní části (62 výher, 128 bodů). Z play-off ale vypadli už po čtyřech zápasech s Columbusem. BriseBois se z této facky ale poučil. Před sezónou i v jejím průběhu kádr velmi dobře doplnil a výsledkem byl skvěle šlapající stroj, který v play-off nenašel přemožitele.

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -